Strach ze svatby
Ahoj,
spíš než poradit se potřebuji svěřit a vypovídat.
Přítel se prořekl, že by mě chtěl letos požádat o ruku, tím pádem musí být svatba nejpozději do roka.
Chci být vdaná, jen nechci svatbu, resp. velkou svatbu.
Klidně bych brala jen se svědky na úřadě, aby to bylo co nejdřív odbytý.
Jsem divná?
Nesnáším být středem pozornosti, a co si budeme říkat, to novomanželé jsou.
Velká svatba taky není levná záležitost a přijde mi zbytečné zvát milion lidí jen proto, že třeba oni pozvali nás.
Já ještě ani na žádné svatbě nebyla, takže nemám zkušenosti a nevím, jak to chodí.
Taky mě děsí ty společenské hry a večerní zábava, které bych se musela zúčastnit a být tak v centru dění.
Nejraději bych to měla jen v nejužším okruhu rodiny (rodiče, prarodiče, sourozenci) s tím, že by se chvilku posedělo odpoledne (večerní zábava by nebyla).
Jsem vážně tak nemožná, že než abych se těšila, tak už teď se toho bojím?
Nejsem ten typ, co by se rozplýval nad šaty a zkoumal kytice, prstýnky a účesy roky dopředu.
Chci mít manžela a být vdaná, jen si myslím, že se dá svatba vyřešit i jinak než ve velkém.
Díky za vaše reakce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.8.2019 20:32
Promluv si o tom s přítelem, ať víš, jakou on má představu. Vždyť to, že uvažuje o svatbě, neznamená, že chce veselku pro půlku města. Třeba zjistíš, že se bojíš úplně zbytečně. Naopak mi přijde daleko přirozenější pozvat hlavně rodinné příslušníky. Místo uvažování nad tím, že jsi středem pozornosti, to můžeš brát, že je to den, kdy ty jsi šéf, proč by ses měla pouštět do zábavy, která ti příjemná není. Vymyslete to společně tak, abyste si svatební den oba užili.
-
5.8.2019 20:40
A čo myslíš, že ti niekto bude držať nôž pri krku a nútiť ťa, aby to bolo veľkolepé? Rovnako svadba do roka je len zvyk, nie pravidlo. Ak k tej žiadosti teda príde, porozprávajte sa s priateľom o vašich predstavách. Tá tvoja možno nie je bežná, ale to neznamená divná. Má to byť o vás dvoch. Ja s tebou napríklad úplne súhlasím. Vždy som chcela malú svadbu. Potom sme začali svadbu skloňovať a ja som nadobudla pocit, že ak aspoň niečo nebude ako sa patrí, tak to budem ľutovať. Začala som všetko riešiť, obzerať, plánovať... Nakoniec sme sa rozišli (samozrejme nie primárne kvôli svadbe, ale určite sme sa kvôli tomu cítili viac pod tlakom). Po tom všetkom ti teda môžem od srdca napísať, že šaty, prstene, kvety, téma, sála, fotograf... Všetko sú to hlúposti, nepodstatné. A je to len a len vaša vec, ako prežijete svoj svadobný deň.
-
6.8.2019 12:01
Nejsi divná, mám to stejně. Já od dětství dokonce sním o tajné svatbě, ale to bohužel není u nás možné. My s přítelem na svatbě dokonce nebudeme mít ani rodinu. Rodina přítele je rozpadá a nefunkční, tak je tam ani nechce, moje rodina zase ráda dělá ostudu na společenských akcích. Takže jen my dva, svědci a dodávající a konec. Rodina s tím naštěstí nemá problém, ale i kdyby, podoba svatby je pouze a jenom naše věc. A u vás je to zase vaše věc. Problém by mohl být názor přítele, pokud se v představách diametrálně rozcházíte... To chce komunikaci a dohodnout se na rozumném kompromisu.
-
5.8.2019 21:28
Vubec nejsi divna. Mela bych to uplne stejne. Kdybych se chtrla nekdy vdavat, rak určitě jen se svědky (popr. ti nejbližší) a zadne velké oslavy. Penize bych dala radsi na svatebni cestu - proste krasnou dovču.
Tohle vse co jsi napsala, rekni priteli a domluvte se nad takovou svatbou, která bude vyhovovat oběma. Preci to jen nějak neprotrpis. Nemusis mit velkou svatbu jen proto, ze to tak mívá většina lidi a ze se to očekává. Bude to vas den a naplánujte si ho takovy, at se libi vam dvema -
6.8.2019 9:41
Já se vdávala před třemi lety. Taky jsem chtěla svatbu jen se svědky na radnici, ale manžel si myslel že si dělám srandu - jsem přece ženská a ta chce přece nazdobenou svatbu nakonec jsme udělali kompromis. Pozvali jsme ke svědkům jen rodiče a jen ty nejbližší přátele. Po obřadu (ikdyž byl na zámku) jsme si zajeli na oběd a s přáteli z daleka, kteří přespávali v místě, jsme šli večer ještě na večeři a druhý den ráno si udělali bezva výlet před tím, než se rozjeli do svých domovů
Upřímně mně by se líbila taková ta krásná sladěná svatba plná zábavy, tance, tradic a bůhví čeho ještě. Ale musel by mi jí někdo zařídit. Absolutně nejsem organizační a zařizovací typ. Upřímně teď lituji svou dcerku, protože asi nebude mít ty krásné nazdobené oslavy narozenin co jsou teď zvykem.
