Vzít mamku domu??

Otázku položila: Anonymní uživatelka #223982 4.5.2018 11:51

Ahoj holky jdu za vámi s radou a doufám ze některá z vas stim třeba budete mít zkušenosti a poradite mi. Jak bych začala v prosinci si pritelova mamka zlomila patní kost, začátkem ledna ji sundali sádru vse bylo v pohodě mela zacit s rehabilitací, jenže o par dnu později se ji ucpala tepna u srdicka byla 22min bez kyslíku několik týdnů v umělem spanku, ted již nespi ale je zní momentálně ležák nechodí sama se nenaji a hlavně stratila zrak vidi jen obrysy. Na nohy se postaví ale udělá maximálně dva kroky pak dostane strach, ja myslim ze je to tim ze neví kam šlape. Sedět vydrží max 10min pak je unavena a chce si lehnout, myslim ze mozek je relativně v pořádku jen ma občas problém s krátkodobou paměti.ted otázka do měsíce by mamku meli pustit domu stim ze půjde k nam, da se to zvládnout se doma o ni postarat??? Mate stim někdo zkušenost?? Ted vyrizuji papíry byla bych sni doma a starala bych se o ni. Každý me od toho odrazuje ze to bude narocne. Ale uz jsme na to kyvli a ona počítá stim ze bude u nás jen zacinam stracet naději ze to zvladnu. Děkuji za vaše odpovědi.

Holky děkuji za vaše nazory. Doplnim par informaci je mi 32let mam 12letou dceru a další děti již mít nejspíš nebudu přirozenou cestou to nejde dvakrát jsem byla na ivf a vždy to skončilo potratem v 15tydnu nedokazu mimco donosit ani tak aby bylo schopno přežít ikdyby se narodilo dříve. Přítel ma jeste sestru jenže ma 4decka ztoho jednoho onkolacka. Ted staví barák do roka by ho meli mít a pry by jsi mamku pak vzala sebou jelikoz spodní patro budou mít bezbariérove takže by to byla dočasná situace ale také mi nikdo nezaruci ze jsi ji opravdu vezme sebou. S partnerem mame krásný vztah a jak říkáte také se to muze změnit tim ze to bude psychicky náročné. Vůbec netusim co bude.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Možná budu hnusná, ale já bych to neudělala. Napíšeš, kolik ti je, ani jak dlouho jste spolu. Je mi to samozřejmě líto, ale ona takhle může být klidně i 10 let a to jsi ochotná obětovat 10 let svého života? Já bych to udělala pro svojí mamku, ale pro přítelovu ne. Pokud by s ní bych doma on, pak ano. Stav se může zhoršit, těžko si dovedu představit, že bych musela přebalovat dospělého člověka a být s ním 24 hodin doma.. Zažádala bych o pečovatelku, nevím, kolik a zda na to přispívá pojišťovna.. Zajímala bych se i o jiné možnosti - má přítel sourozence? Maminka manžela?
    Já si myslím, že zvládnout se to dá, horší je ta psychika. Nemůžeš se nikam hnout, přijdeš o svůj osobní život, soukromí, všechno. Ale pokud už jste se tak dohodli, těžko se to bere zpět. Já teď řeším něco podobného s kolegyní z práce, které se to stalo u jejího tatínka..

