Vztah
Ahoj holky, obracím se na vás s dotazem. Ráda bych vaše názory a rady. S přítelem čekám miminko, jsem asi 7 tt. Miminko bylo neplánované. Je mi 23 let, přitelovi taktéž (ještě studuje). Bohužel chce po mě ať jdu na potrat, ale já nechci, zázemí mám, co se týče peněz tak mám celkem slušně našetřeno. Práci mám také stálou a dobře placenou. Přítel si myslí že jsme ještě mladí a že je ještě spousta času. To mu sice neberu, ale nejsem schopná jít na potrat. Nemám na to povahu, vzít život a pak s tim v klidu žít. Když jsem se zeptala přítele proč tak strašně moc naléhá na potrat, tak mi řekl že kdyby se to dozvěděli doma že by ho vyhodili, ano bydlíme oba ještě s rodiči. Navíc mu jde o školu, jenže to taky není žádný problém, protože když by se to malé narodilo tak by chodil do školy poslední 4 měsíce, což si myslím že vydžet se to dá. Já mám velkou podporu od rodiny, takže sama bych na to nebyla. A kdyby mělo dojít na to že bych se měla stěhovat do vlastního, tak ty finance na nějaký ten malý byt mám. Prosím poraďte co mám dělat.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.4.2020 22:58
Pokud si dítě chces nechat a máš pro něj zázemí a pomoc rodiny, tak si ho nech. Ale uvědom si všechny pro a proti. To že jste mladí na miminko je pravda, navíc já bych nemohla mít dítě s nekym, kdo ho vlastně nechce a takhle se k tomu staví. Potrebuju, aby byl partner 100% pro a těšil se na nej. Mrzí mě, že to ten tvůj takhle nemá.
-
20.4.2020 8:36Pokud máš podporu rodiny, tak si miminko nech. Ono 23 už není tak moc brzy a abys za dva tři roky nelitovala, že to pak nepůjde
Pokud se k tomu přítel ale staví takto, tak bych opravdu zvážila, zda s ním být dál. Teď potřebuješ podporu, řešit situaci, do které jste se neplánovaně,ale "vinou" obou dostali. A přítel se projevil jako ten, kdo si chce hlavně užívat a neřešit...což asi není pro život uplně ideální. Jestli má poslední rok školy před sebou, tak stejně pak půjde do práce, tudíž si bude schopen financovat bydlení atd., takže že ho vyhodí rodiče je spíš výmluva..kdyby chtěl, může se po nějaké práci rozhlížet už teď, stejně by to za pár měsíců řešil tak jako tak. Ve 23 už fakt nejste děti, které by v téhle situaci musely být odkázané na to, jeslti je podrží rodina..držím palce, a neboj, mámy nakonec zvládnou všechno 
-
19.4.2020 21:58
Zvládnes to.
-
20.4.2020 0:40Já měla první dceru taky ve 23 a do ted toho nelituju, jsme za to ráda, nikdy bych neměnila.
-
20.4.2020 6:43
První těhotenství u mne přišlo taky neplánovaně ve 23 letech v posledním ročníku vš.
U nás na potrat tlačil tchán, partner mne rak trochu podržel.
Vše jsem ale zvládla a nikdy nelitovala, že dceru mám.
Pokud máš zázemí, pen8ze do začátku, tak to zvládneš. -
20.4.2020 13:09Taky jsem byla v podobné situaci, tedy tím myslím, že jsme dítě neplánovali, i když později. Plánovala jsem jít sama na potrat, ale když jsem si přečetla všechna rizika a nechala v sobě zaležet hormony, dítě jsem chtít začala. Rozešli jsme se ještě v těhotenství, ale podporu jsem od něj měla. Počítala jsem ale s tím, že dítě budu vychovávat sama a zvládla jsem to
Teď mám nového partnera, který má moji dceru jako vlastní a bude časem i v rodném listě. -
20.4.2020 8:51
Ahoj, napíšu ti můj příběh, taky jsem neplánovaně otěhotněla, dítě jsem nikdy nechtěla, ale když už jsem to věděla, tak se to změnilo, partner byl proti, absolutně jsem s ním nehla a nechtěla jsem, aby se dítě narodilo do toho, že bylo "nechtěné" asi za rok mi řekl, že bychom miminko spolu mít mohli a jsem znovu těhotná, je to úplně jiné a nelituji toho, nejsem bezcitna, pořád na to myslím, ale zvládla jsem si to v sobě vyřešit tak, aby mě to neznicilo. Hlavně jde vidět, jak se na to těší, to co jsem prožívala při prvním otěhotnění byl horor. Neexistuje se rozhodnout správně/špatně, ale vyhodnotit situaci, hlavně aby ses cítila dobře ty, to je nejdůležitější.
-
20.4.2020 9:24Už tu bylo hodně řečeno, ještě dodám, aby si počítala i s variantou, že tě přítel opustí. Když už teď je proti dítěti, tak bych řekla, že zbaběle uteče a budeš mladá samoživitelka
-
20.4.2020 10:56
Sobec. Ano neví jaký zásah to je do těla ženy. Znám ženu která takto poslechla svého manžela.. A už šla na potrat když už chtěli miminko, už to nešlo.
