Vztah, který ztratil smysl
Ahoj, předně se omlouvám za anonymitu, ale je to pro mne dost choulostivé. Chtěla bych se podělit o svoje trápení a byla bych ráda kdyby se mi dostalo rady.
S přítelem jsme spolu necelé 4 roky. Prošel si se mnou těžký rozvod, ale nerozváděla jsem se kvůli němu to jen pro pořádek. Moje manželství bylo hodně špatné, vzala jsem si totiž agresivního alkoholika, který byl manipulativní a násilnický. Rozvod byl pro mne vysvobozením. Proto mi můj přítel imponoval, byl jako by jeho pravý opak. Byl milý, hodný, měl rád děti a samozřejmě mne. Ráda jsem si s ním povídala, měla jsem pocit, že nic není neřešitelné. On byl vůbec hodně komunikativní. Asi po roce, kdy jsem zatoužila abychom spolu žily. Chtěla jsem s ním trávit víc času, nestačilo mi rande 2x do týdne a sex 1x za měsíc, protože častěji jezdit nemůže je to daleko a on jako taxikář musí vykazovat kilometry. Tak jsem mu navrhla, aby jsme spolu žily. Nechtěl, prý kvůli své práci. Kdybych prý bydlela blíž tak by se mnou bydlel, ale takhle ne. No tak jsem se po jeho příslibu společného bydlení i s dětmi přestěhovala asi 3km od města kde bydlel (podotýkám bydlí u svých rodičů), protože přímo v místě jeho bydliště jsem nic nesehnala. V tuto chvíli by bylo asi vhodné říci, že jsme dospělí jedinci mě je 39 a jemu 44 let. Nejsme tedy mladí a nevyzrálí. Ale abych se vrátila k tomu stěhování. Jak by jste řekly, že to dopadlo? Nijak, nenastěhoval se. Dál jezdil jen na návštěvy, tentokrát sice téměř denně, ale společné bydlení stále odsouval a vysvětlit to nedokázal, prý není připraven. Já už rok bydlela kousek od něj a stále nic. Denní návštěvy sex 1x za měsíc, ale abych možná přiblížila jak probíhaly návštěvy. Kávička, kecání v podstatě o blbostech a nebo omílání pořád toho samého. Dřív jsem se na jeho návštěvy těšila, dnes už mne to jen zdržuje od důležitějších věcí jako je vaření, úklid, děti atd. Bydlení stále odmítá, není připraven, posunuto na neurčito. Moc jsme si přáli jet k moři a tak jsme se rozhodli, že pojedeme. Já peníze měla, dostala jsem je v jednom rodinném vypořádání a tak jsem chtěla vzít i děti. Zájezd jsme si vybrali na netu a pak šli na pobočku to zaplatit. No on si jako na potvoru zapomněl peníze tak jsem to zaplatila i za něj s tím, že mi to potom dá. No co by jste řekli? Nedal do dnes. Jak čas běžel tak jsme se začali zabývat otázkou dítěte, proto jsem si tenkrát založila zdejší profil. Dítě jsme nepočali dodnes. A v současné situaci a době jsem tomu ráda. Jak taky počít dítě, když už nejste nejmladší a sex máte tak 1x ta už téměř dva měsíce. No jo, intervaly se nám nějak prodlužují a určitě ne kvůli mě. Nevím proč nemáme sex častěji. On se stále vymlouvá na svou práci, že tady nemůže zůstat na noc kdykoli. No já si myslím že k tomu, abych se s někým pomilovala noc nepotřebuju a se spánkem to taky moc nesouvisí. Ale velice to souvisí s početím dítěte, proto jsem mu vysvětlovala, že takhle by to nešlo nikdy. A pak přišel s tím, že kdybych tedy bydlela ve stejném městě, tak že by se mnou teda bydlel. Protože tím pádem by nebyl problém kvůli jeho práci, byl by pořád v pohotovosti. A tak já se zase stěhovala, našel byt já se nastěhovala a on zase ne. Na otázku kdy se tedy nastěhuje mi bylo řečeno, že až se zabydlíme. Tohle jsem slyšet nechtěla tak říkám kdy? Prý třeba v létě. Děvčata léta už byla dvě. Čekám 4 roky na něco čem vím, že nepřijde. Léta ubíhají a bilance našeho vztahu je téměř denní návštěva, sex 1x za 2 měsíce, jeho vtipy už mi směšný nepřijdou, povídání s ním je ztracený čas a sex s ním už je jenom pud. Nejraději bych se na všechno vykašlala, ale jsem sama v cizím městě, nemám tady žádné kamarádky, jsem na ÚP a žádná slušná práce v dohledu. Jsem na všechno sama a to po všech stránkách. S rodiči sice vycházím, ale jen proto, že bydlíme daleko od sebe a nevídáme se moc často. A jedinej kdo mi zbyl, je paradoxně můj přítel, který o mne snad ani nestojí, když mu nestojím za to, aby se mnou bydlel. A tak si říkám jak tenhle začarovaný kruh rozbít. Jak naložit s tím vším dál a nenadělat další chyby. Ukončit vztah nebo jej zkusit nějak oživit. Já nevím, co by jste dělaly vy?