    Každopádně držím palce

  • babillage4.5.2018 13:04

    Mi rodice si vzali k sobe babicku (mamky mamku) po mrtvici - od krku dolu ochrnula plus ztratila i schopnost reci. A domluv se pak s takovym clovekem... co ho boli, co potrebuje atd. kdyz ti to nedokaze ani ukazat ani napsat... Zili takto 1 rok. Nechci vypadat jako hyena, nesudte me ted nikdo spatne, milovala jsem ji, byla zlaty clovek a vim, ze to zni strasne, ale jeji smrt pak byla vysvobozenim pro vsechny okolo i pro ni samotnou.
    Oproti tobe byli mi rodice ve vyhode, ze jsou oba v duchodu a taky teta jezdila ob tyden mamku stridat a starat se... Je to neskutecny zahul na psychiku a taky na fyzicku. Presne jak se pise vyse, ztratis svuj zivot ve prospech nekoho jineho. Proste se obetujes. Staras se o dospeleho cloveka vesmes stejnym zpusobem jako o mimino (od hygieny, pres krmeni, polohovani, hlidani at si neublizi (napr. nespadne z pozice), kontrolovani zda dycha...)..
    Teoreticky je to hezky, slechetny, ale... treba ja vim, ze pro sve rodice bych to udelala, ale pro nekoho jineho, byt rodice partnera, bych to s pravdepodobnosti blizici se jistote neudelala.
    Pokud budete mit moznost ustavu s dobrou peci prip. toho poradniku, jak se taky pise vyse, uprednostnila bych to (rodice na toto tenkrat narazili - ustav na hovno a absolutne bez zajmu "o klienta", pokud nerozdavas lekarum a pecovatelum pravidelne obalcicky s "kaprikama", proto se resila alternativa s domaci peci). Navstevovat ji, starat se, poskytovat ji poteseni ze vzajemne pritomnosti, vyjadrit ji tim svuj zajem o ni muzete i tam, avsak v case, ktery si k tomu sami vyhradite a ne ve vsem svem case, kterym disponujete.

  • Jak píše Ewy, může to být závazek na 10-15 let. Teď si představ, jak se změní tvůj život. Přítelova mamka bude potřebovat neustálou péči - hygiena, polohování, pak i krmení apod. Pro tebe to bude znamenat žádný odpočinek, žádná dovolená (pečovatelské domy jsou často plné), nápor na vztah s partnerem. Často to pečovatelé odnesou svým zdravím a partnerskými vztahy. Budeš chtít mít děti?
    Pro rodiče by to asi člověk udělal, kdyby nebylo zbytí, ale pro cizího nevím nevím.

  • Moc mě mrzí, co se stalo, a máš můj velký obdiv, že se o ni chceš postarat. Jestli máš možnost být s ní doma, tak bych to asi zkusila, ale na druhou stranu, pokud uvidíš, že to nezvládáš, tak bych to nelámala přes koleno. Ono se to někdy fakt nedá... My měli takhle babičku, která už byla ke konci v podstatě nepohyblivá, a museli jsme to taky vyřešit ústavem, protože už jen posadit ji na záchod byla práce pro tři lidi :-(
    Kdyby ses rozhodla pro druhou možnost, tak pozor na čekací lhůty - jsou hodně dlouhé. Možná by nebylo od věci ji někam přihlásit do pořadníku. Až na ni přijde řada, tak vám zavolají a ty klidně můžeš říct, že ještě ne. Ale maminka už tam bude první v pořadí, a v případě, že to už nebude únosné, nebudeš muset tak dlouho čekat.

  • Zohledni taky firancni hledisko. Kamaradova matka se starala or odoce celkem 14 let. Po jejich smrti bylo matce 60, do duchodu mela jeste par let, zamestnat ji uz nikde nechteli, chodila jen po brigadach, protoze "Co jste delala poslednich 15 let? Nic? Aha..". A ted ma duchod necelých 8 000 (spis k 7)... Tak aby ses ted neobetovala pro cizi zenskou a pak sama zivorila za par let

