Rozhovor na téma miminko
Jsem s přítelem více jak 6 let. Mně je 28, jemu bude 30. Ráda bych načala téma miminko,ale s přítelem se mi hůř komunikuje. Na svatbu má negativní názor,což mi vadí,ale dítě je samozřejmě přednější. Jen nevím,jak na rozhovor. Vážnější témata rozhovorů bojkotuje.
Nerada bych ho nějak vyděsila a vyvíjela nátlak. Ale moje hodiny už bijí na poplach a já nemyslím na nic jiného, než na dítě a případnou svatbu. 
Děkuju všem za odpovědi a reakce 
- 02.02.2016 12:01:28 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.2.2016 11:02Nechci Tě vůbec naštvat, nebo otrávit, jen si myslím, že když se Ti s přítelem špatně komunikuje na tato témata, asi nebude úplně vše tak, jak má být. Do svatby ani miminka nejde nutit, měli by jste to tak cítit oba. A jestli on to bojkotuje, tak bych se ho zeptala na rovinu, jestli ten názor hodlá někdy změnit, nebo si za ním prostě stojí. Třeba se na to necítí teď. Těžko říct. Ať tak, či tak, přeji, ať se dohodnete
-
2.2.2016 11:15
Taky si myslím, že pokud nerad komunikuje, nebo se některým tématům vyhýbá, je to špatně. Když jste spolu, musíte spolu komunikovat, i kdyby řekl, proč něco nechce, tak je potřeba to říct. Netlač na něj, ale vysvětli mu, že taky nejde čekat do nekonečna, než se uráčí odpovědět.
-
2.2.2016 12:41Myslím, že ti nezbývá nic jiného, než mu to říct. A začít s tím rovnou, než tě stihne přerušit, že tohle řešit nechce. Tohle je vždycky těžké nakousnout, já se dokonce z velké části kvůli tomu před pár lety rozešla. Je to důležité téma a potřebuješ znát odpověď. Pro mě bylo důležité, abychom na to měli podobný názor a i když jsem zjistila, že nemáme, byla jsem nakonec ráda, že to vím a že jsem nečekala dalších pár let, abych pak zjistila, že děti chce až mnohem později a ideálně když už, jen jedno... Doufám, že to nebude váš případ, ale určitě se neboj a promluv si. Vědět, na čem člověk je, je velmi důležité! Netlač na něj, normálně se zeptej a řekni i svůj názor. Možná ti odpoví kloudně až po pár dnech, tak se případné první reakce nelekni
Držím palce! -
2.2.2016 19:16Souhlasim s tim neco uvarit, otevrit vinko a tema miminko natuknout. U nas to bylo tak, ze jsem si nekolik dni pred narozkama povzdechla pred pritelem, ze uz zacinam byt stara a jak mam jeste stihnout ty dve deti, co chci ...asi za dva tydny pri sexu navrhl, ze vynechame kondom
vim, ze je to krute, ale necekej na nej dva tri pet let. Pokud se do urcite doby nerozhodne, sla bych o dum dal. Chlapi maj casu na rozmyslenou az do duchodu. Zensky ne. Plus se malokdy zadari hned.. -
2.2.2016 11:48
Ono chlapi na takové rozhovory často moc nejsou. Udělat to rozhodnutí můžu pro někoho být těžké, pocity, že se na to ještě necítí, i když časem by rád, jsou podle mě úplně běžné. Takže nejdůležitější podle mě je, jak to oba do budoucna cítíte. Pokud ti nedává ani žádné náznaky, tak ti asi nezbývá nic jiného než to někdy na rovinu otevřít a zeptat se, jak vidí vaši společnou budoucnost.
My se poznali až v mých 31 letech, takže to netrvalo dlouho a začala jsem přemýšlet o miminku. To, že s ním přítel časem tak nějak počítá, bylo z různých poznámek jasné, ale otázka byla kdy. Bála jsem se, že když začnu tlačit, že "už", že to může mít opačný efekt. Nakonec mi to usnadnil a k mé radosti s tím přišel sám. K rozhoupání se mu podle všeho pomohly příběhy kamarádů , kterým se dlouho nedařilo.
Každý chlap je jiný, ale u většiny z nich podle mě platí, že ten chlap musí chtít sám, nesmí mít pocit, že se do toho nechal partnerkou dotlačit.
PS: taky jsem se rozhodla upřednostnit miminko před svatbou... když na to přijde, vzít se můžeme za pár dní, ale otěhotnět a úspěšně miminko donosit je mnohem složitější -
2.2.2016 12:53
Ahoj, pokud máte ve vztahu špatnou komunikaci (nemyslím to zle) hlavně o takhle vážných věcech zkusila bych na to zavést řeč při nejákém společném večeru. Dát si skleničku vína, jít na večeři.... a zkusit nahodit jestli by to dítě někdy vůbec chtěl nebo se k tomu staví tak, že nechce nikdy. To bude asi klíčová otázka. Nutit ho do toho nemůžeš, ale je potřeba zjistit jak na tom jste. Navíc nějakou dobu trvá než se zadaří a sposutě lidem to nakonec samo nejde. Takže bych se nebála a brala bych to tak, že je nejvyšší čas zjistit jak na tom jste. A svatbu bych asi z rozhovoru vynechala. Ono tě to sice možná mrzí, ale je to jen "papír" a důležité je jestli se máte rádi. Držím palce ať je touha po mimču oboustraná.
