Strach ze setkání
Nevím, jak začít ... když si píšu s nějakým klukem, je to fajn, mám z toho dobrý pocit.
Ale představa, že bych měla s ním mít schůzku ve mě vyvolává obrovský strach. Nedokážu napsat z čeho a proč, ale prostě opravdu mám z toho opravdu hrozně velký strach!!!
Je to na psychologa, psychiatra? Nebo se to časem zlepší? Máte to taky některá z Vás?
Jen pro info ... nejsem žádná bláznivá puberťačka, je mě 23 let.
Je to hrozný, nikomu o tom neříkám, dusím to v sobě a strašně moc se za to stydím, nenávidím se za to! 
Menší info dodám ...
Studuji VOŠ sociální, a teď bereme psychopatologii, tj. různé poruchy.
A jak se to tak na zkoušku učím, tak zjišťuji, jestli náhodou netrpím sociální fóbií. 
Příznky:
- strach z mluvení na veřejnosti (to je pro mě utrpení mluvit před hodně lidma, kteří neznám)
- konzumace jídla před ostatními (né, že bych z toho měla strach, ale moc ráda to teda nemám, když mám jíst před hodně lidma)
- setkání se s člověkem opačného pohlaví (to je fakt terno pro mě )
- nízké sebehodnocení (to urřitě mám, to mě říká každej, kdo mě dobře zná)
- potíže při pohledu z očí do očí (nedokážu se dívat do dlouho do očí někomu, koho neznám, uhýbám často pohledem)
Tak teda nevím, jestli nad tím moc nepřemýšlím, nebo jestli je to možné, že bych tímto mohla trpět.
Holky, prosím, myslíte si, že je to možné? Díky za každou radu!
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.5.2012 21:13
Nezměníš to, pokud to nezkusíš překonat. Já měla třeba dřív nepříjemný pocit, když jsem šla mezi lidi, které jsem moc dobře neznala. Pak jsem si našla extrémně společenského kluka, ten mě tahal po všemožných akcích, ze začátku jsem se styděla, ale pak se zapojila a bylo po problému.
Nejlepší je "Hodit do vody a nechat učit se plavat." -
24.5.2012 21:16
Já si myslím, že nejdřív musíš najít odpověď na to, čeho se bojíš a pak to dokážeš překonat. Zkus to probrat s kámoškou nebo tak... Ale myslím, že kdyby ses jednou odhodlala, tak bys zjistila, že kluci nekoušou a z první schůzky má trému snad každý...
-
24.5.2012 21:04Tak to jednou zkus. I strach se musí překonávat
-
24.5.2012 21:15Nemusíš mít strach a na psychologa či psychiatra to není. Je lepší, když už máš první schůzku, aby jste byli na nějaké neutrální půdě a kde je víc lidí. Třeba zajít do kavárny...
-
24.5.2012 21:37Byla jsem na tom stejně, prostě jsem stydlivá při osobním setkání, ale přes internet mi komunikace problém nedělá. Zajímavý ale bylo to, že když jsem se poprvé měla sejít se svým přítelem, tak jsem sice byla trošku nervózní, ale moc jsem se těšila
A když jsme spolu byli sotva pár minut, tak mi přišlo, že se známe strašně dlouho (ne jen 14 dní) -
24.5.2012 22:52Já měla ten problém, že vždy když jsem se měla sejít s někým s kým jsem si psala a viděla ho jen na fotkách, že ho v reálu nepoznám...ale už to překonávám, asi proto že na schůzky chodím dříve, než je to domluvené, ať oni najdou mě
...je mi 20 -
25.5.2012 7:04
Já si psala s klučinou 5 měsíců, strašně jsme si rozuměli (já měla 4 roky přítele, ale přestávalo to klapat, začala jsem být jeho majetek !!!) a naplánovali jsme, že za mnou přijede. Měla jsem trochu strach - mamka neměla radost, že za mnou někdo přijede na víc dní a ani jsem to neřekla příteli. Přijel, pokecali jsme a po půlnoci se dali dohromady
Za 5,5 měsíce byla svatba a za rok a měsíc od začátku chození se nám narodila dcerka V době setkání jsem měla 21let a on 22 let -
25.5.2012 8:53
Taky jsem to tak driv mela, hlavne teda komunikace s klukama obecne (je mi 21). Ani nevim ceho presne jsem se bala. Mozna toho, ze se nebudu libit, ze bude nuda, nvm co presne.. Ale uz me to fakt nebavilo. Dala jsem si dve, tri schuzky s klukama, co jsme se poznali pres net a to mi hrozne pomohlo. Paradoxne to, ze to byli uplne cizi lidi a kdyz by se neco pokazilo nebo neco stalo, tak uz je nemusim v zivote ani potkat, takze jsem nemela takovej pocit "ohrozeni". A postupem casu jsem zjistila, ze uz me ani nebavi psat si po netu s lidima co znam, co se bezne potkavame, ze si vic uzivam ten osobni kontakt. Hlavne s klukama
ona rec tela, ocni kontakt, pohledy.. to udela strasne moc a je skoda si to neuzit ne ) Tak se otrkej s nekym, ted to vyzni blbe - na kom ti tak moc nezalezi. Nemysli si, vetsina lidi se boji toho, co si o nich ten druhej bude myslet, nebo ze se schuzka nevydari podle jejich predstav.. Dyt jsou to vsichni taky jen lidi, tak co -
25.5.2012 11:28ahojky, a nebojíš se intimity nebo vážného vztahu, že by z toho setkání mohlo něco být? Něco podobného jsem měla i já a to mi bylo 25
První setkání s mým současným přítelem proběhlo v kruhu přátel, kteří nás tímto chtěli dát dohromady, díky tomu davu jsme se mohli dobře poznat, aniž bychom z toho byli nervózní a hlavně jsme tehdy vůbec netušili, co se chystá, o to to bylo jednodušší Hodně pomohla i osobnost přítele, že vůbec na nic netlačil, no a teď jsme šťastní a v náruči žmouláme naši 4-týdenní holčičku -
26.5.2012 13:44
Můžu říct, že vím jak se cítíš. Já se bojím cizích lidí a cizího prostředí. Kdyby kamarádka nešla na stejnou střední školu asi bych tam nikdy nenastoupila. Zní to směšně, ale s přítelem jsem se seznámila přes internet. Měla jsem velký strach se s ním setkat, ale když jsem zjistila že jeho maminku znám už 2 roky tak jsem se bát přestala. Jediné co s tím můžeš dělat je překonávat to
. -
26.5.2012 17:35Tak ono zalezi jaky je to strach.. Psala jsem si s nekolika lidmi, se kterymi bych se proste nesesla, protoze me neco varovalo, tohle neni dobre. Pokud je to strach, ze si nebude mit co rict nebo neco takoveho, tak to jedine prekonat.
Zacit volanim.. a pak se mi docela osvedcilo, tesne pred tim setkanim si jeste jednou zavolat a domluvit se kde se presne sejdete a jak se potakte. Docela jsem se vzdycky uklidnila. -
30.5.2012 12:13
ahojky
myslím, že se až moc pozoruješ to, co jsi rozepsala v souvislosti se sociální fobií, to má snad každý druhý, i když třeba v menší míře myslím, že pro tebe by bylo ideální se pomaloučku snažit překonávat sebe samou, a začni tím obávaným setkáním, už i tím se ti trošku zvedne sebevědomí, když budeš mít radost z toho, že jsi se nad to povznesla a zvítězila sama nad sebou držím palce -
30.5.2012 18:46
Podle všeho sociální fóbií trpím
bohužel musím to překonávat a jde to jen těžko ...