Pokud Tě partner požádá o ruku, tak si pak sedněte a určitě mu řekni své představy. Třeba budete za jedno a nebo dáte dohromady nějaký kompromis držím palce -
6.8.2019 6:29
Souhlasím, svatbu si naplánuj podle svého, je to přeci váš den a jaký si ho uděláte je jen na vás. Jen ještě dodám, že snad není podmínka, že se musíte hned do roka brát. Já se vždy chtěla vdávat a když už jsem byla požádána o ruku, tak se mi do toho nechce a za chvíli to bude rok a nevypadá, že bychom se v nejbližší době brali.
-
6.8.2019 7:25
svatba je váš den a má být podle vašich představ s lidmi, které vy chcete.
nikdo tě nemůže nutit zvát na svatbu tetičku ze 3.kolene jen proto, že někdo další z rodiny jí tam chce, nebo člověka, který je zvyklý vše kritizovat - od výběru svatebních šatů, přes účes, pohoštění, dort, po zábavu. nikdo vás nenutí mít svatbu s velikou párty dlouho do noci, pokud nechcete.
pokud chcete (oba a na tom je potřeba se domluvit), můžete mít klidně svatbu jen s pár blízkými, kterým na vás záleží a kteří mají rádi vás a vy máte rádi je a chcete s nimi ten velký den prožít. klidně stačí i jen pozdní oběd a pak se rozejít domů.
měla jsem 2 svatby a na každé bylo do 20 lidí a stačilo to - byli tam ti, kteří nám byli blízcí a které jsme tam chtěli, ne někdo z nějaké povinnosti nebo slušnosti. obě svatby byly jen s pozdějším obědem a v cca 18-19h odchod domů.
k čemu zvát na svatbu 50 lidí, pokud by jsi se neměla cítit komfortně a měla by jsi pocit, že se přetvařuješ. stejně si s většinou z nich pak nestačíš ani popovídat. a co se může mezi některými příbuznými odehrát pokud jsou pod vlivem alkoholu - škoda mluvit. v restauraci jsme měli domluveno, že tvrdý alkohol si každý platí sám, pokud my (nevěsta/ženich) dotyčného sami nepozveme na něco tvrdšího. -
6.8.2019 8:43
Ahoj, my měli svatbu loni v červnu... No já jsem hrozný nervak... Byla jsem vyklepana a zle mi bylo.. No prostě nervy... Přišlo mi že obřad trval celou věčnost a modlila jsem se až to bude hotovo pak už to bylo v pohodě. Nepatřím k těm bohatým, ani těm co to prostě musí mít tak jak by to mělo být. Hostina byla u nás na zahradě, měli jsme asi 30 hostů. Klasika obřad po obřadu jídlo pak jsme odjeli na focení... Pak z5... Žádné aktivity jsme neměli bylo to ve stylu dělej si co chceš 😁 a myslím že se nikdo nenudil. Ve 22 hodin většina podnapilych naskakala do bazénu (úplně mi to připomnělo dědictví aneb.....) 😁😁😁 takže asi tak. Když se na to podívám zpětně určitě najdu něco co by šlo udělat líp... Ale tak nedopadlo to zle.
-
6.8.2019 11:47
Svatba do roka byt nemusí Kamaradka byla zasnoubena od 17 a vdavala se ve 23 Klidne mej svatbu jen ve 4 lidech na urade. Je to tvoje svatba a mas se pri tom citit dobre Asi ti to rodice a nekteri kamaradi budou mit za zle, ze jsi na ne "zapomnela", ale meli by te chapat. Znaji te, tak snad pochopi, ze tohle ti vyhovuje.
-
6.8.2019 13:38
ahoj, cítím to úplně stejně jako ty Přítel by se rád oženil, ale ještě musí vyřídit nějaké majetkové záležitosti s ex, aby mohl začít s čistým štítem. Zásnubní prstýnek už mi dal a svatbu by chtěl mít v kruhu rodiny, což je v jeho podání opravdu velká svatba, je jich moc. Já bych měla svatbu ráda malinkou, komorní, ideálně jen my dva a světci a pak s ostatními nějakou neformální oslavu, prostě aby nám bylo všem fajn. Přítel již nemá ani jednoho rodiče, tak si moc nedovedu představit mít na svatbě ty moje, když on zůstal sám.