Trápit dítě s kojením?
Ahoj womenzonky, chci se zeptat na váš názor... Jak dalece byste trápili dítě s kojením, když mléko prostě neteče dostatečně a dítě se u prsu po chvilce vzteká a vzteká a vzteká a stejně se musí dokrmit UM. Jde mi o to zda výhody kojení co se týče obranných látek vyváží ten stresový dopad na dítě když při kojení neustále řve...Myslím, že kojení by mělo být pohodové a ne takové. Prosím neraďte mi odsávat protože odsaju tak max 30ml a abych odsála aspoň na jednu dávku, musela bych tak 10x denně...Je staré 3 měsíce.Děkuji 
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.11.2012 11:49Já bojovala do 4 měsíců, taky jsme musela dokrmovat... postupně s emlíko ztrácelo. Pak jsem si řekla, že to nemá cenu, a přešli jsme jen an Nutrilon. A všechno je v pohodě, malému je rok a není nemocnej, nemá žádnej exém, nic.... Taky si myslím, že když to stresuje tebe i dítě, tak to nemá cenu. Kojení je teď holt hrozně protěžované (neříkám, že je to špatně), ale pak se chudinky holky kterým to nejde takhle stresují...
-
10.11.2012 12:42
Se synem jsme bojovali jen 2 měsíce, říkala jsem, že každá kapka se počítá, pak jsem to ale už nezvládala, byla jsem z jeho křiku zničená, laktační nad námi také zlomila hůl a tak byl od 2 měsíců plně na UM..a nemocný byl jednou kolem 8mého měsíce (Vánoce), jinak zdravý jak rybička. A hlavně já jsem po ukončení trápení byla víc v pohodě, syn byl taky spokojenej, najedl se do syta a pak jsme víc času si hráli (místo odsávání a nucení u prsu)..
-
10.11.2012 13:58já ti poradím zkusit homeopatika po kt. jsem se já rozkojila parádně, ještě jsem hodně pila meltu a kojící čaje. malá mi dělala totéž, ale parádně jsem se rozkojila.
-
10.11.2012 15:21
To je těžké napsat, opravdu se nedivím, že spousta maminek přestává kojit kolem 3-4 měsíce, vytrvat u kojení bývá velmi náročné. Sice se propaguje kojení, ale při problému to působí stres a tím pádem ještě větší problémy s kojením a člověk se velmi těžko domáhá nějaké podpory, např. mnoho dětských lékařů okamžitě doporučí UM (střídat s kojením), což vede k čím dál větším problémům s kojením a ukončení kojení, přitom matce by pomohlo, kdyby ji někdo dokázal podpořit, ujistil ji, že toto ještě je normální průběh kojení, že toto může nastat, ale nic se neděje, stačí udělat to a to a prostě být v klidu, protože je to normální.
Kojení v tu dobu určitě pro mne nebylo o pohodě, ale o stresu-zda mám mléko, zda dítě netrápím, dítě se vytrvale od prsu trhalo, brečelo, nedokázalo se přisát a když, tak jen na zlomek chvilky. Naštěstí jsem to brala vědomě, že to tak prostě bývá, nepřekvapilo mě to, ale i tak kojící sebevědomí se řítilo k nule, protože stále tu byla ta pochybnost, zda se to pohybuje ještě v mezích normálnosti a nejedná se již o týrání nás obou. Brala jsem homeatika, pomáhala mi hlavně psychycky. Když už jsem se dostala na dno s tím, že už to prostě nevydržím, mtrvalo skoro 4 týdny, najednou se to zlomilo, dcera přestala ze dne bojkotovat, prostě najednou jsem ji prostě nakojila, aniž by se trhala a kojily jsme plně do 6ti měsíců i dál s příkrmem. Samozřejmě už to na dlouhý čas nebylo to příjemné miminkovské kojení,ale takové, že už měla spoustu jiných zájmů
Ta hranice, co je ještě únosné-pro obě starny a co už ne je hrozně nejasná, já samozřejmě také nechtěla své dítě trápit, na druhou stranu jsem věděla, že takto staré děti mají s kojením problém,tak jsem se to pokusila překonat, nechtěla jsem kojení zbytečně vzdát, ale chybělo málo, abych šla do obchodu a koupila UM, i přes to vše, co jsem o kojení věděla, je naprosto drásající koukat na to miminko, které se kojení vzpírá (díky za ty noci, kdy se kojilo v klidu).
Kamarádka je laktační poradkyně a přesto říkala, že neví, zda bez pomoci kojení zvládne, ač ví o kojení snad vše a já vím, co měla na mysli...Není to jednoduché kojit
(mám 1. a 3.tí dítě kojené dlouho, u druhého jsem to musela vzdát právě v té inkriminované době, prostě jsem to nezvládla-navícs dvouletým batoletem na krku, všechny děti mi kojení v tu dobu tvrdě bojkotovaly, ač před tím, u kojených i potom, bylo kojení naprosto v pohodě) -
11.11.2012 1:17
Já bych si pozvala domů laktační poradkyni v tomhle případě nebo bych zkusila oslovit tady "marinerku", to je myslím taky LP.
myslím a věřím, že kojení je pro miminko to nejlepší po psychické stránce a pokud u toho řve, něco se mu nelíbí, věřím, že je možné to překonat.
3 měsíce mu jsou? Hádala bych silný růstový spurt? my jsme měli na 3měsících problémy největší. trvalo to asi týden a ustáli jsme to. Taky neodsaju nic, skoro nic, miminko je silnější tahoun, samo si vytáhne víc. Radím hodně pít, 3 litry denně, aby to lépe teklo, tak si sednout, předklonit se malinko, pít u kojení teplý čaj, příp. před kojením prsa nahřát a masírovat. jak často kojíte? Střídáte prsa nebo ne? Zkuste i si lehnout spolu pod peřinu nahoře bez, miminko svléknout do plínky, kontakt kůže na kůži taky může pomoct....a zjistit si tu LP v místě bydliště (na www.kojeni.cz) a pozvat si ji domů příp. aspoň rada po telefonu... Zkuste to bez dokrmu. S dokrmováním se Vám bude tvořit méně mléka (aspoň myslím) a je to začátek konce. víc rad na www.kojeni.net -
11.11.2012 9:25
Podle mě je důležité, aby byla matka i dítě v pohodě. Dokážu si představit ty nervy, když má dítě zase hlad - taky jsem to zažila. Kojila jsem do 7 měsíce, ale už ke konci 5 mi bylo jasné, že ze sebe prostě dost nevydám - v 5 měsících měl syn (plně kojený) 8,5kg, já 48 kg... A malý si asi řekl, že odsud už prostě nic nepoteče a chtěl jen lahev - s tou jsem začala kolem 6 měsíce večer dokrmovat. Tak pevné nervy a je to hlavně na tobě a mimi
