Snažilka v depresi
Tak mám za sebou první neúspěšnou inseminaci! 14 dní jsem si píchala injekce do břicha a to se bojím injekcí a pro tohle všechno jsem svůj strach překonala a nic. Přečetla jsem si že úspěšnost je malá a s tím jsem do toho také šla ale stejně jsem ve skrytu duše doufala, že se to povede. Dneska jsem si udělala test a jedna čárka ano jen ta jedna jediná kterou už rok a půl sleduji pomalu každý měsíc. Je to hrozné, od rána je mi do breku a před odchodem do práce jsem stihla ještě za všechny kraviny které mě zrovna napadli vynadat příteli. Teď tady sedím v práci smutná a otrávená a nejhorší je že to nemohu nikomu říct, jelikož situace je taková že pokud by se dozvěděli že se snažím otěhotnět tak mě raději vyhodí. Od rána propadám depresi a Vy všechny snažilky jste jediné komu se mohu svěřit a touto cestou si alespoň ulevit. Fakt už mi to leze na mozek. PS: miluju řeči mých známých že už bychom si taky měli pořídit miminko a také fotky mých kamarádek na facebooku které celé dny nedělají nic jiného než dávají nové a nové fotky svých dětí. Ach jo.........
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.12.2010 13:39
Uvidíš, že se to povede Věřím tomu. Já jsem teď opět v té fázi, dostanu to, nedostanu to? Mám to dostat dnes a jsem jak na jehlách. Každá to známe, to zklamání, kdy máme pocit, že je celý svět proti nám, že se to všem povede jen ne nám. A ostatní nám přijdou jako škodolibé slepice, které nám to přejí snad proto, aby měly co rozebírat. Moc ti budu držet palečky a i všem ostatním. A budoucímu taťkovi se to pokus vynahradit, třeba večeří při svíčkách a sexíkem, který bude zase jednou jen proto, že ho miluješ. Je strašně důležité na tohle nezapomenout, že je to i tvůj přítel/manžel, který tě miluje. A věř tomu, že ho to mrzí stejně jako tebe, vždyť si musí připadat blbě, že se mu to nepovedlo tě "oplodnit". Ta chlapská hrdost Takže hlavu vzhůru
-
28.12.2010 18:22
Chytrých poznámek na téma: "Měli byste si konečně pořídit dítě, máte na to věk", jsem si za dva roky, co jsem se snažila otěhotnět, vyslechla desítky. O našem snažení vědělo minimum lidí. Ostatní měli idiotské komentáře. Já jsem tedy rozhodně nezvolila cestu, jak píše výše anonymka a to tu, že bych to těm méně chápavým přímo sdělila. Protože co je komu do mého soukromí a tedy i do toho, že se snažím delší dobu neúspěšně o dítě. Nebyla jsem zvědavá na soucitné pohledy a nebo případně na chechtání za zády těch nepřejících. A tak jsem poslouchala, že jsem kariéristka, že jsme si místo dítěte pořídili psa apod. A pak jak na potvoru byly snad všechny ženské kolem mě těhotné. I moje devatenáctiletá příbuzná, která do těhu vlítla Bůh ví s kým a kde. To byla chvíle, kterou jsem opravdu obrečela. Říkala jsem si, že je život strašně nefér, když taková nána otěhotní, nemá dítěti co nabídnou, zatím co já ano. Jinak jsem splínům propadala jenom zřídka, ale byly dny, kdy mě to po delší době opravdu popadlo. A tak to bylo s každou novou těhulí, nebo s vyslechnutím toho, že byl někdo na potratu, protože co by asi dělal s dítětem. Nakonec se zadařilo. 24 měsíců po vysazení antikoncepce, jsem otěhotněla. A tak nezbývá, než se snažit obrnit a myslet pozitivně, že tam ta kolejnička jednou bude. Snaž se házet řeči ostatních za hlavu, protože co oni ví......
-
28.12.2010 10:33
Ahojky cítím se naprosto stejně a naprosto tě chápu.A to ještě kolegyně po vánocích příjde s tím,že je ve 2m.Já vím nejprve jsem měla velkou radost a pak se mi chtělo půl dne brečet a teď mám pořád přeháňky.Cítím se naprosto hrozně asi navštívím psychologa.
A co si pícháš za injekce,já mám od ledna brát od 3-7Dc clostill,12-14Dc podle folikulometrie injekce Ovitrille,15-25Dc Utrogestan.
