Výchova syna
Ahojky. Mám problém a potřebuju vaši pomoc🙂Mám přítele, se kterým jsem deset let a máme spolu čtyřletého chlapečka. Od tý doby, co se nám syn narodil, je to u nás jako na bojišti.Denne se hádáme, ale podle me jenom kvůli kravinam.Bydlime v bytě 2kk.A protože pritel neustále nadával, že jsou po obýváku rozházeny hračky, tak jsme zrušili ložnici, postel máme v obýváku a z ložnice je dětský pokoj. Jenze syn tam moc nechce být sám. Ja tvrdim, že je to normální, že si tam syn zvykne, ale přítel neustále nadává, že sem malýmu dělala pokoj zbytečně, že tam snim pořád musí někdo bejt. Syn od narození špatně spi, za ty čtyři roky spal v kuse snad jenom 3x, takže uz jako miminko sem si ho brala k sobě do postele, protože to neustálý vstávání k němu bylo hrozný. A přítel se odstěhoval do jiné mistnosti, aby snama nemusel spát, protože neustálý buzení malyho ho rusilo. A vlastně to zůstalo do ted. Spim většinou s malym v pokojiku, protože když je několikrát za nic vzhůru, tak sem za nim musela chodit do pokojiku, protože přítel ho uspat prostě nepůjde. A teď to, co mi děsně vadí. Podle přítele máme místo syna doma debila, kterej nemá v hlavě něco v pořádku,taky sem ho blbě vychovala a měla bych ho vzít k doktorce, aby mu dala nějaký prášky na hlavu. A víte jak se to projevuje?Malej když jí, tak drobí nebo vyleje pití s ten muj magor hned vyšiluje. Ze je to prase, neumi jíst, že nabobtna podlaha apod.. Je fakt, že je malej hyperaktivní, takže nevydrží ani dlouho sedět. Takže zase problém ze strany přítele.Malej si maluje max. 15 minut, pak chce modelinu, nebo si hrát s autama. A zase je to debil, kterej si neumi hrát. Nebo běhá po bytě, skáče na posteli. Rád uklízí, takže já malyho necham, at mi pomáhá. Partner ječí, že ho k tomu poustim. Protože nevyluxuje pořádně, nebo když mi podává u dřezu nádobí, tak ho přeci může rozbít. Když přijdeme z hriste, tak zase posloucham, že ze syna padá pisek a ze budeme mit plnou chodbu bordelu. Syn si ani nemůže natočit sám vodu do kelímku, kdyz si chce malovat vodovkama, protože co kdyby mu cestou z koupelny kelimek upadl? Vzdyt by mohl polejt zed, nebo dveře. Ze školky taky donesl pár sprostych slov, takže ja delam, že je neslysim, ale přítel mu buď nadává a nebo mu jednu soupne. .A to je furt.. nedělej to, nesahej na to, davej pozor apod.. Já už jsem z toho úplně vyšťavena... Podle mě, řešíme blbosti.. Drobky se vyluxujou, rozlity pití utře. Ale podle partnera jsem pitoma, protože mě rozlity piti, nebo skákání po posteli nevadí.. Myslíte, že je chyba ve mě, nebo že to partner moc řeší?