  • vilamotylkova4.5.2018 12:37

    Nám se to bude lehce radit. Kdyby se jednalo o naše mamky, tak do toho "vlétneme po hlavě". Je tu spousta ale ... jak už psaly přede mnou ... Jak dlouho jste s přítelem? Máte děti? Plánujete děti? Není to žádná legrace. Ze začátku je většinou každý plný elánu, ale postupem času je to náročnější. Nikam se pomalu nedostanete. Budete chtít jít na večeři, na dovolenou ... kdo se o maminku postará? Věřím tomu, že za půl roku už to může narušiti vztah mezi Vámi a přítelem. Nechci strašit - ale může se stát, že najednou bude mít hodně práce, bude chodit později domů .... Nepřeji vám, aby to u vás takto dopadlo - ale .... člověk se musí podívat i na ty možné špatné stránky ... Jak jsem psala, lehce se to radí ... sama nevím, jak bych se zachovala. Moje rada v tuto chvíli je - hledat i "pojistku" - když už to bude nad vaše možnosti - aby jste věděli o jiném řešení, kde by se o maminku postarali a vy si ji třeba brávali na pár dnů k vám. Ono se to nezdá, ale bude to nejen fyzicky, ale hlavně psychicky náročné .... Od známých vím, že byli úplně na dně a řekli mi, že ten kdo to nezažil, tak vůbec nemá ponětí co to obnáší - a to řekl syn, který zůstal doma, vyřídil si to, aby se svou maminkou mohl být doma a starat se o ni ... Držím pěsti, ať vše dopadne co nejlépe.

  • vilamotylkova4.5.2018 13:03

    To mě mrzí ... ale třeba to, že budou myšlenky zaměřeny na něco jiného - tak se to povede přirozenou cestou a donosíte zdravé miminko, i přes to, že jste byla na ivf a nepovedlo se ... v mém okolí jsou páry, kde se to také touto cestou nepovedlo, smířili se s tím, a pak po nějakém čase se to povedlo přirozenou cestou. U jednoho páru to sice trvalo deset let, ale jaké to pak bylo překvapení :-) Držím pěstičky, jak s přítelovou maminkou, tak i, aby se to s miminkem povedlo.

  • Tak já doplním zkušenost mé tchýně, která má u sebe svoji maminku. Mamince je 90, má ji doma už 4 roky, do té doby šlo ji denně navštěvovat v pečovatelském domě. Na první pohled s ní až zas tolik práce není. Ačkoli si už nikam nedojde, tak ji "stačí" nakrmit, umýt, dát na velkou (na malou má pleny). Dost toho naspí, a vzhledem k tomu, že neslyší, tak od určité doby už ani nemluví a nevyžaduje příliš pozornosti. Tchýně bydlí v baráčku, takže je babička skoro celý den venku na čerstvém vzduchu. Ale psychicky je to záhul obrovský, nehledě na to, že se tchýně od ní nemůže pořádně hnout. Musí tedy jezdit do města na nákupy, ale dýl jak dvě hodiny se ji bojí nechat samotnou. Tedy nehrozí, aby k nám přišli s tchánem na delší návštěvu, vždy je jeden s babičkou, o nějaké dovolené ani nemluvím. U nás je tedy služba, že je možné dát člověka na 8 dní v měsíci do LDN, aby si starající mohl trochu odpočinout. To tchýně udělala jen jednou, když nám jela na svatbu, jinak nebyla se službou spokojená, tak už tam babičku nedávala.
    Do starání se o člověka na 24 hodin bych šla jen v případě, že bych měla jistotu, že mě někdo vystřídá, že si budu moct psychicky odpočnout. Rozhodně to není nic jednoduchého.

  • marketaj4.5.2018 17:36

    Je to ohromne narocne a pocitej, ze to bude mit vliv na vas zivot, ktery vam otoci uplne naruby. Dite ti roste a osamostatnuje se, ale tady je prognoza opacna a bude to narocnejsi a narocnejsi. Nikdo ti neda zaruku zlepseni, ani jak dlouho to bude trvat... Mela jsem babicku rok a pul na ldn jako lezak. Denne k ni, zajistovat jidlo, protoze vzdy chtela neco dobreho, ale nicim jsme se nezavdecili, vsechno spatne aneb jako Trautnberk to kyselo je moc kyselé. Takze se priprav, ze u cloveka dochází i k psychyckym zmenam. Zkus pohledat alespon nejakou odlehcovaci sluzbu, at v tom nejste sami.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 468 otázek, kterým se dostalo 272 353 odpovědí a 410 241 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist