Rozloučení
Ahojky holky,
potřebuji poradit.
Zemřela mi babička, taťkova maminka a příští týden v úterý bude pohřeb. Přítelova mamka mě prosila, ať tam nechodím, protože je to hrozně depresivní a že by to mně ani miminku v bříšku neprospělo (jsem 19. týden). Já tam původně taky nechtěla, jenže pořád mi to leží v hlavě. Mám z toho takový blbý pocit. Rodiče to nějak neřeší, mamka říkala, že tam třeba ani nepůjdu. Babička měla hodně známých a bude tam hrozně moc lidí. A na mě tyhle věci působí hrozně depresivně, hlavně jak všichni brečí a pak mi třesou rukou. Tak mám strach, že když tam půjdu, bude mi špatně a budu mít deprese. Vzpomínám si, že když mi umřel dědeček (to jsem byla ještě malá holka) a neměla z toho rozum, tak taťka z toho byl skoro rok úplně špatný, kolikrát aj zvracíval a chytal ho žlučník a třepal se. No a teď mi říkal, že už to tak jako u dědy nesmí brát, protože jinak by se úplně sesypal. Navíc den na to jdeme s přítelem na velký UZ, kde nám třeba už řeknou, jestli to bude holčička nebo chlapeček. Tak teď vůbec nevím, co mám dělat. Původně jsem to chtěla udělat tak, že bych na pohřeb nešla a den na to, po tom velkém UZ bych za babičkou na hřbitov zašla a povykládala jí to. A donesla aspoń svíčku a malý vánoční stromeček. Co si o tom myslíte? Navíc si chci babičku pamatovat zdravou a ne se dívat na tu rakev. Já si to ani nedvedu představit.
Holky, moc moc děkuji. Na pohřeb nepůjdu, nedokážu si to vůbec představit, ani sebe, jak tam sedím, ještě úplně vpředu. 
S babičkou se rozloučím jinak, donesu jí aspoň malý vánoční věneček a zapálím svíčku, o den později. Já si právě připadám trochu hloupě, když se nezůčastním, ale babička by to určitě pochopila. Kdybych nebyla těhu, je to něco jiného, to bych rozhodně šla, ale teď, kvůli tomu malému, prostě nepůjdu. Rozloučit se koneckonců můžu i jinak, a více osobněji. Ještě jednou děkuji, moc jste mi pomohly, potřebovala jsem trošku ujistit, že jsem se rozhodla správně. Snad to všichni ostatní pochopí. Měla jsem ji hrozně ráda a to ona určitě věděla.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.12.2010 9:03Ahoj Vendu, upřímnou soustrast, je mi to líto. A rozhodě bych na pohřeb nešel být v tvé kůži, můžeš se s babičkou jít rozloučit ještě ten den třeba odpoledne když tam nikdo nebude a nebo ten další den. Když nám umřela babička tak sestřenka byla také těhotná, a ze všeho toho vypětí a nervu nakonec o miminko přišla, neříkám, že by se to mělo stát každé,ale kdybych byla těhotná já,tak bych fakt nešla ač bych chtěla. Těhotná žena musí na sebe dávat pozor, a pohřby pro ni nejsou zrovna ideál.
Takže souhlasím s Tebou nechodit. -
16.12.2010 8:05ahoj vendulinko rozhodně bych na pohřeb nešla,,dokonce existuje pověra která se týká těhotné ženy na pohřbu,,je to velice emotivní ,,a malému v bříšku ani tobě to určitě neprospěje,,volila bych ten zpusob rozloučit se s ní pár dní po pohřbu,,donést kytičku na hrob,a tiše poděkovat a rozloučit se s ní,,
-
16.12.2010 8:19Ahojky vandi, jelikož nadměrný stres může spustit kontrakce, v žádném případě ti to nedoporučuji a věř mi, že všichni tví blízcí to pochopí. Já když čekala prvního syna, taky mi zemřela babička , byla jsem už 7 měsíc a na pohřeb jsem nešla.Rozloučila jsem se s ní tak nějak v duchu doma a vím, že to všichni pochopili. Určitě se nechoď stresovat na pohřeb. Není to vhodné ani pro tebe ani pro mimi. Těhu je velký nápor na organismus ženy a hlavně na psychiku,taková psychická zátěž může spustit deprese, nebo vyvolat nějakou nemoc, která na stres čeká. Upřímnou soustrast a buď hlavně klidná. Mimi si to žádá.
