Pychika - deprese? Změny nálad..
Ahoj holky...chtěla bych vás poprosit o radu... nevím, jestli jsem jen slaboch, nebo vážně už trpím nějakou "poruchou".... ale o to nejde, jen bych se vás chtěla zeptat na rady, jak s tím bojovat.... Mám to tak, že moje výkyvy a stavy ani nesouvisí s cyklem - není to v době ms, ani v době ovulace....třeba dnes jsem týden před ms a mám "svůj stav" - a to se projevuje tak, že jeden den jsem šťasná, tančím si, zpívám, raduju se z natrhaných květin od partnera, vybírám svatební šaty - a druhý den se probudím - a už hned je vše špatně - už to, že jsem nevstala v 7, ale o pul 9 (o nic nejde, vše jsem stihla, ale můj mozek to nechápe) tak už jen tímto pozdním vstanutím mám "zkažený den" a pak cokoliv se stane, typu že došlo mlíko, nebo že není sex, nebo že rozbiju hrníček nebo že "musím prát" - příklady, ale pointa je že to jsou drobnosti - mě dovedou do stavu deprese, kdy brečím a jsem "na dně" a samozřejmě od "rozlitého mlíka" uvažuju nad vším, co mě trápí - ve vztahu - nad partnerovou ex, nad tím, že třeba nikdy nebudeme mít děti - co s tím - a nad takovýma už hlubšíma věcma - a dojdu k závěru, že je všechno špatně, celý svět, celý života a že chci utéct pryč...hodně daleko..... a jako za den, dva, někdy i v rámci hodin jsem zase OK....ale je to dost zničující stav jak pro mě, tak pro partnera - působí to na něj, samozřejmě a někdy se neudržím a chci s ním všechno řešit - samozřejmě slušně, ale je to řešení typu "a vážně mě máš rád, když ex sis vzal měsíc po prvním rande a 9 měsíců po svatbě jste měli dítě a se mnou čekáš na co...?" třeba....nebo prostě chci vytahovat věci, ze kterých nejsem štastná - i když za ně on třeba nemůže a nevyřešíme je spolu, ale jen tím, že já se s tím vyrovnám...
Ale holt nemám sílu se vyrovnat se vším, nebo vše chápat a brát radostně....a proto pak mám tyto stavy...
Máte některá nějakou radu....? Moc děkuji...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.6.2020 14:41Já myslím, že to je ukázkový PMS. A co dělat? Naučit se s tím žít, těžko ovlivníme hormony, který se vyplavují do krve. Jsme dospělý a dokážeme ukočírovat svoje emoce. A když přijde špatnej den, tak to partnerovi říct, ať se klidí z cesty
a opakovat si, že to jsou jen hormony a přejde to. Rozhodně si nevylévat svoje nálady na chlapovi, kterej za to fakt nemůže. -
10.6.2020 22:10
Mám to taky a taky to nesouvisí s cyklem, ačkoli se to objevuje jednou, dvakrát do měsíce, ale klidně to může být dva dny po skončení ms, nebo den před ovulací. Zajímavé je, že to je vyhrocenější ve vztahu, když jsem byla single, tak to nebylo tak výrazné. Zjistila jsem, že mám tyto stavy, když jsem přepracovaná, když už je toho na mě moc (mám dvě děti, 4 a 2 roky). Někdy to poznám dopředu, že něco takového příjde, takže se pak snažím si odpočnout, pokud to jde - tedy pošlu děti s manželem ven nebo k babičce. Plus se snažím odpočívat a dělat si čas pro sebe pravidelně (alespoň jednou za 14 dní, i když by bylo třeba častěji). No a pak jsou dny, kdy to nevychytám a to pak stojí za to. Pokud to jde, snažím se být opět sama a něčím se odreagovat, snažím se v těch pocitech neutápět.
V době, kdy jsem si myslela, že je to PMS, jsem brala pivovarské kvasnice a řekla bych, že zabíraly. Jen jsem po nich měla větší chuť jídlu. Teď zkouším čaj z meduňky a levandule. Zatím piji krátce, ale cítím se lépe.
Další na čem pracuji je přijmout, že holt mám labilní povahu, že takové stavy v mém životě budou a učit se s nimi pracovat, aby neobtěžovaly alespoň mé okolí.
