Problémy se synem a moje psychické zdaví
Holky poraďte mi, jak se nezbláznit. Můj syn má 7 let a je to fakt... náročné dítě. Je agresivní, na mě ne, ale na starší sestry ano a hlavní problém je škola. Máme malotřídku, učitelka má ve třídě 10 dětí, z toho jeden je integrovaný s asistentkou, která pomáhá občas i mému synovi. Teď řešíme problém, kdy jedna dívenka vzala mému synovi sešit a on se bránil - praštil ji po hlavě počitadlem. Teklo trochu krve, bohužel její rodiče ji vezli hned na úrazovku (ošetření 2 mašličkami) a poté na policii a mého syna udali jako zločince!!! Ovšem už tak nějak pozapoměli dodat, že útok vyprovokovala jejich dcera - chodí do školy málo, jinak děti ví, že syn má "problém". Syn se poté jejich dceři omluvil a dal jí tofife - o udání jsme nic nevěděli. Museli jsme kvůli udání jet na úřad vysvětlovat... To udání nikdo kolem nechápe....
Já mám taky dvě holky, taky jsem řešila jejich úrazy ve škole a to mnohem horší, ale nikdy mě nenapadlo udávat dítě na policii!!!!
Teď, co vlastně potřebuju? Nějakou radu, jak přežít týden, beru prášky na uklidnění, špatně spím, je mi prostě jak fyzicky, tak psychicky mizerně... Příští týden v pondělí 10.6. máme jít ráno do školy, budou tam její rodiče a výchovná poradkyně, o ty rodiče fakt nestojím.... Jinak o problémech syna vím a řeším je!!! Zítra máme psychologa, další týden psychiatričku, pojedu opět do Centra výchovné péče... Řešil někdo z vás podobný problém? Co pomohlo? A jak se k tomu mám postavit já? Syn je třetí dítko, narodil se akutním císařem, protože neměl ozvy, může být ten problém už z této doby? Že mu nebilo srdíčko a nedokrvoval se mozek? Jaké ještě chtít vyšetření? Asi ještě nějaké neurologické, že? A psychiatra pro mě
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.6.2013 10:15
Jani, kdysi si o něm už psala. co ten psychiatr, kam jste se chystali? Nedal mu nějaké léky na zklidnění?
Z pohledu z druhé strany ti neporadím, já se synem jsme byli na té opačné. Ten "dáreček" si mladého už nevšímá, ale zaměřil svou pozornost na další spolužáky. Ale to už je věc jejich rodičů a jeho. -
2.6.2013 18:53
Já bych asi zatím, než podstoupíte nějaká vyšetření, zkusila na syna působit ani ne výchovně, ale jako k sobě rovnému - jednoduše bych mu dala nějaké povinnosti, aby cítil zodpovědnost. Stačily by nějaké domácí práce, prostě něco, co bude muset za den udělat, jinak bude nějak potrestán. A taky bych mu zkusila najít nějaký kroužek nebo zálibu, co by ho bavila, aby se zaměřil na něco jiného, než na šikanu svého okolí. Nevím, jestli ti tyhle rady k něčemu budou, dost možná ne, ale taky bych nevěděla, jak jednat. Musí to být strašné, drž se