-
16.12.2010 8:21
Vendulinko, já bych taky nešla. Udělala bych to přesně jak si psala. Jdi v klidu, teda alespoň v tom psychickém na UTZ. Druhý den vezmi svíčkum,ozdobičky a jdi na hřbitov. Já byla na pohřbu kolem 12tt,stačilo mi to.. byl to sice "jen" strejda, ale jak jsem viděla plačící babičku, tetu.. bylo to strašný.Stála jsem uplně vzádu, celou dobu koukala raději jen do stropu, málem jsem tam sebou řízla. Teď už bych asi určitě nešla(28tt). Rodina to pochopí, vždyť v tomhle případě nejde už jen o Tebe. Hlavně jak píšeš, uchováš si babičku v jiných vzpomínkách..ke všemu vždycky kdyby sis vzpoměla na ten úžasný okamžik,kdy Ti řekli kdo se v bříšku schovává, by sis vzpoměla na tuhle "hroznou" depresivní chvíli....
-
16.12.2010 8:28Souhlasím s holkama... ti normální to pochopí a ostatní ti mohou být ukradení. Nejdůležitější je mimi a podle toho bych jednala. Babičku můžeš uctít i jinak, méně stresově. Myslím na tebe, to zvládneš. Ahoj
-
16.12.2010 8:31
rozhodně nechodit a rozloučit se v duchu ...
-
16.12.2010 8:35
Uprimnu sustrast, na pohreb naozaj radsej nechod, a rozluc sa s nou az neskor, tak ako si planovala...
-
16.12.2010 9:58
Zálež jen na tobě... Jedna věc je na pohřeb jít a být z toho "rozhozená" a druhá věc je nejít a třeba si to vyčítat... Záleží na tom, jak to bereš ty sama... Já osobně jsem toto zažila v době kojení a na pohřeb jsem s malým prckem nešla, ale i tak se to na kojení odrazilo... Ať se rozhodneš jakkoliv, bude to správně.
-
16.12.2010 9:58Ja když byla těhu, tak jsem taky na pohřeb nešla, všichni to chápali, pak jsem za babičkou zašla po pohřbu, a bylo to pro všechny v pohodě...já už nebyla z toho tak špatná a hlavně nebyl tam skoro nikdo...takže tiché rozloučení. Rozhodně mysli hlavně na sebe a na toho malého drobečka...to je nejdůležitější...
-
16.12.2010 10:51Ahojky, přeji upřímnou soustrast! Já to samé řešila před měsícem,zemřela mi babička a všichni mi říkali at tam nechodím, jenže vzhledem k tomu že babička dlouho ležela v nemocnici před svou smrtí a tam jsem se bála jít z důvodů různých nemocí, nakonec jsem se rozhodla na pohřeb jít a alespon takto se s ní rozloučit, bylo to strašné ale neustále jsem si říkala že tomu nemůžu podlehnout k vůli mimča a snažila jsem se držet. Samozdřejmě ani já jsem nevydržela vše a nakonec jsem bulela jak želva. naštěstí se mě ani prckovi nic nestalo, ale kdybych se měla rozhodnout znovu, asi bych na pohřeb nešla a raději se s ní rozloučila až někdy jindy na hřbitově.
-
16.12.2010 10:56Ahoj Vandi, tak to je smutné. Ale nikdo se nemůže divit, pokud na ten pohřeb nepůjdeš. Tak třeba jenom kup kytku a pošli jí tam a jak píšeš, dojdi se s babičkou rozloučit až na hřbitov, nebo si na její památku doma zapal svíčku.
