Problémy v rodině - dnes i celkově
Ahoj, dneska se mi stalo to, co vám budu psát a chtěla bych vědět váš názor... Máma chtěla jít po dlouhé době na noční, aby dostala nějaké peníze navíc. S taťkou jsme se shodli, že bude lepší, když si večer lehnu na mamčinu postel a ona půjde ke mě do pokoje, protože je taťka zvyklý brzo ráno vstávat a zapínat si počítač, který ji budí.
Šla jsem spát až ve 2 hodiny ráno (sobota-neděle), protože jsem se chtěla ještě dívat na seriál. Letmo si vzpomínám, jak mi taťka brzo ráno říkal, ať vstávám a jdu mu pomoct vařit jídlo na oběd. Vím, že se mi nechtělo vstát. Spala jsem dál. Byla cca 1 hodina odpoledne a rodiče už po mě řvali (mamka hlavně řvala, že zase stávám ve 3). Taťka byl naštvaný, že nevstávám, mamka snad na všechno, co ji napadlo. Řvala po mě, že taťka uklidil celou kuchyni a já, že jsem neschopná. Když jsem ale namítla, že když to normálně dělávám já, že si toho nevšímá a že když něco nemá uvařené, musím to vařit já, tak na mě řvala ještě víc. Přitom taťka když do kuchyně přijde, tak je to jen proto, že si jde pro vodu, ani pro jídlo si nezajde sám. Po nějaké době, co takové chování už znám moc dobře, jsem si řekla, že ji radši na všechno přikývnu, ona se vyřve a mě bude strašně, ale co už. Stála jsem v kuchyni a ona zas za mnou přišla a znovu do mě hučela, něco o tom, že mám bordel v pokoji a že jsem prase (no, aby ne, když mám pokojík jak kumbál a strašně moc věcí v něm). Řekla jse vždycky jen jo nebo "mmm". Naštvala se a vlepila mi facku. Brýle mi sletěly na kuchyňskou linku a já ji musela chytnout ruce, aby to nepokračovalo. Když jsem se jí nebránila, byla schopná se chovat víc agresivně, než jen za nic vyflágat své dítě. Přišel taťka a řekl jí, že mě má pustit, že se chová agresivně, že má přestat. Přestala s tím, že na mě řvala, že budu mít měsíc zaracha a že si můžu zkusit říct o to, jestli můžu jet za svým klukem... Poprvé, co jsem snad zažila, že by nachystala jídlo pro taťku, sebe a řekla ať si to nachystám sama. Udělala jsem tak a zavřela se radši u sebe. Přes zeď jsem jen poslouchala jak se s ním hádá, že můžu klidně vypadnout a podobně. Pak přišla ke mě a když viděla, že nemám dojezené jídlo, zase začala řvát. Prý mi vezme notebook, abych to vůbec dojedla. Řekla jsem slušně, že už nemůžu, že jsem toho měla moc a že to odnesu. Jenže ona zase řvala, že to sním. Taťka se pak ozval, že mě má nechat na pokoji, tak opět odešla... Při těch hádkách jsem jí řekla, že bych chtěla vidět, kdy mi teda dá ty peníze do školy na učebnice, protože jsem s placením všeho hrozně pozadu a učiteli se vymlouvám na to, že na to prostě nemáme. Už mě štvalo, jak říkala, že jen já já a zase já. Vytáhla z peněženky peníze (zbytečně až moc) a skoro zkrčené mi je narvala do ruky a uraženě odešla do obýváku... Bála jsem se vůbec vyjít z pokoje, protože vím, jak je strašný nervák a jak je agresivní. Jí nestačí říct přestaň a že přestane. Buď se urazí a nejde ani za náma, nebo řve po celém bytě a pak jde ven se psem na hodinu než se uklidní... K tomu všemu mluvila s taťkou, když jsem byla u sebe, že by ji moc zajímaly moje známky a že mě neviděla ještě psát úkoly. Jenže jak bych jí mohla ukázat z grafiky 1, z podnikové ekonomiky 5, z podvojného účetnictví 5, ruského jazyka 2, teorie propagace 1, z češtiny 2, z anglické konverzace 3 a z angličtiny 2 a 3? Vždyť se jí bojím ukázat vůbec 3, protože mi řekne, že by to mohlo být lepší. No, mohlo by to být lepší, ale já se strašně snažím, ale zřejmě na to prostě nestačím, protože ta škola na které jsem je těžká a ten obor snad ještě víc (je to vlastně nejtěžší obor té školy). Jenže to ona nechápe. To, co je těžké, se dá podle ní naučit a ani neví, jak je to těžké. Mamka je prodavačka, taťka byl malíř pokojů, jich se na známky radši neptám, protože vím, že byly příšerné, ale moje se jim nelíbí snad nikdy. Pak se můžou divit, že mám strach. A když jim řeknu, že mám strach, tak mi dají ještě důvod. Je to jako přiblblé kolečko, ve kterém se pořád všechno napojuje... Lidi, já už nevím, co mám dělat. Prosím, řekněte mi, co byste dělali vy? Jestli to takové máte taky a tak. Už si z toho připadám úplně mimo. (18let, 3. ročník střední odborné školy, obor management umění a reklamy)
- 02.10.2016 20:11:29 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.10.2016 20:30
Takovyhle situace není zase až tak vyjimecna jak se ti možná zdá. Ono pokud víš, že mamka má dojít po noční a chtěla by se prospat a ty by jsi měla trošku pomocí, místo toho ponocujes a pak vstavas až po 13h (tj po 11h spánku) tak se rodičům do určité míry nedivim, že takhle vypenili.
