Rodina se mnou nemluvi

Zdravím vsechny, rada bych se s Vami poradila o rodinnych zalezitostech, jsem z toho zmatena a nevim si rady. Zacnu pekne od zacatku. Tedy, v rodine jsme tri sestry. Me dve starsi sestry maji jineho tatu, obe jsou vdane, maji deti. V Dubnu jsme s tou prostredni sestrou uzavreli dohodu a sestra mi venovala svuj byt. Muj tata nechtel abych si brala hypotéku a ja jsem se chtela postavit na vlastni nohy. Nez se zacaly stehovat veci, o vsem se mluvilo, jestli ta situace vsem takto vyhovuje. Sestra se totiz mela nastehovat k nasim na barak s tim, ze si udelaji s manzelem a dcerou sve patro. Vse se prestehovalo a ja jsem sestre vdecna za to ze mi takto pomohla. Asi o mesic pozdeji jsem mluvila se svou kamaradkou, ted uz byvalou kamaradkou.. rikala ze by potřebovala na nejaky cas azyl. Tak jsem ji rekla ze muze jit ke me, ze tam je volny pokoj. Mela jsem ale nastavene podminky co se tyce financi a spolecne domacnosti a navstev. Bohuzel jsme se po case pohadali a docela hrozne, jelikoz jsem nechtela aby si tam vodila navstevy bez meho vedomi, což porusila a me pote dosla trpelivost. Do toho jsem se seznamila s mym nynejsim pritelem se kterym jsme doted a zamilovala se az po usi. Zacali jsme se vidat a po mesici jsme se rozhodli ze se k sobe nastehujeme. Musim rict, ze pritel je mi ted jedinou oporou kterou mam, je na me hodny, predstavil me sve rodine se kterou si take dobre rozumim. A hlavne po tech zkusenostech kdy jsem potkavala jen ty, co se nechteli vazat a jejich smyslem zivota bylo jen si uzivat.
Rekla jsem sve spolubydlici ze je mi to lito ale ze se bude muset odstehovat, jelikoz chceme s pritelem bydlet spolu a jelikoz nechce respektovat ma pravidla co se tyce bydleni. Ona se nastvala a vse rekla svym rodicum ze jsem s ni vypekla apod. Sestra na me byla v te dobe nastvana ze jsem si ji tam k sobe nastehovala. Ale ja ji chtela v tu chvili pomoct protože jsem moc dobre vedela jake to je byt porad u rodičů, zadne soukromi a tak.
Ted tu bydlime s pritelem, predelavame loznici abychom to meli hezke, ale situace v rodine se zmenila a ja nevim jak ji mam zmenit. Nasi, sestra, neter a jeji tata jsou na baraku a nikdo se , krome taty, ktery nam ted pomaha s loznici, neozyva. Nejstarsi sestra mela nedavno narozeniny, tak jsem cekala ze se ozvou kdy tam pojedeme, jenze jsem se akorat dozvedela ze uz tam byli v týdnu, ze ji udelali hromadne prani kam se vsichni podepsali. Dozvedela jsem se to z fotek ktere davala sestra na facebook. Docela me to zamrzelo a tak jsem se pak ptala mamy proc se me nezeptali a odpoved byla jen ciste, nevim. Dala jsem tatovi prani s penezi at to ty starsi segre preda az tam pojede.
Ze začátku jeste kdyz bylo hezky jsme k nasim sli na kafe,pokecat a pak jsme koupili maso na grilovacku s tim ze tam budem pohromade ze to bude fajn. A ted uz citim ze se vse zmenilo, prijde mi ze jim vubec nechybim, ze je nezajima, jak se mame natoz aby nas treba pozvali na obed nebo aspon kdyby napsali prijdte na kafe. A me uz je take blbe psat prvni, protoze mi prijde ze se akorat vnucuju.
Nevim co delat a mrzi me, ze to smeruje smerem ze za chvili uz se mnou nebudou mluvit vubec.

Rada si poslechnu vase nazory na vec.. a preji vsem hezky den.