Související články v encyklopedii
-
Cesta k poznání vlastního těla
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty je jeden ze způsobů symptotermální metody, který umožňuje ženám poznat své tělo a zjistit, kdy u nich dochází k ovulaci. Poslouží všem, ať už jako antikoncepční metoda či pomůcka při snažení.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.3.2021 17:28
Já teda myslím, že je vás přítel naprostý magor.. promiňte mi to. Když to čtu, máme téměř stejně se chovajícího syna (čerstvé 3 roky). Taky bdue lehce hyperaktivní - znamená to, že udrží pozornost na jednu činnost maximálně pár minut a při snaze dělat u toho jinou to končí nějakou neplechou - vylitou vodou/kakaem/čajem, schozeným jídlem na zem, počmáraným stolem, věčně má boule, protože třeba se třeba soustředí na hračku a narazí do něčeho, lítá po bytě, skáče všude a všelijak... je to prostě temperament a je dobré takový typ dítěte vybít nějakými vybíjecími činostmi - venku kolo, běh, skákání, cvičení, aby pak mohl být zase chvilku vklidu a tichu. U nás to pomáhá. Že nás jednou asi pošlou ze školky/školy k Dr s podrzřením na ADHD trochu tuším. Ale rozhodně to není nic neobvyklýho - jen jsou lidi a rodiče dnes moc pohodlní a sedí u tv,mobilů a tak a děti se nemají jak vybít... k vašemu příteli, je to naprostý sobec a egoista, když dokáže něco takovýh hnusnýho říct, já bych ho kiopla do zadku hned po první takové připomínce. Za prvé - váš syn může mít nízké sebevědomí protože bude od tatínka ocejchován jako "ten debil co nic neumí". Za druhé -měl by se mu snažit pomáhat - když nese pití, tak na něj klidně mluvit a pomáhat mu vklidu to pití donést-naučit se ho soustředit - my to tak děláme, manžel to také okoukal. Je to prostě o přístupu k dítěti.. Myslím, že by měl jít k nějakému psychologovi váš přítel, možná i s tím synem - ale aby se s ním naučil mluvit a zacházet. Váš synek podle mě potřebuje jen pomoci a povzbudit - a hlavně denně trošku vybít tu energii
)) -
12.3.2021 19:20
Zbav se toho hrozného chlapa!
Copak ti nedochází, že je váš syn od narození psychicky v háji (plus noční buzení) jenom kvůli tomu, v čem žije?!
Prober se a řeš to co nejdřív, prosím!
Chudák kluk ..
-
12.3.2021 18:57
Omlouvám se, ale číst tohle bylo pro mě utrpení... Představte si, že to píše jiná maminka, co byste na to řekla? S vašim přítelem bych žít opravdu nemohla a kdyby se takto vyjadřoval o našem společném dítěti, sbalila bych se a i s malým odešla. Vždyť ten člověk je totální magor!
Radí se to lehce, ale opravdu utečte pryč, dokud vašemu synovi váš přítel nezničí psychiku. Dítě potřebuje lásku a pokud bude vyrůstat v takové domácnosti, nevěřím, že z něj vyroste vyrovnaný človíček -
12.3.2021 16:09
Dobrý den, nezávidím vám tuto situaci. Musí to pro vás být hodně těžké poslouchat jak nadává synovi, který se snaží.
Mám syna, který je taky hodně hodně živý, takže vím o čem píšete. (Akce střídá akci ).
Myslím si, že problém má váš partner, ne syn a ni vy. Vám může partner pomoct uklidit, hračky, písek, případně rozlitou vodu.
Rozumím vám a možná by pomohlo se občas příteli ozvat a nenechat ho takhle jednat, ale neznám ani vás a ani partnera.
Buďte silná a nenechte se zničit a ani vašeho chlapečka. Vím, že i tak malé děti tohle vnímají a může je to ovlivnit na celý život. -
12.3.2021 23:02
Tatínek neví, že syn má i jeho geny? Debil je sám. Dítě by měl vést s láskou a trpělivostí. Takhle z něj výchová labilniho člověka. Radila bych dětského psychologa. V prvé řadě učí rodiče být rodiči. Tatínkovi by to prospělo. Asi netuší co výchova znamená.
-
12.3.2021 21:54Problém nie je v synovi, deti sú deti... Hračky po zemy, niečo sa vyleje... Všetko je to normálne. Bol váš syn plánovaný? Lebo mam pocit, že tvoj partner akoby ho nechcel a odmietal... Nedá sa s ním porozprávať, že čo mu naozaj vadí? Možno ho niečo trápi... A takisto, čo trápi teba... Ako si to spolu predstavujete do budúcna. Malý ma už 4 roky, takže už by mal byť zzity so situáciou, že je otec. A nadávať by dieťaťu naozaj nemal, možno preto je aj malý taky nervoznejsi a ma problém so spaním, keď nie je doma pohoda.