Teď je opravdu nejdůležitější tvoje a mimískovo zdraví. Máme příbuznou, které zemřel tatínek, když byla v jiném stavu, takže toho dost probrečela a holčička, která se pak narodila je hodně citlivá a trošku nervák, takže si myslí, že i ten stres měl na to vliv. -
16.12.2010 11:12
AHoj Vandí.. upřímnou soustrast...
a určitě tam nechod... i doktorka mi tohle říkala, že stes jako umrtí není dobrý pro miminnko.. takhle se s ní rozloučíš a nebude to tak depresivní jako na pohřbu.. pohřby nenávidím.. je to akorát stres pro všechny, když už začínají dýchat.. určitě ne kočko... -
16.12.2010 12:20AHoj Vandí.. upřímnou soustrast...
já bych nešla, mě v srpnu umřel děda a to jsem ještě těhu nebyla, a myslela jsem že v kostele zkolabuju, a dopadlo to tak že jsem se na "trachtě" opila (slušně řečeno), každý to prostě ventiluje jinak. ALe na tom pohřbu se právě mluví o zesnulém, co jak udělal, kdo byl a to mi všechno připomělo...běž se za babičkou rozloučit třeba druhý den nebo na vánoce, ale pohřeb bych vynechala..mysli na miminko..zapal si svíčku v době pohřbu a vzpoměn na babičku, ale nechod tam.. -
16.12.2010 13:25
Ahojky Vandí,
tak pokud nemusíš, tak asi radši opravdu nechoď. Mně zemřela minulý rok v listopadu maminka, nedělali jsme pohřeb, mamka to nechtěla, přála si jen rozptyl. Jenže ten se dělá pouze od května do října. Já zjistila na konci února, že jsem těhu, ten rozptyl se nakonec konal až v červnu a i když jsem si říkala, že to je "už" půl roku, tak mě to hodně vzalo. Naštěstí se mimču nic nestalo a ani teď nepozoruju, že by ho to nějak "poznamenalo", ale opravdu to bylo hrozný. Rozhodně to neber jako svou povinnost, pokud budeš chtít, tak se s babičkou rozluč tak hezky, jak jsi psala. Hlavní je, že na ní budete myslet a vzpomínat. Upřímnou soustrast. -
16.12.2010 13:37
Ahoj, pridam mozna trochu jinou zkusenost. Me babicka zemrela pred mesicem, byla jsem ve 12tt. Cekali jsme to, bylo ji 99 let a moc se tesila, az bude moct umrit. Nevim, jak k tomu doslo, ale proste jsem vycitila, kdyz umrela a tak jsme za ni a rodici jeste v noci jeli, abychom se s ni rozloucili. Byla jsem moc vdecna, ze jsem ji jeste naposledy mohla vzit za ruku. Bylo mi v te dobe hodne spatne, byla jsem na neschopence, a rozhodne nebyl nikdo, kdo by nechapal, ze jsem na pohreb nesla, ale ja jsem tam jit chtela. Je take pravda, ze jsme verici a proto samotny pohreb byl spis oslavou tak dlouheho zivota a vdecnosti Panu Bohu. Vsechno co melo smysl pro babicku udelat, uz si udelala za jejiho zivota. Babicce je urcite jedno jestli na pohreb pujdes nebo ne. A ostatni lide to pochopi, neboj. Pokud nekdo ne, je to jeho hloupost. Udelej to, co je nejlepsi pro Tebe a Tvoje miminko!! na vse ostatni se vykasli ... drzim palce
-
16.12.2010 14:05Holky, já jsem asi divná, ale já bych na ten pohřeb šla. Asi bych si hrozně vyčítala, kdybych se s babičkou nerozloučila. Šla bych na obřad/na mši a pak bych rychle zmizela. Nechtěla bych se asi v těhotenství účastnit vkládání do hrobu a následného kondolování. Ale kdybych nešla na obřad, to by mi pak asi bylo líto.
