Vztah na dalku
Ahoj holky.rada bych vedela jaky je vas nazor popripade mate-li nekdo skusenosti se vtahem na dalku 
predem dik
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.5.2012 11:04Ahoj
Mám zkušenost a dá se říct, že dobrou. Od úplného začátku vztahu jsme cca 4-5 let žili s přítelem asi 150 km od sebe (samozřejmě přibližně). Vídali jsme se o víkendech, někdy jednou za měsíc, jindy jsme se viděli každý víkend v měsíci. Volali jsme si, psali... bylo to těžké, ale ne až tak, jak se říká. Rozhodně to není nemožné, záleží na jen na těch dvou lidech. Samozřejmě jsme oba žárlili a hlídali se, když jeden z nás někam vyrazil 
Musím ti doporučit, aby si důležité věci neřešila přes net a nejlépe ani přes telefon, to většinou nikam nevede... radši osobně, i když si myslíš, že to nevydržíš, tak to vydrž... nám takhle vznikaly zbytečné hádky. Kladem vztahu na dálku bylo, že jsme se a sebe pořád strašně moc těšili a když jsme byli spolu, nemohli jsme se od sebe odtrhnout Známí se docela divili že i po pěti letech vztahu jsme na sebe tak sladoučký, miloučký atd... Byl to můj první přítel, ted jsme manželé, dohromady spolu už jsme 11 let, jsme štastní a i na tohle období vzpomínáme docela rádi, ikdyž nebylo jednoduché. -
26.5.2012 11:52
Kamarádka má přítele, se kterým je 7 let, navštěvovali se o víkendu. Hodně si psali sms, volali si, přes icq a skype spolu byli ve spojení. Před 3 rokama začali spolu bydlet a za 5 týdnů mají svatbu
-
26.5.2012 20:46Já kdysi byla velkým zastánců vztahů na dálku - zamilovávala jsem se do kluků, co bydleli mnoho kilometrů ode mě a říkala si, že i tak bych s klukem nemohla být den co den, že bych zešílela...ted už vím, že jsem se jen bála navázat opravdový vztah. Ted už ho mám, rok a čtvrt. A přítel bydlí 90 kilometrů ode mně, dokonce na Slovensku, ale jen několik kilometrů za hranicemi. Když jsme začínali, byla jsem v maturitním ročníku a dojížděla za ním 30 km do Brna, kde studoval, pak jsem u něj v Brně trávila víc a víc dní, někdy jsme jezdili k němu domů....no a prázdniny, kdy jsme se třeba dva týdny neviděli, týden byli spolu, týden nic, víkend spolu, dva týdny nic...málem jsem zešílela a jak jsem byla ráda, že začal semestr a byli jsme oba na škole v Brně
Měl na privátu vlastní pokoj, takže jsem u něj prakticky bydlela. Semestr ted skončil a opět najíždíme na onen prázdninový režim, kdy spolu víc nebudeme než budeme - a dost se mi stýská. Jak jsem našla někoho, kdo za to stojí a s kým bych chtěla být denně, je ta dálka dost otravná. Ale věřím, že to nějak zvládneme, protože to je člověk, kterého bych nevyměnila a se kterým si maluju společný život.
Nutno ještě dodat, že jsem ztížená na Slováky, hlavně ty z Trenčína - takže asi si holt o takovejhle vztah koleduju
Takže za mě - na dálku se to dí zvládnout, ale dlouhodobě to jde těžko. Přeci jen, aby se vztah nějak vyvíjel a ti dva spolu trávili volno a naplnili ho společnými aktivitami - to chce prostě víc času než víkendy. Každopádně vám držím palce, ať vám to vyjde -
26.5.2012 11:04
Záleží jistě jaká dálka a co kdo dělá
Moje sestra tak fungovala v poho nějakou dobu, já asi 2 týdny, pak jsem se za přítelem začala stěhovat -
26.5.2012 11:37Já mám zkušenosti bohaté
Poznala jsem se s partnerem přes internet a vyšlo z toho, že od sebe bydlíme nějakých 270 km .. No ze začátku jsem si to nedovedla moc představit, ale jakmile jsme se začali scházet, tak jsme zjistili, že to jde a těžké to nebylo. Je jen důležité člověku důvěřovat a pokud se opravdu milujete, tak se to zvládnout dá My se navštěvovali o víkendech, když byla možnost. Takhle jsme se "navštěvovali" rok, než jsme se pak sestěhovali. Já byla zrovna ten rok v maturitním ročníku a mívala jsem vcelku hodně volných dní, prázdniny, svaťák, .. tohle vše jsem trávila u přítele, on chodil do práce, já se učila a když přišel z práce, byli jsme spolu Ze začátku, když jsem se vždy loučili, tak ukápla i nějaká slzička, ze začátku to bylo opravdu hodně těžké se od sebe odtrhnout, ale poté už jsme to tak nějak zvládali. Hodně jsme si volali, pořád si psali smsky, kecali na icq Byly to hrozně moc krásné chvíli, na které rádi vzpomínáme. Ale už je to dlouho. Teď už spolu bydlíme 4 roky, celkem jsme spolu necelých 5 let A klape to skvěle, lepšího partnera bych mít nikdy nemohla -
26.5.2012 11:57
Já sem byla 6 let na vysoké škole, on nejdřív 3 roky doma a pak 3 roky měl jinou práci, tak jezdil po celé republice. Těch šest let jsme se viděli každý víkend nebo každý druhý. Teď už jsme spolu celkem 11 let, z toho 3 roky manželé a čekáme miminko. Práci má pořád stejnou, takže teď je pro změnu přes týden pryč on a já jsem doma. Ale už intenzivně pracujeme na tom, aby byl doma, i když najít dnes dobrou práci je náročné, takže to asi budeme muset ještě chvilku vydržet. Zvlášť když stavíme dům a máme hypotéku, nemůže jít s platem moc dolů.
