Srovnávání se s druhými
Ahoj, mám takový problém. Neustále se musím srovnávat s bývalými mého přítele. Vždycky si vedle nich připadám jak nějaká nicka a oni mi naopak přijdou jak jiná liga. Upřímně nechápu, jak se mnou může být, když oni jsou tak úspěšné, vtipné a krásné a já jsem jen normální holka, která nic převratného v životě nedokázala.
Ale tohle začalo až od té doby, co jsem s ním a co o nich vím. Dříve jsem si i věřila a ostatní mi dávali najevo, že jsem pohledná, chytrá a já nevím co ještě, ale od té doby, co s ním jsem si to vůbec neuvědomuji, spíš se shazuji a je to jako prokletí. Od něj slýchám, jak mě má rád, že jsem pro něj nejkrásnější, což si moc vážím, ale pak přijde ten hnusný hlodavý červík a zase začnu přemýšlet nad tím, že to není pravda a že měl už mnohem lepší přítelkyně. Možná to zní dětinsky, ale opravdu mě to neskutečně trápí, ještě vím, kolik dalších holek o něj má zájem. Nechci na něj žárlit, věřím mu, ale občas třeba zbytečně vyjedu, protože si nevěřím a cítím, že jsou ostatní ve všem lepší. Nevíte, jak se toho zbavit? Nechci jít hned k psychologovi a řešit to touto cestou.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.11.2020 16:27
I kdyby byly doopravdy krásnější, krása není všechno.
Třeba jsi víc fajn, veselá, vtipná, kamarádská, pohodářská a kdoví, co ještě.
Navíc krása je hrozně subjektivní, co přijde krásné tobě, může mít druhý jinak a opačně.
To, že je s tebou a ne s "dokonalou" bývalkou je snad dostatečný důkaz, že jsi pro něj ta pravá a že si vybral tebe, ne?
Plus ta slova chvály na tvou adresu.
Být tebou, tak přestanu řešit hlouposti a užívám si vztah, dokud nějaký je (resp. dokud ho tvoje nesmyslné scény nezničí).