Úzkosti

Ahoj, mám dotaz, budu ráda za komentář. Nevím, kdy se stal zlom, nejspíš při karanténě, už tehdy jsem měla potřebu nacházet se neustále mezi lidmi. Ano, jsem extrovert, ale začalo se to stupňovat a já teď už sama nevydržím. Mám problém se samotou, potřebuji být neustále mezi lidmi a i když jsem týden v kuse chodila do práce a vracela se v půlnoci, měl být tento týden odpočinkový. Po jednom celém dni doma jsem začala mít úzkosti, začala jsem přemýšlet o životě, o budoucnosti, svírat se a hledala jsem si alespoň sebemenší aktivitu, která mě vyvedla z těchto pocitů. Nic nepomáhá víc než to, že se každý den vydám do společnosti. Nemusí to být na celý den. Jsem si ale jistá, že na mě nebudou mít kamarádi každý den, navíc cítím se otravně a kolikrát mám i pocit, že ode mě každý potřebuje odpočinek. Když jsem sama, jsem vážně emocionálně úplně jinde a chtěla bych se toho zbavit. Nevím, zda na to existuje nějaká rada, ale i jakýkoli názor ráda uvítám. Děkuji