Zanedbávání dítěte?Nebo jen doměnka?
Ahojky mamky,chtěla jsem se poptat jak probírá např.Váš den s dítětem?Synovi je 15.měsíců a někdy mám opravdu pocit,že ho zanedbávám,ale nevím proč.Je těžké pro něj něco vymyslet je hrozně moc živý a nepostojí.
Náš den vypadá takto:Ráno se probudí nabaští se já začnu poklízet on běhat kolem mě.Kolikrát v mezichvilkách si pohraju s ním,nebo mu něco ukazuju co to je a proč to tak je.I když mi svým způsobem "merozumí".Máme ještě dva spánky,takže kolem 10:00-10:30h jde spinkat spinká cca hodinku až hodinku a půl.Pak se probudí a já už chystám obídek.Když je zrovna něco co se dá papat dobře ručičkama tak ho nechávám a dám mu tam lžičku,jelikož ví co s ní a snaží se nabírat svou baštu.Pak se nachystáme ven.Jdeme na procházku dál od domova.Zastavíme na hřišky,kde jsou houpačky,písek a on si vyhraje.Třeba kolem 16h jdeme zpátky,kde se zastavím u mé mamky v restauraci a tam třeba objednám synkovi palačinky,když dostanem chuť 
Nabaštíme,poplkáme a jdeme domů.Po příchodu si syn hraje a nebo se rozčiluje,páč už je za celý den unavený,když třeba zrovna nemá dva spánky.No a kolem 19:00h chodíme koupat a v 19:30 už leží ve své postýlce s mlíkem v ruce a jde sám spinkat.
Nevím zda mám z toho takovej jen pocit,ale hold mám.Také mě hrozně mrzí,že většinu času dne ho na něco upozorňuji jako např:nedělej to,NE to nesmíš,NE to se nedělá.Nechci pořád něco zakazovat,chci aby dýchal,ale s ním se to nedá.
Chtěli by jsme s přítelem další miminko,ale uvidí se,jestli se zadařilo.
Takže k otázce co děláte s dětmi vy? Děkuji za odpověd
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.9.2013 20:08
Máme to dost podobně
Malá má 26 měsíců, vstává kolem 6:30 a spát chodí jen po pobědě, kdy spí cca od 13 do 15 hodin. Takže je vzhůru cca 6:30-12:30 a 15-20:15. Vstaneme, dáme snídani, koukne na pohádku, já třeba zatím uklízím, zapnu pračku, atd. Jdeme se dle počasí projít, kolem 11.h chystám oběd. Odpo už moc ven nechodíme, maximálně, když má muž denní, tak mu jdeme v 18.h naproti k práci. Jinak doma uklízím, ona pohádkuje, jinak si čteme, kreslíme, stavíme z kostek, .... Někdy je taky spíš sama, ale chci, aby se to střídalo a byla zvyklá se někdy i zabavit sama. Jinak vždy měla a má večeři cca půl hodinky před spaním, napije se a jde spát. Takže s sebou už nic nenosí do postýlky Rozhodně bych s sebou samotné do postýlky ani nic nedala, ale to je třeba jen můj názor -
14.9.2013 20:26Já mám taky často takový pocit a je mi z toho špatně. ze mě samé
dcerka má 2,5 roku, synek 7měsíců... dcerka je strašně šikovná, má úžasnou hlavičku, chytrou, bystrou. je v ní obrovský potenciál. vždy byla klidné povahy, vyrovnaná..... ale právě protože to bylo furt to né, tamto né, pleskanec po zadku, křik, tak se z ní stává nerváček a to nechci! ale my teď přešli na trochu jiný životní styl, kdy se v kuchyni netrávi skoro žáden čas. tak snad to bude u nás už lepší. navíc jsem v pátek objevila ve městě plakát, že zdejší montesori školka má ještě volná místa, tak jsem hned psala email, že bychom měli zájem, v pondělí si tam budu ještě volat, snad byl ten plakát aktuální, ona ta naše naví miluje, miluje děti, dospělé, společnost. vůbec nás nepotřebuje, jak najde někoho nového, cizího, miluje společnost a lidi.. do školky se strašně těší a tady v malé školce ji nevzali kvůli věku..... ale taky z toho mám špatný pocit, chtěla jsem být dokonalá máma, vypucovaná domácnost, spokojené usměvavé děti, žádný křik, abychom si pořád jenom hráli a tak.... no a teď mám z teho depky, že se to prostě nedá stíhat a že si nervy vylíváme na malé -
14.9.2013 22:19Tak ja mam dcerku 2r a ctvrt. Nas den vypada tak,ze vstane v cca 6:30 - 7 h,koukame na pohadku(v nemcine,nezijem v cr ted) ..pak ji jdu idelat snidani a najime se. Sklidime postel,vyndame hracky.Ja zatim nachysta veci na ven a vyrazime na hriste nebo do lesa...Kdyz prijdem dom tak si hraje sama nebo se mnou vari obed. Po obede uz spat nechodi. Prestala jsem pred 14ti dny kojit-protoze se neustale v noci budila a odpo spanek byl prerusenej treba tim ze chtela dvakrat kojit.. Takze uz po p nespi. Vetsinou si vezmem knizku nebo koukame na pohadku. Odpoledne vymyslim nejakou aktivitu- malovani,tvoreni,pohyb.. Treba modelovani ze slanyho testa,vodovky nebo presypavani,prelivani a jine montessori inspirace. Pak jsme na zahrade nebo se jdem projit podle casu a pocadi. Pak se dlouho koupe a po tom si zas hraje nebo se mnou dela vecu. Po ni si zas hraje nebo kouka na pohadku.A jde spat. Teprve ted se po odstaveni se naucila usinat bez prsa a mame ritualek,ze se prituli a ja ji vypravim co jsme prozily a proc uz jdem spat a co bude zejtra a vetsinou usne tak v 19h..
