Vlastní pokoj
Ahoj, už dost dlouhou dobu mě strašně tíží jedna věc. Jde o pokoj. Je to trochu komplikovanější, než by se mohlo zdát. Ne, pokoj nesdílím s žádným sourozencem, vlastně svůj pokoj ani nemám. Když jsem byla menší, zemřel mi táta. Od té doby jsem se hrozně uzavřela, protože mi to dost ublížilo. Byla jsem na tom špatně. V té době jsem byla normálně v pokoji se starší sestrou. Po tom co se to stalo, jsem nemohla v noci vůbec spát a když jsem usnula, mívala jsem stále noční můry. Začala jsem přespávat s mamkou v ložnici. Postupem času si ale sestra dost rychle zvykla na to, mít pokoj pro sebe. Hlavně od doby, kdy si našla přítele. A já cítila, jak jsem tam tak nějak začala ztrácet místo. Do téhle doby jsem to nějak neřešila, prostě jsem tam v noci přespala a řekla jsem si, že vzhledem k tomu, že je sestra další a skoro dospělá, třeba se brzy odstěhuje a já bych mohla mít konečně ten její. Proto jsem o tom s nikým nemluvila a v tichosti čekala. Jenže to se nestalo. Nyní je sestře 21, mně je 14 (v dubnu 15.) Už poslední více jak rok mě to neuvěřitelně tíží. Nemít svůj pokoj, své soukromí, nemám ani žádný klid, kde bych se mohla třeba učit. Sestra už možnost se mnou sdílet pokoj dávno zavrhla a navíc i jednou říkala, že se z našeho bytu nemá ani kam hrnout, když má svůj pokoj. Jenže proč by ho ona mít mohla a já ne? Další problém je v tom, že bydlíme v paneláku, což znamená, že máme pouze dva pokoje a to ložnici a pokoj sestry. To je jeden z důvodů, proč jsem o tom s nikým nemluvila. Nechci vyhlazovat mamku z ložnice a zároveň vím, že sestra na společný pokoj nepřistoupí. Já vůbec nevím, jak to mamce říct. Nechci, aby to pochopila špatně, prostě jen už chci mít také svoje soukromí. Děkuju.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.3.2017 16:56presne takhle bych to rekla mamce
-
11.3.2017 17:23Promluvila bych si s mamkou, řekni jí to úplně stejně jako jsi to tu napsala.
Jen si možná promysli, jak to chceš. Mamka nejspíš nemůže spát v kuchyni. Takže chceš sdílet pokoj se sestrou? Nebude ti pak dělat naschvali, abys s ní v pokoji být nechtěla? Jak je velká ložnice? Nešlo by v ní udělat místo jen pro tebe, dát tam třeba menší psací stůl? -
11.3.2017 17:57Co domluvit se s maminkou a tam kde je největší místnost si uďelat svůj koutek? Oddelit paravanem nejaky stoleček hezkou policku na knížky, dekoraci, kytičku popř křesílko- sedací vak na odpocinek?
-
11.3.2017 20:07
Hm,ja svuj pokoj nemela nikdy a cely zivot jsem spala v obyvaku na rozkladacim kresle.nikdy jsem neměla žádné soukromí,proto jsem s první příležitosti vyletěla z hnízda a začala bydlet sama.rozhodně se neboj o tom mluvit a mamkou.pochopí te.jen to řešení se asi nějak konat nebude.buď bude s v pokoji se sestrou nebo s máti.
-
20.7.2019 23:13Ahoj, pokud máte pouze dvojpokojový byt, stejně mít soukromí nikdy nebudeš. Buď budeš bydlet s mámou nebo se sestrou. Myslím si že by to mohlo vyřešit přestěhování do většího bytu. Taky jsme se nedávno stěhovali, aby naše dvě dcery měly vlastní pokojíčky. Větší byt sice něco stojí, ale dá se to vyřešit například pomocí hypotéky od https://www.burinka.cz/hypouver/
-
25.9.2022 12:19Já jsem nedávno také řešila malování mého bytu, ale sama jsem si na to netroufla. Naštěstí mi kamarádka poradila malířství Praha, na které se sama obrátila na stránkách https://www.malirstvi-praha.cz/, kde jí pomohli se správným výběrem barev pomocí vzorníku. Já jsem potřebovala i stěny oškrabat a k mému překvapení mi řekli, že po práci i uklidí.
-
26.6.2023 16:24
Já mám ráda bílou barvu, ale to je podle vkusu každého. Své rozhodnutí investovat do starožitností z internetových stránek https://www.antikart.cz/ rozhodně nelituji. Starožitné obrazy a hodiny, kterých mám několik, mi skvěle ladí s mým obývacím pokojem, který je vymalovaný bílou barvou. Nábytek máme v naší rodině už po několik generacích a možná proto není divu, že mám ke starým věcem tak kladný vztah.
