Rozchod?
Ahoj. Je mi 16, příteli 18. Mám takový problém - můj přítel byl vždycky takový až moc sladký, a já na to nikdy nebyla, ale přehlížela jsem to. Ale od nedávna jsem si toho začala všímat a prostě mi to vadí, ale on říkal že s tím nic neudělá, že na mě neumí být jiný. Další problém je ten že je strašná slibotechna, slíbí to a tamto, vydrží to 3 dny a po 3 dnech je to dál jak předtím. Nikdy nic nedodržel. Dala jsem mu tak 50 šancí a vždycky to skončilo takto. Je takový že mu je všechno jedno, nemá cíl v životě.. A já k němu prostě začala ztrácet city, už mu ani nechci dávat pusu, ani se s ním milovat, prostě necítím to co dřív, ani tu lásku a štěstí když ho vidím nebo jsme spolu.. začínám přemýšlet o rozchodu, protože nechci být někde kde nejsem šťastná a taky vím že přítel se prostě nezmění, protože je to povahově.. myslíte že mám jít dál? Když jsem v tomto stavu? Nebo se prostě rozejít.. podotýkám že k němu lásku už odpravdu necítím, necítím se s ním šťastná ale prostě je mi s ním dobře, jako s ,,nejlepším kamarádem”.. jsme spolu rok a půl, poraďte prosím
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.9.2018 8:22
Jsi ještě mladá a vše vnímáš jinak, než až budeš po pubertě. Stalo se to, že ta zamilovanost, co byla opadla a co ti nevadilo, ti teď vše vadí. A když je to tak, jak popisuješ, nemá smysl pokračovat ve vztahu dál. Mění se ti priority, které se ještě dospíváním změní. Určitě potkáš toho pravého a trápit se ve vztahu nemá smysl.
-
27.9.2018 10:28
V tvém věku je to asi čas na rozchod, třeba na ten vztah budeš nakonec nostalgicky vzpomínat. I pro něj by to mohlo být lepší. Nemít cíle v 18 mi přijde naprosto přirozené, člověk je tak nějak na rozcestníku a musí zjistit co dál. Co se vztahů obecně týče, mezi prvním a druhým rokem odpadá většinou zamilovanost, ne láska.