Kdyz mame doma tatku tak jezdime na vylety a velka zabava byla voda..
Dalsi velkou zabavou pres den je ted nocnik..najednou ho sama chce...
Jinak u nas je zakaz pouzivat to NE delej tam NEchod a spadnes a jine.. Netrestame ani placnutim,jen obcas zvysim hlas..ale vetsinou si to vysvetlime a reknem si proc.Nezakazuju realna prani a kdyz neco fakt nejde tak to vysvetlim a nabidnu jiny moznosti-prijatelny pro obe a fer. Hodne si toho muze vyzkouset-ze kamna pali a ruze pichaj atd si vyzkousela a uz se ji to rikat nemusi. Nikdo za ni nebehal aby nespadla,takze ji muzu nechat a vim ze nepoleze do mist ze kterych se sama nedostane..
Od miminka ma hodne fyz.kontaktu a treba ted spinka u me,protoze asi venku nastydla..hodne se nam tu ochladilo... Takze ji nenutime byt sama,kdyz potrebuje..
Ale samozrejme si taky obcas pripadam jak nezvladam,to maj asi vsechny mamy a pritom nic nezanedbavaj... Zalezi na aktivnosti ditete a chce to se porad inspirovat... -
14.9.2013 23:30
Já bych s dovolením k tomuto tématu přidala otázku, jak vám pomáhají partneři?
Mám pocit, že jsem si toho svýho naučila, že téměř nic nemusí. Když přijde z práce, letím mu ohřát oběd, on ho bez poděkování zbaští, sedne k počítači, kde do sedmi hraje hry, pak odejde na dvě piva, ale vrátí se v jedenáct večer, o víkendu i dýl.((
Já pak tak jednou za měsíc nevydržím a bouchnu, jak natlakovanej hrnec. On samozřejmě nechápe, protože mu nic nechybí.
No a taky mám pocit, že syna zanedbávám. Ale jak tu čtu, tak naše dny probíhají, jako vaše. Myslím teda všední dny s dětmi. Manžel mi o víkendu pomáhá tak, že jde se synem ven a já v klidu uvařím, uklidím.
Když to po sobě čtu, tak bych řekla, že to psala duševně narušená osoba, která neví co chce. -
15.9.2013 4:33podle toho,co jsem si přečetla,jsi ukázková matka. dáváš mu prostor a přitom se mu i věnuješ,sobě taky a koriguješ jeho chování
-
15.9.2013 10:38kdyz to tak ctu,tak to mame vsechny stejne. Jak pise bumik, kazda se snazi vsechno stihat,byt super mama a pak si pripadame presne jak pises. Vyflustle, k nicemu, ze se diteti nevenujem a pritom delame co muzem. Ja mam syna necele dva roky a tydenni holcicku a kdyz syn vidi nekoho jineho tak je radsi s nim nez se mnou. Na mamu si vzpomene akorat na jidlo a vecer kdyz je unaveny a chce se drzet 5minut za ruku čist pohadky. Kdyz mu bylo 15mes tak jsem ho zacala davat do soukromych jeslicek a hodne se tam zdokonalil, premyslela jsem taky o montessori,ale nechteli mi ho bez plin vzit,tak jsem volila tuto variantu. Pokud by jste zvazovali druhe ditko urcite bych taktez neco takoveho doporucila. Jinak co se tyce otazky, jsi dobra mama, delas vse co muzes pro sve dite.
-
16.9.2013 9:05
já měla na malého hodně času, abych se mu věnovala, bylo to na něm poznat, je proti vrstevníkům výrazně napřed, což se mi teď potvrzuje i u doktorů i ve školce. Je toho hodně zvídavé dítě, ale je to s ním i hodně náročné. Já částečně upřednostnila syna před domácností (jsem s ním sama) a přes den se věnovala synkovi a vše další jsem doháněla po nocích (vaření, úklid, žehlení, vysedávání u pc).
Po nástupu do práce byl režim o něco jiný, ale syn už je zase větší a rozumnější, tak se dá do některých činností zapojit i on a pomáhá mi. Už pomalu i mívám čas na vlastní zájmy a koníčky a je to všechno takové klidnější. Čas strávený hrami se synem mě neuvěřitelně nabíjí, ráda ho motivuji k něčemu dalšímu, hodně spolu čteme knížky, něco tvoříme, chodíme do přírody. Myslím si, že to co mu dám teď, pro něm bude do budoucna přínosné. A užívám si čas, který se mnou zatím ještě i chce on sám trávit.
Uznávám, že ne každý si může dovolit chodit spát denně po půlnoci, aby zprovoznil domácnost. Taky bych si to asi nemohla dovolit, kdybych měla partnera a měla ještě i nějak fungovat s ním.
