Ublizovani miminku
Mám dva syny, jeden 2,5 roku druhý necelé 2 měsíce. Starší už od porodnice nejevil o miminko vůbec žádný zájem postupně se na něj chodil dívat, ale zatím ho to nijak nezajímá. Zkoušela jsem ho zapojit do péče-prebalovani,koupání atd. ale nechce tak ho nenutím. Vždy když jdu kojit tak mu říkám ať jde s námi, bohužel to většinou končí tak,že u toho začne dělat blbosti a mladšímu dá buď hlavičku nebo mu naskočí na nozicku. Nechat mladsiho někde na zemi nemůžu, protože starší ihned zacne zkoušet co takové miminko vydrží a různě mu "láme" ručičky, nožičky... Vždy se mu to snažím vysvětlit,ze tohle se nedělá a miminko to bolí,ale jsem bez úspěchu. Místo toho se hystericky rozbreci. Zkoušela jsem,že si budeme u kojení lepit samolepky nebo prohlížet knížky, ale to vydrží max. 5 minut. Hlavně ho nechci fyzicky trestat aby si to nespojil s tim,že je to kvůli bráchovi a tím ho začít nesnaset. Prijde mi,ze to nedělá úplně úmyslně,ale jen neví jak se chovat a je z toho v rozpacich tak zkousi ... Mate s tím někdo zkusenosti,jak to resit? Mám hrůzu nechat miminko nekde chvilku samotné aby mu starší neublížil po včerejším náskoku na jeho nožičky jsem měla hrůzu zda mu ji nezlomil po tom pláči,který jsem jeste neslysela ...
Děkuji za rady.
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.6.2019 13:23
Trošku zkušenost mám, dcera se mi narodila, když bylo synovi dva a půl roku. Synazor z ní byl nadšený, ale vebuc netušil, jak se k ní chovat. Různé ji strkal prsty do očí, kroutil prsty, jednou ji trefil mašinu do hlavy, pac ji ji chtěl ukázat a neodhadl vzdálenost. Takže bych řekla, že ty projevy, který mi vnímáme jako násilí, ten sourozenec ve skutečnosti mysli dobře, jen prostě neví, jak city k tomu miminu vyjádřit. A nezná míru. Co s tím? Trpělivost, vysvětlovat, co může a co nesmí, že to miminko bolí. Vzít třeba i za ručičku a tou rucickou mimino pohladit po vlaskach. Malej takhle velkém rychle přestal vypichovat oči a malou hladil. A taky občas privrot oči nad jeho neumetelstvim. Ono se to postupně zlepší. Pak se začnou řezat zcela úmyslně a navzájem
-
6.6.2019 14:01Já bych to neviděla jako násilí. Ale projevy, které chtějí pozornost. U nás to probíhalo taky hlavně u kojení, že buď s ním blbnul tatínek, nebo se tulil se mnou. I když jsem kojila. Postupně se to zmírnilo. Je jasné, že na miminko sahá atp.urcite následuje nějaká ať už negativní nebo pozitivní reakce, ale pozornost jde i jemu, ne jen kojenemu. Jinak má mimčo budete muset dávat stejně bacha
i v dobrém můžou starsi pomáhat -
6.6.2019 17:29já taky myslím, že prostě neodhadne a neví (odkud by to taky věděl, že jo), jak se k mimču chovat. Ale netlačila bych ho do situací: jdu kojit, pojď s námi. Pojď pohladit apod. nechala bych na něm, kdy bude chtít a co. Nabídněte mu, že když se bude chtít s mimčem pomazlit, pohrát, něco mu ukázat, že to uděláte spolu.
Ono zas ta mimina jsou dost gumová
a přijde mi, že mladší synátor je fyzicky podstatně odolnější a menší fńukna než starší, pže byl na různý žďuchance apod.zvyklej od mimina. -
7.6.2019 0:46
Zrovna dneska jsem četla v jedné knize kapitolu a starších sourozencích a tam právě píše autorka, že pokud má starší dítě cca dva roky a více, je dobré nechat ho objevovat vlastní svět ve smyslu, jako by tu miminko nebylo. Má jiné zájmy než starost o miminko, než koukat na to, jak se přebaluje a kojí. Prý je dobré prostě nechat ho hrát si s tím, že je už velký kluk a může teď 15 minut zvládnout, než maminka nakojí miminko. A když bude mimino spát, pak se věnovat jenom jemu, jako by v rodině ani žádné mimino nebylo.
Nevím, jestli je to srozumitelné. Kdyžtak můžu tu kapitolu nafotit a poslat.