Dr. mi píchal v mynulosti Pregnil do zadku a v nemocnici(podolí) miniheparin do břicha,ale nevím proč když v (nymburku do ruky).Co já vím.Ale asi do břicha je to aby hormon působil přesně tam kde má???,nevím. -
28.12.2010 10:34
Ahoj. je mi to všechno moc líto. Asi chápu jak ti je. Sice se o mimi nesnažíme, ale já bych tak chtěla. Před přítelem se nemůžu ani zmínit je mi 28 a pořád si říkám, že už by to mohlo konečně vyjít... Taky mě štvou všechny ty řeči, že už bych si měla pořídit dítě. Už to musím házet za hlavu a říkat si ať si všichni trhnou nohou. Každý měsíc si říkám aby ta mrcha nedorazila. Vykašli se na lidi okolo a mysli jen na sebe. Držím palečky aby se už se konečně zadařilo.... Zkus si najít nějaké aktivity aby ses zabavila. Cvičení, procházky atd...
-
28.12.2010 10:37
Ahooj! Je mi líto, v jakém se nacházíš rozpoložení, ale veř, že takových je nás tady dost a dost. Nám se to taky ješte nepovedlo a to HA mám vysazenou 3 roky a BT a přesný výpočet plodných dnů řeším cca půl roku a nic Jednou se to tedy povedlo, hned na úvod měření, ale nedopadlo to v 6tt dobře. Takové ty známé "fígle" už mám vyzkoušené, a ted už nezbývá než čekat, než se to konečně povede a nebo se svěřit do rukou lékařů. Stále si říkám, že jednou se to povede, ve svém okolí mám pouze jednu známou, které nic nepomohlo a ted má adoptované dvě dětičky a je šťastná, ostatním se to min. po umělém oplodnění povedlo. A povede se to i nám!! Hlavu vzhůru a mysli pozitivně)
-
28.12.2010 10:54
Ikdyz to bude znint jak ohrane klise, ale je treba myslet pozitivne. Slysim to od pritele denne, jelikoz on je ten optimista. Ale hlavu vzhuru, nejsi v tom sama. Nas ceka IUI od unora, taky mam obavy z tech injekci, ale pritel rikal, ze to do me pichne Na nalade mi moc nepridava, ze ted budeme mit v rodine same miminka, sestra bude rodit kazdym dnema a dalsi v rodine bude v breznu a v kvetnu. A pak zvladat ty vecne otazky, kdy uz budeme mit mimi taky my, to je celkem na palici. Trochu me uklidnuje, ze sestra se vytouzeneho miminka dockala taky po dlouholetem snazeni a to uplne prirodni cestou.
Takze moc preji tobe, ale i nam ostatnim, at se to povede a rok 2011 bude pro nas vsechny ten nejkrasnejsi. Proc bychom nemohli zrovna spadnout do tech 10-15% uspesnosti pri IUI -
28.12.2010 10:56
Ahoj holky, vidím, že nás smutných je hromada (( Já jsem si taky přála, aby MS na vánoce nedorazila - no, ona dorazila ((
Taky už dlouho neberu HA, taky do mě všichni šijí, že už si máme pořídit miminko,ale nikdo nevidí, že v dnešní době pořídit si dítě přirozenou cestou je pomalu malý zázrak....chjoooo, holky, taky jsem v pořádných depkách ( Ale je před námi další rok, tak nezbývá než doufat, že ten příští rok bude lepší než ten současný a i na nás se konečně dostane -
28.12.2010 12:42
Dovolím si také malé doplnění. O mimi se snažíme přes 3 roky. Rodinu a jejich poznámky jsem vyřešila jediným možným řešením - chytřejším jsem naznačila, že se mi jejich poznámky o dětech nelíbí a jsou mi nepříjemné a těm méně chytrým jsem to přímo řekla. víte, když jim naznačíte, že vás ty poznámky zraňují, protože ted se to aktuálně nedaří, tak si to většinou lidi uvědomí. Skutečně už přes rok to všichni akceptují a nikdo to téma nerozebírá. Věřte, že se neptají na důvody, proč se to nedaří atd. Najděte si vhodnou příležitost a bude to fajn..... (PS: já mám za sebou několik neúspěšných IVF, takže vím, co je zklamání...). A doporučuji zajít k lékaři - wewebebe...
-
29.12.2010 1:35
Ahoj, jsem na tom podobně. Před 13 měsíci jsem přišla o holčičku v 7. měsíci a od té doby mám problémy s hormony a nedaří se znovu otěhotnět... Celkově se o miminko snažíme už víc jak dva roky. Teď mám za sebou 2 cykly hormonální stimulace vaječníků, takže injekce do břicha různého druhu znám celkem dobře :-/
MS mi teď dorazila dokonce o 3 dny dřív, než jsem čekala, což je po ovitrellu trochu divný, navíc extrémně silná, tak jsem z toho dost zklamaná a znechucená. Ale co už se dá dělat.
Vzdržme a pozitivní myšlení je určitě potřeba, i když je to někdy pořádná fuška
Nezbývá než dodat, že přeju PLODNÝ ROK 2011 a samé dobré zprávy!!!