Tréma, strach, nesmělost
Dobrý den 
mám takový probléém...vím, že jde spíš o něco jiného, ale hodně jste mi pomohly, tak doufám, že i u toho získám nějaké odpovědi je mi 13 let, jsem houslistka. Od mala jsem velká trémistka, ale postupem času už je ta tréma menší, jenže víte, housle, když hraju a mám trému, začnu se třepat a smyčec mi poskakuje na strunách..ikdyž už ten strach nemám, protože už mám za sbeou stovku koncertů, stejně se třepu a ani nevím proč 
kvůli toho sešlo i z konzervatoře jenže ještě horší je, že se mi ruce třepou i tak a docela dost..nechápu to! a když jsem třeba ohnutá a vlasy mám před očima, vidím, jak se ty vlasy třepou no a to stejné je i u lidí, které moc neznám, nebo u učitelek,,když s něma mluvim, třepou se mi různé části obličeje..bojím se, že když budu mít kluka, nedokážu s ním mluvit do očí
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.7.2010 15:29Holka, já bych řekla, že vzhledem k věku je to celkem normální, mě když bylo jen o něco málo víc než tobě, nedokázala jsem s klukem prohodit ani slovo, ani jsem nevěděla, co říct a do té doby jsem byla přitom extrovert a děsně ukecané stvoření. Trochu za to můžou hormony, trochu to, že rosteme a začínáme myslet víc na to, co říkáme. Ono se to časem zlepší, neboj. S trémou je to jak kdy, ale myslím, že ji mají i profíci. Já třeba jsem učitel a nejen že vidím ty svoje 18 leté žáky, jak se strachy klepou při zkoušení, ale když zase někdo zkoušel mě, třeba na vysoké, bála jsem se taky a měla trému, jestli to zvládnu a i v práci, když přijde inspekce, taky ji mám...možná jí máš trochu větší,ale i to se dá naučit, bát se míň, ale přestat, to nejde nikdy, každý z nás ji někdy má, většinou, když mu na něčem hodně záleží a pak je na povaze dotyčného, jak se s tím popere. Jsi evidentně šikovná holka, zkus si víc věřit, na sebedůvěře stojí většina úspěchů. Ale musí to být taková ta zdravá sebedůvěra, někdo ji občas zaměňuje s drzostí...asi jsem moc neporadila, ale aspoň víš, že nejsi sama, kdo se občas klepe...
-
1.7.2010 19:02Já studuji vysokou, kde je hodně důležitý projev, jenže mě se ze strachu začne klepat hlas a někteří učitelé si pak na mě smlsli. Nakonec mi jeden pedagog poradil, abych se zkusila před zkouškou či přednáškou zklidnit (v mém případě to znamená, že těsně předtím nemluvím a jen se snažím se soustředit) a během projevu zhluboka několikrát nadechnout a vydechnout a mně to fakt pomáhá. Další rada je si předtím nedávat kafé ani nic s kofeinem. Můžeš to zkusit - mě to pomohlo, tak třeba tobě taky
-
4.7.2010 22:25Juj to znám. Už ten problém nemám. Zmizí sám ale musíš mu to dovolit. Když se tím zabýváš a řešíš ho tak o to víc ten problém narůstá. Když si budeš říkat musím být v klidu nesmím být nervozní nesmím se třepat.. tak způsobíš to že si to přivoláš. Prostě jak si nervozní z toho že budeš nervozní tak z toho znervózníš
Uvědom si že jde o prkotinu, zeptej se sama sebe proč si nervózní vždyť o nic nejde! Taková zbytečná komplikace. Zasměj se tomu a uvědom si že o nic nejde. Zkus být prostě nad věcí, jsou horší věci. Kdysi sem byla šílená trémistka, hrozně se mi klepal hlas a potily ruce Pomohlo mi to že sem se zasmála sama sobě jak sem trapná a že kvůli lidem kteří pro mě nic neznamenají ztrapňuji a ponižuji sama sebe
