Problémy v autoškole
Ahoj, mám takový problém, který mě už nějaký čas tíží. Jde o to, že jsem včera dělala již napočtvrté závěrečky v autoškole a bohužel neúspěšně. Připadám si fakt strašně a mé sebevědomí je na bodě mrazu. Testy jsem dala hned napoprvé, ale ty jízdy, to je opravdu peklo. Nevím co mám dělat. Když jezdím jen tak s instruktorem, tak jsem v pohodě a všechno zvládám, ale pak jak nastane den zkoušek, klepu se jak ratlík a dělám jednu chybu za druhou. Už mě to štve, protože si o mě všichni myslí, že jsem neschopná, včetně instruktora. Asi nemáte nějakou radu, jak se s tím poprat. Známý mi poradil si dát štamprli, ale to si nemyslím, že je dobrý nápad v tomto případě 
Jaké jsou vaše zkušenosti? Byl někdo takový antitalent jako já?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.3.2018 18:20
Ne, alkohol opravdu není řešením.
Hlavní je uvědomit si, proč máš z toho strach, pokud s instruktorem jezdíš bez chyby. A taky-neprenese se tento strach až budeš za řízení zodpovědná úplně sama? V čem je pro tebe jízda u zkoušek jiná než jen s instruktorem? -
13.3.2018 18:30
Ahoj
Mám v živé paměti..Dělala jsem na podzim a nakonec jsem jízdy udělala napošesté..
Jak říkáš, testy napoprvé a jízdy ne a ne a ne...S instruktorem normálně v pohodě a potom u zkoušek pořád něco..Nervozita a více chyb, potom už míň, něco jsem přehlídla, no hrůza... Pomohlo mi říct si, že už se mě na to z rodiny a známých nikdo neptá, že už je to jenom můj boj a že je to vlastně jedno...A nějak to šlo. S výhradami zkoušejícího, ale jo. To už jsem to fakt měla víš kde Hlavně to nevzdávej, to by byla škoda a už se k tomu znova neodhodláš..Držím pěsti -
13.3.2018 18:41
Já jsem dělala na začátku září zkoušky, 3. pokus. Nakonec jsem teda udělala. Ale musím říct, že jsem málem měla infarkt, když mi komisař opět řekl "tady zastavte" a ještě když jsem se zeptala jestli popředu a řekl mi že jo, což se u zkoušek moc nestává, tak jsem myslela že je zase konec. No, nebyl, šel se převlíct, protože mu byla zima a zastavili jsme před jeho domem
Mě vždycky instruktor říkal, že povozíme komisaře a půjdeme domů. To, že si budeš říkat, že to neuděláš tě jenom podpoří v tom, že to opravdu neuděláš. 
Hodně mi teda pomohly bachovy krizové esence, je to na trému. Tady je odkaz: https://www.biooo.cz/znacky/dr_bach/
Měla jsem jak kapky, tak pastilky. Pastilku si nenápadně dáš do pusy, kapky jsou horší. Ale kapky mi pomáhaly víc. Tak jestli nejsi přímo proti takovým věcem, rozhodně doporučuju A buď pozitivní, zvládneš to. Já jsem doma komukoliv zakázala o tom mluvit, prostě jenom, že jdu na zkoušky a konec, aby nikdo nemluvil o tom, že jsem to neudělala a proč apod. Nikdo tě nechce potopit, jsou tam proto, abys jim ukázala, že to umíš a že to zvládneš sama bez nich. Nekoukej se na komisaře do zpětnýho zrcátka, prostě jako by tam nebyl, ale samozřejmě musíš jet kam ti říká Řekni si, kde jsi udělala chybu, kde jsi dělala chyby při jízdách. Já jsem často dělala kraviny u zákazů vjezdu, do pár z nich jsem při jízdách vjela. Hlavně všechno pomalu, v klidu. Jinak spolužačky brácha udělal zkoušky na 11. pokus, poslední termín, než mu vyprší testy. A to už byl fakt extrém. -
13.3.2018 19:34Já tedy v roce 2011 sk.B samá nervozita a zvládla jsem... no a v roce 2015 jsem si udělala sk.D (autobus) to byla ještě větší nervozita, hned po něm jsem dělala profesní způsobilost a v roce 2017 jsem dělala papíry na drážní vozidlo...(trolejbus) ...jak jsem si myslela, že ty předchozí byli síla, tak u testů s trolejbusu jsem málem omdlela..nic jsem nevěděla.... pro tvou radu si zkus procházet po městě a sleduj, jak se auta a řidiči chovaj. Chce to klid a nebýt ve stresu. Držím palečky
-
14.3.2018 6:29
Já udělala zkoušky až napotřetí a poprvé jsem se zapomněla nervozitou i připoutat,takže jsem byla za 5minut zpátky . Je to stres , hlavně s tím cizím člověkem za zády a já si ještě namluvila,že čeká na chybu,kterou udělám. Zkus si udělat ještě nějaké kondiční jízdy,třeba i s nějakým známým instruktora co bude sedět vzadu. A hlavně pak nepřestaň jezdit,já po zkouškách nejezdila 6let ,pak chvilku jo a teď už jsou to zase dva roky,takže se i bojím sednout zase za volant. Hodně štěstí
