Vztah učitel-žák
Ahoj dámy, trochu se tady rozepíšu, protože jsem absolutně v koncích a už vážně nevím, jak dál.
Od malička chodím na hru na hudební nástroj ke svému soukromému učiteli, učí mě cca od 8 roků a za tu dobu jsme si vybudovali velmi pevný přátelský vztah, hlavně taky díky tomu, že jsem měla velice špatný vztah s rodiči a jemu jsem se mohla vždy svěřit.Je to snad jediný člověk, kterému nejvíce věřím. Momentálně je mi 17 let a jemu 40. Samozřejm, že se během těch let vyvinule nějaká ta chemie, já jsem byla naivně zamilovaná. A on bohužel taky. Nechápala jsem, doteď nechápu, jak je to možné a proto to nechci ani po vás. Každopádně na začátku prázdnin mi řekl, co ke mě cítí. Řekla jsem mu ať si zvolí sám, jak to bude, protože má dceru a manželku, že to bude jen a jen na jeho rozhodnutí a ponese za to také následky. Rozhodl se tak, že jsme spolu měli krásný půl rok vztah natajno. Byla jsem tak strašně zamilovaná, Pořád jsem, bohužel ale ne už tak naivně. Po dlouhé době, kdy to jeho manželka začala řešit, šlo všechno pěkně z kopce a my byli nuceni si sundat ty pomyslné růžové brýle. Nenávidím ho, že mě nechal ať do toho tak spadnu, že jsem se do něj zamilovala ještě více než jsem měla. Každopádně jsme se rozešli "na oko" a já kráva jsem to odsouhlasila. Dva měsíce, přesnějí po 52 dnech, i rupli nerv, kamarádka co to o nás věděla mě nedokázala podržet, spíše mi házela klacky pod nohy. Po těch 52 dnech mi napsal email, že je absolutní konec. Samozřejmě to musel okecat.. Jako chlap stál za nic. Neuměl se rozhodnout, věechno jen oddaloval místo toho aby to řešil.. Ale byl to někdo tak inteligentní, ten kdo tak nádherně mluví a ten, kdo mi nejvíce rozuměl. Celé ty dva měsíce, co jsem ho neviděla, jsem se to snažila zvládnout. Neúspěšně. A když to skončil, bylo to jako vysvobození. Měla jsem úsměv na tváři. Ne poto že bych ho nemilovala. Ale proto. že jsem to mohla ukončit. Cítila jsem se fantasticky, až do dnes. Kdy mi opět spadly růžové brýle a já nemám nikoho s kým můžu mluvit tak jak s ním, Nemám nikoho s kým se můžu tak smát. Nikoho koho bych tak milovala. A tak inteligentního kluka v mém věku nikdy nenajdu. Nejvíc na prd je, že mě uplně vycucl. Cítím jen prázdno. Kdy si na něj vzpomenu, cítím nenávist. Za to jak se teď cítím. Ale pořád ho miluji. Někde v koutku srdce to cítím. Jinak bych každý den před spaním nelíbala talisman co mi dal.
Pokud jste to přečetli až do konce, tleskám vám. Děkuji. Chtěla bych jen znát váš názor na věc, radu, cokoliv. Prosím zdržte se věcí, jako je to nezdravý vztah a podobně, já jsem si toho naprosto vědoma. Děkuji
- 25.02.2018 19:16:56 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.2.2018 17:55Jen ti řeknu jednu věc, čas vše vyléčí, nezapomeneš, ale odstupem času na to budeš pohlížet jinak. Je to zkušenost, ze které se poučíš a půjdeš dál. Bude tě to nějaký čas bolet, ale jednou, až to budeš nejméně čekat, tak přijde ten pravý. Držím palce, ať se z tohoto stavu brzy dostaneš.
-
25.2.2018 21:11Ahoj jestli budeš potřebovat pomoc napis❤️ ráda pomůžu.
-
25.2.2018 17:51
ahoj hele netrap se s nim. to co bylo, tak to bylo musis se soustredit na to co bude. a kluku jeste potkas je ti teprv 17
a ze nepotkas tak inteligentiho v tvym veku si jen myslis, na zemi chodi spoustu chytrych kluku v tvym veku
-
25.2.2018 18:02To, co teď cítíš je normální reakce na rozchod, časem to preboli. Když jsem se rozešla a ex, byla jsem taky ráda, ukončila jsem to já, oba bychom se jen trapili, měli jsme rozdílny pohled na život. Do toho jsem byla taky naštvaná, spoustou věcí mi ublížil. Ale stále jsem ho milovala. A moc mi chyběl, nikdo jako on prostě nebyl. Trvalo asi rok, než to vše přešlo. Chce to prostě čas.
-
25.2.2018 20:14
Vím jakej to je pocit znám to a věř mi, že i přes to jak ho miluješ by si ho měla nechat jít a časem poznáš, že to bylo nejlepší rozhodnutí. Je ti 17 a máš život před sebou . S ním by si nemela dobrou budoucnost <- můj názor
-
26.2.2018 15:01Jak už napsaly holky. Chápu, že se teď trápíš a chápu i, jak se cítíš. Každá z nás si prošla vážnějším vztahem, který prostě nedopadl a nejde na to jen tak zapomenou. Prožili jste toho spolu dost a máme se rádi.... ale prostě budoucnost to nemá, a proto je lepší to nechat a jít dál. Asi bych ti radila zkusit se zaměřit na něco jiného, co tě těší, koníčky, hudbu, školu, sport, kamarádky.... Abys prostě přišla na jiné myšlenky a měla jinou radost ze života... A věř, že časem to přebolí a zjistíš,že to bylo dobré rozhodnutí... A věř i v to, že k sobě časem najdeš báječného a inteligentního kluka, kterému se budeš moc svěřit s celým svým životem a se kterým to bude mít i budoucnost. A není nikde dáno, že to musí být tvůj vrstevník. Třeba po škole, jestli půjdeš na výšku nebo v práci nebo v rámci tvých koníčků potkáš někoho úplně nového, kdo tě zcela okouzlí a pak budeš ráda, že jsi volná a že už jsi ze svého ex vyléčená
-
26.2.2018 17:12
zvládla jsem přečíst co jsi psala, ale už ne komentáře, snad nebudu opakovat co už někdo napsal. mě osobně pomohlo se zbavit všech věcí co jsem od dotyčného měla včetně fotek. je to drsný a strašně jsem se tomu bránila, ale až tohle mě doopravdy osvobodilo. každý večer líbáš talisman od něj, takhle se ho nezbavíš. má rodinu, odejít nedokázal tak na něj zapoměň, šťastná bys s ním stejně nebyla a čistě kamarádství možná budete jednoho dne moct mít, ale leda až za několik let..... dokud se k němu budeš nějak částečně vázat, nemůžeš najít nikoho jiného protože k sobě nikoho ani nepustíš. rozchod vždycky bolí a je potřeba se s ním vypořádat a pak jít dál. zvládneš to, neboj. dej tomu čas