U nás teda bývalo pravidlem, a to i vo době studia na Vš, že sem musela vstavat nejpozději v 10h, co sem dělala v noci byl můj problém, ale mám umět taky vstavat tehdy, kdy je čas.
Jinak Souhlasím, že násilí a řvaní nic moc neřeší, ale jsi dospěla a měla by jsi vědět, že v některých situacích je cokoliv provokativní a spíš se snažit takových situací vyvarovat - předcházet jim(i když je to těžké). Ono ne nadarmo se říká koho chleba jis, toho píseň zpívej a rodiče té stále živí a studium je tvoji práci a měla by jsi jim ukázat, že když už jsi se na to dala, že to zvládneš vybojovat. Neříkám, že občas se nemůže špatná známka přihodit, ale 2 pětky takhle na začátku skolniho roku jsou docela dost. A s rodiči se nesrovnavej! Mela by jsi být ráda za tu možnost, že můžeš studovat a nepovysovat se nad ne, že jejich známky musely být hrozné. Ne každému je dáno studovat ať z důvodu finančních, nebo schopnostmi nebo podporou v rodině. I to může být důvod, proč někdo studovat nejde, i když by na to hlavou měl. -
2.10.2016 23:45
Fakt, že tvoje matka přijde domů strhaná z noční a ty se válíš v posteli a nejsi schopná si po sobě uklidit ani jim jít jakkoliv pomoct, to je teda dost blbý od tebe. Napadlo tě někdy, že do tý práce chodí aby měla peníze například na jídlo, nájem i ty blbý učebnice pro sebe? Je ti 18 a vvymlouváš se na to, že na to nemáte? Proč si nenajdeš sakra brigádu??? Není ti třeba trošku trapně? Hele, já chodila na soukromou školu a po celou dobu studia jsem chodila po brigádách. abych si mohlazaplatit školný, výlety, knížky atd... Rok z toho, v maturitním ročníku, jsem chodila denodenně po škole do práce, kde jsem končívala v sedm večer, pak jsem šla domů uvařit a mezitím co se mi například dělaly brambory jsem se učila. Ono když to děláš deně že si přečteš pár stránek tak bys musela bejt dementní abys to do tý hlavy nenatloukla. A jo, taky jsem u toho s někym byla, měla jsem přítele, byli jsme spolu každý den.Nevymlouvej se furt na obtížnost, líp si zorganizuj čas, najdi si brigádu ať nemusíš mamince říkat o každou kačku a aspon občas doma uvař oběd a ukliď. Není zas takovej problém vzít vysavač a hadr do ruky ne?
-
2.10.2016 17:23
No holka,tak koukám že to opravdu nemáš lehke,měla jsem něco podobne,v 19 jsem se uplně odstrihla a začala se živit sama,vyučila jsem se teda sice,ale mam přítele který me podržel a pomohl mi dodělat školu,pak jsem se odstehovala našla si praci a bylo mi mnohem líp.tak jediné co ti poradit,aby ti nějak pomohl přítel nebo jeho rodina,nebo si s mamkou promluvit.přeji ti aby ti to dobře dopadlo