Problémy s přítelem
Ahoj dámy, mám takový trochu osobní dotaz.
S přítelem to máme hodně divoké. V září to budou dva roky, co spolu budeme. Během této doby jsme se stihli několikrát rozejít. Jednou to bylo, protože jsem se na něj hodně vázala, byly jsme spolu každý víkend a 2x do týdně několik hodin, psala jsem mu hodně smsek, svým způsobem jsem ho hlídala, protože jsem měla strach, že hulí. Sliboval mi, že ne, já mu brčela na rameni a on mi říkal, že pokud mu nevěřím, tak se máme rozejít. Po půlroce se provalilo, že hulil. Rozešli jsme se a on za 14 dní přede mnou klečel a sliboval, že už NIKDY. Teď, minulý víkend, jsem se dozvěděla, že hulil celou dobu, co jsme byli spolu. Že mi to neřekl, protože mě nechtěl ztratit, věděl můj názor na to. Takže teď mu to nějak tak toleruju. Co mi zbývá, když s ním chci být. Spíš mě štve, že se toho nevzdal a lhal mi.
Podruhé jsmes e rozešli kvůli nedorozumění, kdy jsem vyletěla a dala mu dvě facky kvůli tomu, že po mě řval, že jsem blbá kráva a nikdy mě nemilovala a apod. a on mě chytil pod krkem. Naštěstí se vzpamatoval včas.
Nebyly jsme spolu 4 měsíce, ale de facto jsme se scházeli, bavili, spali spolu a věděli, co ten druhej dělá. Během té doby jsem byla v nejistotě, protože stále tvrdil, že mě má rád, ale ještě na vztah není připraven. Nakonec jsme se na jednou fesťáku dali znova dohromady, protože mi řekl, že se mnou chce být, miluje mě, sice to bude těžký, že 4 měsíce se nikomu nezpovídal co dělá a apod. Každopádně tam se choval strašně hezky, bránil mě, byli jsme s kámošema...
Jenže v poslední době je to na nic. Zjistila jsem teda, že mi lhal celou dobu a jak teď nevím, v čem všem mi ještě může lhát, i když tvrdí, že už by mi nezalhal. Taky se najednou vidíme jednou týdně jen na pár hodin, že nemůže furt cálovat bus, aby za mnou jel. Ale na bazén s kámošema jít může. A když jsem ležela v nemocnici, kámoš se víc zajímal jak mi je, než on.
A já teď nevím, jak mu decentně říct, že se chci vídat víc, aby zase netvrdil, že ten vztah nezvládá. Máti mi tvrdí, že to nemá budoucnost, protože se kvůli mě ničeho nedokáže vzdát a já se pro něj vzdala všeho, co mu vadilo. Zajímám se , jak se má a on moc ne. Že se akorát trápím. Je pravda, že ona mi moc nepomáhá, říká o něm, že je to blbeček a vyhulenec, i když ona sama jde ze vztahu do vztahu, že aby se s někým rozešla, musí mít už jinýho, aby nebyla sama a teď po 3 měsících si vzít člověka, kterého zná ani ne ty 3 měsíce, už plánují další dítě a apod.
Je pravda, že je o 4 roky mladší a asi není ještě vyblbnutý.
Ne, nechci to tady přeměnit na bravíčko poradnu, jen by mě zajímal Váš názor a náhled na to, někoho nestranýho.
Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.8.2012 12:14
Bohužel mám stejný názor jako tvoje mamka a to ten, že to nemá budoucnost. Taky jsem chodila s klukem, sice jen něco přes rok, ale taky jsem zjistila, že mi ve vztahu jednou lhal, sám se přiznal, ale šlo o dost závažnou věc. Jednou jsme se rozešli a po týdnu k sobě vrátili. Chodili jsme spolu dál a i když se snažil, už to nikdy nebylo jako dřív, prostě jsem mu nevěřila a nedokázala si ho úplně vážit. Letos na jaře jsme se rozešli a nelituju toho. On mě pořád chce zpátky, asi si to uvědomil, i mně je to líto, ale vím, že to nemá budoucnost. Držím ti palce, abys posbírala síly a rozhodla se správně. Jasně, každý má své chyby, ale lhaní a závislost na trávě nepatří zrovna k těm tolerovatelným.
Život je moc krátký na to, aby jsi ho trávila po boku kluka, co tě nedokáže docenit. -
4.8.2012 11:43
Nemusím to ani dočítat a už vím, že s takovýmto klukem bych chodit nechtěla i kdyby se mi moc líbil. Už jen to, že tě chytl pod krkem a lhal ti, a to že klečel a prosil jako srab místo toho aby se problému postavil čelem-to už mám taky za sebou a znovu bych do toho nešla. S jedním takovým klukem jsem chodila a už never more.
-
4.8.2012 13:02
Ahojky , nemám ráda lži , a mohu říci že já bych s fetkou nebyla .... Nedostatky jsou , když si po sobě neuklízí , nebo nechce makat , ale když jsou v tom drogy a násilí , ruce pryč .... je to tvůj život , tak to ty by ses měla zamyslet , jestli to má cenu ... vzdát se všeho ,a on ničeho ?? Jestli to má budoucnost ?? Jestli přece jen by nebyl někde lepší a hodnější klučina pro tebe Já o sobě mohu říci, že jsem tolerantní , ale všeho z mírou.. pokud se máš něčeho vzdát ty , on by měl taky ...Nejsem svatá a můj přítel taky ne , ale násilí , lži a grogy , je věc kterou ani jeden z nás nesnese ... Dokážeme si sednout , a rozumně vše probrat myslím si , že ve vztahu je nejdůležitější komunikace než tolerance .. protože pokud toleruje jen jeden , blbě dojede ...
-
4.8.2012 11:55
Já mám přítele, nebo spíš kamaráda..., už 4 roky... taky jsme se rozešli mnohokrát... lže mi a myslí si, že to nevím... občas mi taky nadává... 2x mě taky napadl... taky jsem se pro něj vzdala všeho a on ne... mně zajímá, jak mu je.. já ho nezajímám... je schopný se nasrat a několik dní se se mnou ani nebavit... vídám se s ním téměř každý den mimo víkendu, spávám u něj.. a taky mi tvrdí, že je to na něj moc... je takový, že moc neprojevuje city..., ale když je trošku opilý.., tak se chová jak zamilovaný puberťák.., na to, že už je to dospělý chlap... je tedy o hodně starší jak já... nedovedeš si představit, jak moc jsem se kvůli němu natrápila a jak hnusně mi nejednou ublížil... ale co Ti chci říct.., když někoho miluješ, tak se ho musíš naučit brát takovýho, jaký je.. já jsem si zvykla na jeho nálady, narážky... na vše, co k němu patří... a toleruji to... čím víc všechno beru v pohodě, tím víc jsme v pohodě my dva... milovat musíš i nedostatky... nesmíš se snažit toho druhého změnit.. nikdo se změnit nenechá a akorát to povede ke krachu... nikdo z nás nejsme dokonalý... taky mám věci, které na mě možná i nesnáší..., ale taky už to bere, že jsem to já...