Společná budoucnost
Dobrý večer,
jsme s přítelem spolu více jak rok, skvěle si rozumíme, máme podobné koníčky, i ve snech se téměř shodneme. Trápí mě však jedna věc, já vím, že je na to brzy, ale myslím si, že by si pár tak nějak měl ujasnit, co by v budoucnu rád, aby pak po 6 letech vztahu nepřišly rozpory, kterým se dalo předejít už dávno.
Často řešíme, kde se vidíme v budoucnu, zda na vesnici nebo ve městě. Já jsem vyrůstala na vesnici, studentská léta od střední prožívám ve městě. Přítel je měšťák. K tomu všemu bydlíme od sebe velmi daleko...
Já jsem vesnický typ, město je parádní, o tom žádná, ale miluju klid vesnice, ty přátelské vztahy, všichni jsme u nás téměř jako rodina, vypadnout do lesa a neřešit, rodiče nás po škole vypustili ven a do večera jsme byli doma. Město má mnoho výhod, ale cítím se v něm sama... Nejhorší je pro mě pohled na děti, které s mobilem v ruce nastoupí do autobusu a jedou do školy. Přijde mi to neskutečně smutné. My jsme si cestu do školy vždy užívali, v zimě jsme se koulovali, na podzim skákali do listí. A já už zkratka vím, že vychovávat své děti ve městě nechci, je mi z té představy úzko a smutno.
Přítel chce zase zůstat ve městě, kde vyrůstal. Neumí si představit život na vesnici, má pocit, že se tam zastavil čas a nic se tam neděje.
Mám strach, že v budoucnu na tomhle náš vztah nejspíše ztroskotá. Já jej nechci nijak přesvědčovat ani nutit, ale sama vím, že bych se ve městě trápila. Ještě jednou podotýkám, že město není špatné, jen není pro mě. A tak jdu tady za vámi zeptat se, jestli někdo řešil ve vztahu stejné dilema a jak jste to vyřešili.
Určitě budu i ráda za nějaké srovnání, jak se vám s rodinou žilo ve městě a na vesnici, pokud je tady někdo, kdo se takhle stěhoval.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
21.10.2020 23:54
U me osobne je presne tohle jedna z veci, kde bych vedela, ze takovy vztah ten budoucnost nema. Ja jsem zase mestsky clovek a vim, ze v malem meste bych se fakt trapila, natoz na venkove. Venkov miluju, ale tak na vikend, na tyden, vypnout, a pak se zase vratit do viru velkomesta. Pokud bych ustoupila chlapovi, ktery by to mel podobne jako ty, a prestehovala se na vesnici, trpela bych. Pokud by ustoupil on a odstehoval se za mnou, trpel by on. Pokud bychom zvolili kompromis a byli na malomeste, byli bychom nespokojeni oba.
Kazdy clovek ma ty hranice vadi/nevadi jinde, mne je zas uplne fuk, kdyz nekdo nechava nahore prkynko nebo rozhazuje po byte ponozky, ale zrovna toto je pro me jedno velke no go. -
22.10.2020 7:54
Ja teda nevim holka, ale s tim ze jde doba kupredu..... Vidim deti presne takhle se chovat i na dedine. Podle me je toto i otazka vychovy, nejen mista kde zijes.Ja byla zvykla na samotu u lesa, intr ve meste.. a nakonec ziju s manzelem sice na dedine, ale příměstska dedina a navic prakticky přímo v centru. Na jednu stranu to neni pro me a na druhou jsem si zvykla, nasla si pozitiva... U nas to bylo treba jedno velke pozitivum to ze jsme za dum nedali nic - myslim jako ze ho manzel zdedil po prarodicich (penize se samozřejmě sypaly na rekonstrukci nemalo)... A dite chci nejakym smerem vychovávat at uz je na dedine nebo bychom bydleli ve meste (i kdyz uznavam ze ve meste by to bylo krapet slozitejsi). Co tak koukam kolem sebe, v první rade je dobre ze se vubec shodne na tom ze oba chcete dite. Protoze horsi nez to kde bydlet je zda se mi vztah kde to dite chce jen jeden..
-
22.10.2020 8:45Já jsem z města, přítel z vesnice. Seznámili jsme se v univerzitním městě, já tam chtěla zůstat a i on tam měl fajn práci a bylo vše v pohodě. Víkendy jsme jezdili k jeho rodičům na vesnici nebo k našim na Moravu. Takhle nám to vyhovovalo a zdálo se, že to takhle zůstane. Nicméně člověk míní a život mění. Po škole jsem v Pardubicích nemohla sehnat práci a tak jsme se odstěhovali do města blízko tchánovců. Už je to pátý rok, stěhovali jsme se znovu. Tentokrát do větší vesnice poblíž naší práce k Mladé Boleslavi a k tchanovcům jezdíme každý víkend. Tedy přes týden ve městě, o víkendu na vsi. Jsme oba spokojení a nikdy nás nenapadlo, že budeme bydlet tam, kde teď. Mám město ráda, ale čím jsem starší, tím více oceňuji klid vesnice