- 09.04.2016 16:44:53 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.4.2016 14:31
Ja bych tenhle vztah ukoncila..ja vim,je to lehky rict..sama jsem si prosla vztahy,co nemeli cenu,i kdyz z jinych duvodu..a je jasny,ze kdyz sis predtim prozila takovou vec,tak by ti kazdej pripadal uzasnej..on by taky nohl byt,ale zda se mi,ze tenhle zpohodlnel,zvyknul si,ze jsi tak ohleduplna a ve vsem mu vyhovis a cekas..on ma pohodu,je spokojenej. Ale na ukor tebe. Jenom ti dava nejake plane sliby,aby mohl mit zas chvili svuj "klid". Nejakej kompromis mel udelat,abyste byli spokojeny oba,ale to ocividne nechtel. Prijde mi to,ze te vyuziva,at uz chtene,nebo nevedomky.. Zkusila bych si s nim promluvit,rict mu vsechno,jak to citis,co ti vadi,co nechapes..a uvidis co vsechno bude ochotny pro vas vztah udelat,jestli bude vubec chtit..ne proto,abys byla "spokojena" a on zas na chvilku mohl "jet" ve svych starych kolejich. Musi chtit,jinak to nema cenu. Jenze kdyz nechce od zacatku,kdovi jestli to jeste "naskoci"..lidi se muzou zmenit,ale nekdo taky ne..kdyby to melo pokracovat takhle,neztracela bych s nim cas,je to hnusne receno,ale nevim jak jinak to rict. A na okolbosti,jako je bydleni atd,bych tolik nekoukala..to zvladnes a mozna jeste lip,nez s nim,protoze takovyhle vztah musi psychicky vysavat. Aspon ja bych se tak citila,taky jsem takhle "zila" 3,5 roku a v den rozchodu se mi tak ulevilo a byla jsem stastna. Porad jen neco sliboval,pak uz ani ne,nemel na me cas,videli jsme se pak uz jen jednou za mesic,ale ukoncit to nechtel..byl to zacarovany kruh,takovy psychicky manipulant no..pritom ho vsichni zboznovali jaky to je zlaticko a nechapali proc se s nim chci rozejit. Treba to neni tvuj pripad..to ja nemuzu vedet. Ale zij tak,abys byla stastna. A jestli se to s timhle chlapem vylucuje,tak hlavu vzhuru a udelat tlustou caru,bude lip,to mi ver,nesrovnatelne
-
9.4.2016 17:11
Zkus si to po sobě přečíst a odpověď uvidíš sama...
Chápu, že k nynějšímu partnerovi cítíš jakýsi vděk za to, že s Tebou byl v těžkém období rozvodu. Na druhou stranu, člověk nemůže ustrnout v minulosti - žije přece v současnosti a má nějakou vizi do budoucna. A co Ti tento člověk může do budoucna dát...? Vidíš to sama. Jsi s ním 4 roky, sama víš nejlíp, co jsi pro něj udělala, v čem a kolikrát jsi vyšla vstříc... Co udělal on?
Nemá ani zájem o sex, Ty bys ho možná chtěla častěji. I kdybyste bydleli spolu, pochybuju, že by se na tom něco změnilo. Mám kamarádku, která je na tom s chlapem co se sexu týče stejně... On prostě častěji nepotřebuje, ona to řeší milencem. Vztah drží pohromadě, narozdíl od vás má s chlapem společné dítě, až na ten sex funguje jako partner a otec OK. Jenomže co máš z partnera, o němž píšeš, Ty? Už teď jsi na vše sama, předpokládám, že na něm nejsi nijak závislá, tedy myšleno hlavně finančně. Když se s ním rozejdeš, v podstatě o nic nepřijdeš. Myslím, že rozchodem nemáš co ztratit, můžeš se nanovo otevřít světu, nebude Tě nikdo brzdit, a tedy můžeš pouze získat. Pokud ne hned nového a lepšího partnera, tak určitě svobodu tím, že se zbavíš jedné "starosti", která zřejmě nestojí za to, abys na ni brala ohledy.