Mně umřela babička loni v únoru a byla šílená zima, sestřenice v devátém měsíci těhotenství to absolvovala úplně celé a byla z toho vyřízená. Takže proto bych volila jen ten obřad, pak na hřbitov už ne, na ten bych si zašla sama třeba za pár dní.
Vandi, upřímnou soustrast. -
16.12.2010 14:16
Ahoj Vandi,
upřímnou soustrast. Pridavam se k ostatnim, jit na pohřeb pro tebe ani pro drobka urcite neni to nejlepsi, navic kazdy clovek ma pravo rozloucit se s milovanou osobou svym zpusobem. Pokud by to nekdo nechapal, je to jeho problem. Tvoje babicka by to urcite pochopila. I kdybys jen doma zapalila svicku, rozhodne to neznamena, ze bys ji nemela rada.
Treba moje babicka si pohreb ani neprala. Kdyz zemrela, nemela jsem navic ani moznost truchlit, bohuzel na me padla povinnost oznamit to moji mamce a od te chvile jsem se musela soustredit na to, abych ji byla oporou. Sama jsem se s ni rozloucila az o par tydnu pozdeji, kdyz uz bylo vsechno nejak klidnejsi a ja si to mohla plne uvedomit.
Podstatne je, ze na ni nezapomenes, ceremonie jsou jen ceremonie... Drz se. -
16.12.2010 14:28
Upřímnou soustrast.
Asi bych na pohřeb nešla. Ten den, když zemřela moje babička (hrozně moc jsem ji milovala), tak jsem jela z VŠ za ní do nemocnice a nemohla jsem najít její pokoj a v tu dobu babička právě zemřela. Rozloučili jsme se s ní a to byl krásný zážitek jí vzít naposledy za ruku. Na pohřbu jsem byla, ale přišlo mi to už naprosto zbytečné a strašně stresující, protože se mi její ztráta znovu silně vybavila. Nejvíc mě stresovala ta hromada lidí, kteří tam byli. Běž se s ní rozloučit v klidu sama, až na to budeš mít sílu a nenech se ovlivnit, co si myslí jiní. Pro mě osobně je pohřeb jako zbytečné znovuotvírání rány, která se snaží hojit. A těhotenství určitě stres nesvědčí. -
16.12.2010 15:26
Ahoj Vandulinko, s tvou babičkou je mi to moc líto. Na pohřeb radši nechoď, už takhle jsi ve velkém stresu z babičky úmrtí a ještě abys chodila na pohřeb kvůli tomu, že by to mělo někomu vadit? To vůbec neřeš, babičku si pamatuj, jaká byla před tím a mysli teď hlavně na sebe a na miminko. Když mi umřel taťka, tak mě to taky sebralo na dlouhou dobu a to jsem těhotná nebyla, ale děti to na mě poznaly. Taťka žádný pohřeb nechtěl, chtěl jen poslední rozloučení a rozsypat ke svýmu taťkovi, ale i tak to nebylo příjemný. Rozsviť svíčku za babičku a na hřbitov se jeď s babičkou rozloučit, až se na to budeš cítit.... Drž se.
-
16.12.2010 20:22
Ahoj Vandi,
upřímnou soustrast.
Na pohřeb bych ve stavu požehnaném nešla a rozloučila bych se s babičkou svým způsobem. Pokud to někdo z Tvých blízkých negativně okomentuje, tak je to jeho problém, ale ty máš právo rozhodnout se sama za sebe a za miminko, jak se s ní rozloučíš. Dojdi na hřbitov až budeš vědět, že to zvládneš..třeba v doprovodu partnera. -
18.12.2010 10:25Mám osobní zkušenost z nědávna je to zpátky asi 3měsíce co mi umřel strejda a já byla ještě těhu.slušně jsem se omluvila a až mi to později vyjde tak navštívím hrob s kyticí.Jinak bych to nezvládla.
