Problémy v rodině, týrání (?)

Zdravím.. Asi to bude dlouhé, ale potřebuji se už konečně někom vyzpovídat.. Ikdyž to bude anonymně..Je mi 14 let, bydlím s mamkou, otcem a nevlastním bratrem. Jde o to už od malička mě psychicky a fyzicky týrá vlastní otec( i když nevim jestli se to dá nazvat týrání.. ale vy určitě víte co myslím.)..Ale nejhorší je to ted' v té pubertě (12,13,14 let..) Samozřejmě jsem se dostala do puberty a začala odmlouvat a takové věci, aleneřekla bych že jsem problémové dítě co se tej puberty týče.. Právě od této doby mi začal můj vlastní otec nadávat, pak začal moje chování svádět i na to že jsem poznala nové kamarády a že jsem to pochytila od nich ( což není pravda, btw. s těmi kamarády se již nestýkám..), pak se to začalo stupňovat a začal mě bít, nejdřív za věci které jsem udělala i když to byly úplné kraviny, no a pak to skončilo tak že mě začal bít i za věci které jsem neudělala nebo jen tak bezdůvodně..Jde poznat že můj otec je cholerik a agresor, a i když mu to říkáme že by se měl zklidnit, tak nic nedělá ... Právě před vybíráním střední školy a přijímačkama, mi začal říkat že jsem k ničemu a že nikdy nic nedokážu, přitom jsem vždy měla na vysvědčení vyznamenání...Zakazuje mi chodit ven s kamarády, a kdykoliv se před nim máma zmíní o nějakém klukovi, ihned všechno zakáže..Ještě k tomu bití... Já se třeba jenom učím, jemu něco v kuchyni spadne a co myslíte.. běží mi do pokoje, no a pak.. už jsem od něj měla i pár modřin, mamce vše říkám ale stejnak je pak více na straně otce.. Jak jsem již psala, mám nevlastního bratra.. má trochu autismus... a i když je jeho nevlastní, tak se k němu vždy chová líp ( ano chápu, je nemocný..) Nikdy mu nic špatnýho neřekl, nikdy ho nezmlátil, tráví s nim čas ( se mnou nikdy čas netrávil, nikdy za mnou nepřišel a nehrál si semnou když jsem byla menší) a tak.. Dnes třeba se mu něco stalo v kuchyni a já se učila na chemii.. Něco se mu spálilo a ihned si to vylil na mně, že jak mu vůbec nepomáhám a jaká jsem kráva a že mě nikdy nebude mít nikdo rád , že všechny ztratím, a vůbec ho nezajímalo že jsem se jen učila.. Pamatuji si že jsem s nim i přerušila kontakt a asi týden jsem s nim nemluvila, a já jsem se cítila normálně... Vím že jsem jednu dobu měla i deprese z toho, nikdy jsem ale nikomu nic neřekla.. Sebepoškozování mě také napadlo, ale ihned jsem to zahodila, je to kravina..Pamatuji si také že týral i moji mamku, také ji párkrát zbil, ale nevím jestli by si to ted' dovolil...Chtěla jsem se o to tky podělit na lince bezpečí na chatu, ale ten chat je vždy obsazený nebo zavřený ( funguje to ještě vůbec?...)...Samozřejmě se stalo dalších mnoho věcí, například že všechno vztekem rozbíjí a tak..Chtěla jsem se jen vyzpovídat, ale i tak se ptám.. Je tu třeba někdo kdo tohle zažil nebo jestli zná někoho kdo tohle zažil či zažívá? .. Děkuji pokud jste to dočetli až sem, a třeba mi napsali jen nějaký názor na toto..