Splín
Tak vám ně ma holky nějak spadl splín. Mám přes rok starého chlapečka. Další dítě jsem chtěla tak za tři či čtyři roky. Teď jsem zjistila, že moje kamarádka čeká své první miminko. Další moje kamarádka čeká své druhé miminko. Její první dítě je mladší, než můj syn. A další dvě známé čekají také mimčo. Obě druhé. Maximální rozdíl mezi jejich dětmi bude dva roky. Všem to moc přeji, ale jsem z toho smutná. Najednou mám pocit, že bych chtěla druhé dítě. Jenže do toho mi říká rozum, ať neblbnu. Je třeba, abych se vrátila alespoň na chvíli do práce. Taková pojistka místa. Co myslíte, přejde mě to? Manžel by se druhému dítěti určitě nebránil. To si jsem jistá. Ach jo.
Tak jsem to přes noc vcelku vstřebala. Budu rozumná a na další snažení tak dva roky počkám. Resp. se začneme snažit hned, jak se vrátím do práce. A to už vlastně ani dva roky nejsou. Určitě to uteče. Kamarádka, co čeká druhé miminko, z toho je trochu vystrašená. Bylo to neplánované. Děti mezi sebou bude mít s rozdílem rok a půl a má z toho docela obavy. A tak nebudu blbnout. Díky za odpovědi 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
21.12.2010 14:46Ahoj prvosenko, naprosto tě chápu, jak ti je. Jsem na tom stejně, akorát s tím rozdílem, že než jsem stačila manžela přemluvit, tak už všechny kámošky odrodily. To ale nevadí
Já už doma mám dvě děti, kluka (skoro 11) a holku (8), ale stejně mě to znova chytlo tak hrozným způsobem, že nemyslím skoro na nic jinýho. Jestli opravdu miminko chceš, tak práci neřeš, oni ti jí držet musí. A jestli by s tím i manžel souhlasil, tak bych do toho šla a nebála se ničeho. Rozdíl mezi dětmi by byl cca 2 roky, to je asi málo, ale aspoň si spolu pak budou víc hrát. Zvládnout se dá všechno, tak přeji hodně štěstí a dej vědět, až se zařadíš do další skupiny "snažilka" ) -
21.12.2010 15:37Ahoj prvosenko, docela te chapu
ja zacala po druhem mimcu touzit uz snad v sestinedeli!!! Vedela jsem teda, ze do toho znova nepujdu okamzite, ale moc jsem chtela, aby mezi detma nebyl moc velky rozdil, aby si spolu mohly hrat a rozumely si....(mela jsem to tak s brachou, je mezi nama 22 mesicu) a ja si uzivala jedno mimi za druhym.... mam holcicku, 17 mesicu a cekame druhou, v dubnu nekdy se trochu bojim, jak to budu davat (nemam pobliz babicky, manzel furt v praci... takze pomoc veskera zadna 
), ale jsem rada, ze jsem do toho sla!!! akorat s praci to mam jinak, ja neziju v CR, a tady, kdyz se nevratis do prace po 10ti tydnech po porodu, tak se uz jaksi neni kam vratit a vzhledem k tomu, ze bych sve deti do jeslicek nechtela davat, jsem zustala doma...
Nevim, jestli te to jeste muze prejit, kdyz vis, ze stejne druhe chces) ale pokud si to rozumne oduvodnis (kvuli praci a tak...), tak se to asi da oddalit... aspon myslim ) -
21.12.2010 16:03Ahoj. Osobní zkušenost zatím nemám, ale moje sestra má dva kluky, jsou od sebe necelé dva roky, malému je teď sedm měsíců, a je z toho docela hotová. Jako šťastná je, ale má toho strašně moc, a to bydlí ještě s naší mamčou, která je v důchodu a o kluky se docela často stará. Oba dva ne úplně dobře spí, takže je ségra věčně nevyspalá a navíc jsou strašně aktivní a ona je s nima prakticky pořád, chodí i na plavání atd. Ono se jí povedlo otěhotnět vlastně okamžitě, říkala mi, že doufala, že to bude chvilku trvat a že kdyby mohla, tak si to rozmyslí a ještě počká. Takže to je moje zprostředkovaná zkušenost. Asi až budou starší, budou si hodně hrát, ale jak jsou malí, je to prý šíleně náročné. Ale tak jako tak určitě budeš šťastná, až to přijde.
Markéta.