PS: Já když jsem otěhotněla přítel mimčo nechtěl - v jeho 20ti se mu ani nedivím. Já nad tím hodně dlouho přemýšlela a rozhodla jsem se, že ikdyby mě měl kvůli tomu opustit tak si to dítě nechám. Připravovala jsem se na to, že budu matka samoživitelka. On se k tomu postavil čelem a dnes je rád že má krásnou dceru. Je mu líto, že po mě chtěl abych šla na potrat. Takže bych neztrácela naději. -
2.2.2016 19:15
Ahoj. Já budu asi trochu ostřejší. Chtít po příteli vyjádření ohledně Vaši společné budoucnosti - po šesti letech partnerství - nepovažuji za nátlak ,ale za samozřejmost. Dokonce si myslím, že se jedná o věci, které by si partneři měli ujasnit už na začátku vztahu - nejpozději během prvního roku chození, protože se jedná o záležitosti, ve kterých nelze dělat kompromis. Nátlak by byl , pokud by jsi ho i přes jeho jasné vyjádření, že děti nechce, do rodičovství tlačila. Ty chceš ale pouze vědět na čem jsi a podle toho se rozhodnout jak dál.
Fakt, že se partner podobným rozhovorům vyhýbá, vnímám jako velmi negativní a z jeho strany velmi nefér. Tímto způsobem Tě může držet v šachu ještě pěkných pát let, aby Ti v pětatřiceti řekl, že děti vlastně nechce...a co si budem nalhávat, toho času, kdy (my ženy) můžem založit rodinu, zas až tolik nemáme. Přiznám se, že mě občas chytá amok při prohlášeních typu "Na chlapi se nesmí hlavně tlačit" a trpělivě vyčkávat jak a zda se pán rozhodne...znám totiž několik vztahů, kde slečny čekaly a čekaly - na požádání o ruku, na partnerovo rozhodnutí ohledně dětí, atd...až jim bylo přes třicet, muž jim utekl za dvacítkou, se kterou se samozřejmě záhy oženil a počal dítě...
.
Ne, máme rovnoprávnost a toto jsou témata o kterých se musí mluvit.
Využila bych nějakého pěkného společného večera a téma nakousla. Pokud se bude i nadále vytáčet a bude odmítat se vyjádřit, vážně bych zvažovala, zda v takovém vztahu a s takovým mužem setrvávat.
Apropo - pro mě by byly důvodem ke zvažování smyslu vztahu i partnerovy vytáčky ohledně svatby, ale to už záleží na Tobě, nakolik je to pro Tebe důležité a zda dokážeš žít s tím, že manželství nebude. -
2.2.2016 21:51můj přítel byl to stejný, taky se mi těžko s ním o cokoliv vážným komunikovalo, ale jednou už sem to nevydržela, téma miminko začala. Nejdříve mi jasně řekl, že se na to ještě necítí, ale hned druhý den se mu to zřejmě rozleželo v hlavě, protože sám od sebe řekl, že bychom to mohly teda zkusit. Teď jsem ve 27.týdnu a moc se těší a sám už povídá o miminku a zkouší jestli kope atd... prostě bych se mu snažila vysvětlit, že snažit se o první dítě po třicítce může být už obtížnější, i když se zadaři může, šance na otěhotnění po třicítce se čím dál víc zmenšuje a nechceš abyste si to pak vyčítaly, že ste se nesnažily dřív
Budu držet palce, aby to pochopil -
13.2.2016 16:40
Ahoj, vím o čem mluvíš a z čeho máš strach....6 let žiji s přítelem, který je uzavřenější a obecně málo komunikuje, vážnější rozhovory nemá rád. Vždycky když něco musíme řešit, nechce se mu a já mám proto dopředu obavy. Když jsme spolu začali chodit téma dítě nebylo tabu, byli jsme oba po třicítce. Děti chtěl. Přesto jsem ho do prvního musela trochu postrkovat, pořád by to odkládal.... cestování, plány apod. Naštěstí se povedlo hned a teď máme jednoho tříletého caparta. Já bych moc chtěla další, ale jemu se moc nechce... druhé dítě a ani o tom mluvit. Opravdu si to ujasni co nejdříve jestli děti chce, abys neskončila ve 40 bezdětná nebo jako já s jedináčkem. Nemyslím, že by tě neměl rád, ale všichni muži prostě nejsou rodinné typy. Buď připravená na všechno... Držím palce
