Strach ze tmy
Je mi 24 let mám dvě dětičky a i přes to se hrozně bojím tmy. Přectava ,že jdu večer sama spát do ložnice je hrozná v ložnici se samozřejmě klepu pod peřinou a někdy je mi až zle jak se bojím. Neustale si opakuju nikdo tu neni ,ale nepomáhá to a to ani nemluvím o tom když jsem sama doma jen z dětičkama. Všude si rožínám a spát jdu k dětem tudiš sama v ložnici to bych asi nezvládla. Je mi to trapné jsem už velká ženská ,ale nejde to překonat. Tmy se bojím odjakživa co si pamatuju ,ale mám pocit,že je to čím dál horší.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.1.2012 21:16Ahoj, rozhodně to není nic neobvyklého. Já jsem měla strach ze tmy do svých 26 let. Řešila jsem to i s psycholožkou, která mi poradila expoziční terapii - tzn. postavit se tomu strachu, prostě zůstat sama doma a jít spát jako každý druhý potmě a poprat se s tím strachem. Já jsem se z toho nakonec dostala tak, že jsem prostě musela. Na jaře jsem se rozešla s přítelem a zůstala jsem sama v 3+1 a věděla jsem, že to prostě musím zvládnout - a zvládla. Přitom předtím byly dny, kdy jsem třeba celou noc nespala, protože jsem byla s každým sebemenším vrznutím nábytku vzhůru. Ale když jsem neměla na výběr, bylo mi hloupé si nechat svítit nebo usínat u televize, tak jsem si řekla, že ten strach překonám. Prvních pár nocí stálo za prd, ale postupně to bylo lepší a lepší až mi to bylo úplně jedno, že jsem v bytě sama. Přítel se sice na podzim vrátil, ale já už aspoň nemusím byt ve stresu z toho, že třeba někam pojede nebo bude do rána na tahu a já budu usínat sama.
-
12.1.2012 21:00Ahoj , mě je 23 a když je manža v práci , tak usínám v obýváku při televizi . Mám blbý pocit , když jsem v celém bytě sama . Tak že ti rozumím , co zkusit nechat rozsvícenou lampičku ??
-
12.1.2012 21:15
A nepomohlo by si s někým o tom popovídat? Třeba máš jen nějaký blok z mládí a ani o něm nemusíš vědět.
-
12.1.2012 22:43
Holky, jestli vam muj nazor prijde fanaticky, debilni, naprosto uchylny apod, tak nekomentujte. treba mi jen nasekejte minuska a to bude jako vyjadreni souhlasu ci nesouhlasu stacit, zbytecne prosim nedebatujte, diky
prozila jsem si svym, vim o cem mluvim. resenim v teto situaci je Buh, vyhledat kneze, sverit se mu (nemusi se jednat o zpoved) nalezeni problemu, uzdraveni rodovych korenu. citat z bible - i kdyz jdu temnotou rokle nezaleknu se zla, nebot ty (Buh) jsi se mnou. funguje to. neni to jen kec, ale musi se tomu uverit. -
12.1.2012 21:03
Ahojky. Mám pocit, že mi mluvíš z duše. Už jsem myslela, že jsem sama, kdo se tak hrozně bojí tmy. Hrozně mě to omezuje. Nejsem schopná potmě jet sama autem, protože mám divný pocit, když je za mnou v autě tma a kdybych měla jet přes les, tak to raději přespím u návštěvy, kde zrovna jsem. Teď to zrovna řeším, protože přítel odjel na 4 dny do Německa a já jsem tu sama. Jsem schopná sedět do tří do rána v obýváku u televize a v předsíni mít rozsvíceno než abych šla spát sama po tmě do ložnice. Co mi aspoň trochu pomáhá tak to je rozsvícená lampička v ložnici a puštěná televize, ale musím mít zavřené dveře do chodby, protože tam se nemůžu ani podívat. Když začnu usínat, tak tu televizi s lampičkou rychle vypnu a pak už trvá chvíli než usnu. Přemýšlela jsem, že si zajdu k terapeutovi. Jsem teď těhotná a říkala jsem si, že když budu mít děti, tak se to třeba změní, že se nebudu tolik bát, ale jak vidím, tak tobě tohle nepomohlo.
Terapeut je asi jediné řešení, protože takhle to dál nejde. -
12.1.2012 21:17
ahoj holčiny....jsem ráda že s tímto problémem nejsem sama
mě je 26, mám teď malé mimi a taky se děsně bojím tmy a to že budu v bytě sama v noci. Když v noci jdu na wc tak si musím všude svítit a přítel si pořád klepe na čelo, jenže já si nemůžu pomoct. Asi jsem taky zralá tak na psychouše 
D -
12.1.2012 21:20
já se taky bojím- co víc jsem paranoidní.. přemýšlela jsem i o psychologovi?
-
12.1.2012 21:30
Ahoj,neboj nejsi v tom sama.. Já si občas přídu sama.. Taky se bojím tmy, ale hlavně venku, mám to asi z televize.Je mi 22 let a pořád se bojím úchyláku, toho že mi někdo vnikne do bytu, takže než jdu spát musím mít všechno zkontrolované.. prostě jak blázen, ale pokaždé to z něčeho mám, z tv nebo když mi někdo něco řekne, už jsem taky sama s toho zoufalá a taky mi přijde, že se bojím čímdál tim víc a víc.. Ale asi neuděláme nic....Občas si říkám, jestli to co dělám je normální.
-
13.1.2012 9:34
Ahojte holky. Nemyslím si, že bát se je hned případ pro psychologa. Jak výše psala brouzdalka docela dobrý typ, i přesto že musela za psychologem. Čllověk si různé fóbie prohlubuje jen tím, že se těm situacím vyhýbá. Taky se ještě občas bojím tmy, ale jen když mi není dobře a cítím samotu. To si pak pustím mp3 do uší a snažím se v té tmě usnout, usnu během hodinky. JInak si vystačím v noci v bytě sama. Držím palce, ať se ti povede alespoň trošku s tím zabojovat. Taky ještě bojuju s výškami, a to tím, že chodím v létě na skály, do hor apod...
-
13.1.2012 14:37Ahoj, je potřeba najít příčinu. Já trpěla panickým strachem ze tmy a tak si říkám, zda to nemáš taky. Prostě jsem se jakoby bez příčiny bála tmy, ve tmě jsem nemohla dýchat, usnout už vůbec ne a hlavně jsem jakoby v přítmí oslepla (ostatní normálně viděli, ale já měla před očima tmu). Za tohle se není třeba stydět - evidentně se ti stalo něco, co to způsobuje. Je potřeba zjistit příčinu a pak se to léčí. Ze začátku ti třeba dají nějaké léky na uklidnění (před spaním) a postupně budeš snižovat dávku, dokud to nepřekonáš. Ale je potřeba znát tu příčinu a dobrý psycholog nebo psycholožka si s tím poradí i bez hypnózy
