Psychické tyrani?

Ahoj obracím se sem o prosbu o pomoc. Je mi 17 a Jde o moji mamku. Vždycky byla milá a hodná, ačkoliv někdy přísná, ale za to jsem ráda, protože jsme s bráchou díky tomu dobře vychovany, ale od doby co se rozešla s tatou je to s ni horší. Během několika let hrozně mění nálady a poslední dobou je to opravdu hrozně. Křičí, nadává, psychicky si se mnou hraje, snaží se mě shodit před ostatnima. Já nejvíc miluju svého psa a ona toho strašně využívá, že je na něj zlá když jsem u něj, jednou kopla i do kocoura. Nejhorší je, že má i ty krásný chvilky, kdy jsem s ní šťastná a zapomenu co všechno děla . Ty změny jsou proste extrémní. Já už kolikrát i vzdoruju, protože já sebou nechci nechat zametat a ona přijde rozhaze mi všechny věci, mě třeba jednu vlepí a odejde a za 10 minut přijde a omlouvá se mi. Ona sama tvrdí, že doma noc nedělám, ale já na to jak mám málo času opravdu víc dělat nemůžu. Chce abych měla dobře studijní výsledky, což mám, chce abych sportovala a já trenuju skoro každý den (to mě teda baví, to Jo) a máma je nadšena když vyhraju, ale potom přijdu domu z tréninku jsem vyčerpána musím se učit a ona na mě začne být zase nepříjemná. Kolikrát mě pohorší i před ostatnima, protože jednou jsem si zapomnela obcanku a chtěli jsme jet na vánoční trhy a ona na mě před prodavackou začala nezkutecne křičet jak ji seru a ať ji tahnu z očí. Ale pak když jsme vyjeli je zase úplně normální. Asi co je takové nejhorší je ze já mám od mala podezření na roztroušenou sklerózu a i přes to se snažím sportovat a dělat vše co mě bavi( nemoc mi nikdy neprokazali) nicméně jsem hlídaná, ale do nemocnice nicméně jezdit nemusím, ale pod podmínku, ze nebudu mít migrény častěji než jedou za 14 dni. (Což jsem ani nevěděla) a poslední půl rok opravdu na ty migrény trpím, mamce to říkám a ona jen to nic není, že mám jen pít. Byla jsem i u doktorky a ta rekla, že opravdu musí zavolat, že to do jisté míry není normální a že já tam nález mám. Mamce to bylo úplně jedno....zkoušela se sice dovolat, ale když ji to nikdo nebral ani se neobtezovala zavolat někam jinam....já vim můžu zavolat i sama, ale ten nezájem..ten mě strašně mrzel...Já vůbec nevím co mám dělat už ...asi jsem se sem prisla hlavne vypovídat, ale zároveň potřebuji pomoc...omlouvám se jestli jsem to napsala nějak nepřehledně, ale je toho proste moc