Vztah na dálku se zvládnout dá, záleží na obou partnerech. Samozřejmě mi to leze kolikrát na mozek, jsem naštvaná, nadávám, ale pak přijede domů a já stejně vím, že bych neměnila. Navíc jeho práce je taková, že od dubna do září si dovolenou prostě nevezme a tak to letní období je ještě o to těžší, ale zase v zimě jsme spolu víc.
Když mi teď občas pošle mms, že viděl hezký kočárek, ať se na něj taky podívám nebo když mi v obchodě fotí lustry do dětského pokoje, tak je mi jasné, že stojí za to a bude stát za to vydržet... -
26.5.2012 12:11
Pokud se znáte už třeba 2 roky a pak jdeš např. na vysokou do jiného města, tak si myslím, že se to zvládnout dá, pokud ale svůj vztah začínáte hned na dálku, tak podle mě ne.
-
26.5.2012 12:12
Zkusenost mam,kdyz mi bylo 16let,chodila jsem s klukem,který byl odeme cca 150km,vydrzelo nam to par mesicu,ale tam nehrala ani ta dalka,jako neco jinyho.Mam kamaradku,která je se svym pritelem cca 2 roky a z toho je v podstate celou dobu na Slovensku pracovne,takze tady je jednou za mesic treba na dva dny nekdy ani ne a za pul roku mu tam prace skonci a jde zpet sem,drzi jim to jeste vic a po jeho navratu planuji bydleni,svatbu a deti
kdyz clovek chce,jde vsechno,to tvrdim ja -
26.5.2012 12:51
Já mám přítele od sebe sice jenom 55 km, ale dostupnost je špatná. Navíc má práci na směny a já zase dojíždím do školy, která je vzdálená od mého bydliště dalších 55 km, takže se vídáme pouze o víkendech. Ale jsme spolu hodně šťastní. Přes týden si snažíme psát, abychom o sobě neztratili povědomí. Jsme spolu už rok a 5 měsíců a řeknu Ti, že bych neměnila. Plánujeme společnou budoucnost. Takže vztah na dálku funguje, jenom musí být lidi k sobě tolerantní a být trpěliví. Přece to takhle není na celý život, ale jen na určitou dobu.
A to podotýkám, že je to vztah na dálku už od začátku -
26.5.2012 14:43ahoj
, vztah na dálku má svoje kouzlo, zkušenost mám, je to úžasné, ze začátku tě to možná odradí, ja jsem si říkala, že to nemá cenu, strašně moc mi chyběl ale po čase, to přešlo, každý víkend jsme se vídali, každý den jsme si volali , tento vztah můžu doporučit, nikdy nenastane chvíle, kdy nastane ta trapná chvíle ticha, protože za tu dobu co jste se neviděli, jste toho tolik zažili, že si to všechno potřebujete říct, budete si říkat jak vám chybí, jak se milujete a všechno kolem toho , někdy vám udělá překvapení a přijede za váma, nebo naopak. Tento vztah je hlavně o důvěře, že si věříte a to v plném rozsahu. Před 2 týdny jsme se rozešli s přítelem, s kterým tento vztah takhle fungoval. Né proto, že jsme si vídali 3x do týdne, ale kvůli jiné věci, a rozhodně i on nelituje a vůbec by nenazval vztah na dálku něčím, co by nešlo vydržet..Máš to jakoby jsi byla vdaná, měla bys děti a z práce by tě poslali na půl roku do zahraničí. Já myslím že bys to kvůli lásce vydržela.. A opravdu se to dá, takže jestli máš šanci nebo přemšlíl o vztahu na dálku a o tom, jestli by fungoval, tak určitě
