celou dobu mi lhal a nejeví žádný zájem o dítě které má se mnou
Ahoj,
omlouvám se, ale potřebuju se trošku vypsat a poslechnout si Váš názor. Všechno začalo před 4 rokama. Potkala jsem o něco staršího muže, začalo nám to klapat a i jeho malýho syna jsem překousla. Jezdili na výlety a vše bylo ok. Občas jsem naťukla co jeho bývalá. Jediný co mi řekl, že s nima nežije. Víc jsem se nepídila a byla to chyba. Po třech letech přišla celkem rána. Doktorům se nezdály odběry a výsledek Leukémie a pár dní na to mi gynekoložka řekla ke všemu, že jsem těhotná. Jedna rána za druhou. Mrňouska nikdo neplánoval. Příteli jsem to řekla na dítě nebyl moc nadšený, ale pochopila jsem. Jaký chlap by byl nadšený v mé situaci - lékaři mi řekli, že musím na potrat, jinak to pro mě i dítě nebude mít dobrý konec. Já ale si stála za svým, že pokud se ukáže že je to zdravý na potrat nepůjdu. Týdny utíkaly a já jsem šla nakoupit. Před obchodem jsem potkala syna přítele, ale byl s nějakou ženskou. Hned mě také poznal a utíkal ke mě. Nebylo to vůbec příjemné setkání. Ta ,,ženská'' byla manželka přítele a doma není, protože je letuška. Měla jsem co dělat to rozdýchat. Celý roky mi lhal u něj doma jsem byla snad milionkrát a nikdy jsem na toto nepřišla. Večer jsem čekala až přijede a dala mu to sežrat.
Od tý doby jsme se sešli pouze jednou. Pořád mi píše výhružný smsky jeho ,,stará'' že za všechno můžu já atd... Bůhví co doma lhář řekl. I přes to všechno jsem to zvládla i když malá se mi narodila hodně předčasně, ale obě jsme všechno zvládly. Malý bude půl roku a přijde mi až smutný, že je bývalý absolutně bez zájmu. Nevím co mám udělat, aby o malou alespoň jevil zájem. Sešli jsme se jednou to byl strašně ,,happy'' malou choval atd.. a pak nic. Od tý doby prostě já ta špatná a nedej bože když ve městě tu a tam potkám tu jeho. Nato kolik ji je řve na mě sprostě skrz celej obchodák. Přijde mi smutný když vím, jak o syna pečoval miluje ho a svojí dceru jakoby neexistovala. Na schůzce mi řekl, že je zadluženej že doma nesmí nic říct a držet hubu a krok jinak ho vyhodí a bude jak bez kluka tak, že ho o všechno obere. Já jsem ho s tímhle poslala někam. Po to všem mu nic nežeru. Malá je v pořádku i když zřejmě bude pořád dohánět přes dva měsíce nedonošení. Nikdy bych ji za nic nevyměnila. Jen já pořád s nemocí bojuju a bojím se kdyby se stalo nejhorší co potom. O rodičích od mala nevím a babička a teta... Ti mají svých problémů až až..
Přemýšlím co dělat. O peníze mi nejde. Těch mám dost, ale jde mi o princip a chtěla bych mít jistotu ,,kdyby náhodou''.. 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.6.2014 6:19Ahoj, předně je mi moc líto, co všechno sis musela prožít a zeptám se, zdravotně už jsi i Ty na tom lépe? Jinak já se osobně bych se na takového hajzla vykašlala. Tím, že se pořád zaobíráš myšlenkami na něj nedáváš prostor, aby mohl přijít někdo jiný, třeba stokrát nebo tisíckrát lepší, někdo, kdo bude Tvé holčičce tím skvělým tátou, jakého si pro ni přeješ... Ten člověk absolutně nemá zájem a hlavně o to ani absolutně nestojí, je to zbabělec, jeho žena je normální vulgární trhovkyně, když jí není trapně na Tebe pokřikovat v obchodě, aniž by si poslechla Tvou verzi. Věř mi, že jeden druhého si zaslouží. Tvoje dcera má Tebe, podle všeho jsi skvělá matka, která pro ni chce jen to nejlepší. Pokud Ti nejde o peníze a nejsi závislá na jeho alimentech, pak neváhej a vypust ho ze svého života uplně. Uplně nejvíc by pomohlo, kdybys mu odpustila, je k tomu sice dlouhá cesta, ale moc věcí by se tím spravilo, i Tobě by se ulevilo. Zkus mu odpustit nahlas, i jeho ženě, je to to jenom unavená, neštastná ženská, která vidí, že pro svého muže už není ta jediná, to pořádně rozhodí psychiku... Zkus mu také nahlas poděkovat za to, že Ti dal Tvou dceru (myslím někde o samotě, říkat si to sama pro sebe, s ním už není třeba vubec mluvit). Je možné, že za pár měsícu nebo let, až se vzduch trošku pročistí přijde za dcerou sám. To bych pak reagovala podle aktuální situace. Kdybychom měli nového tatínka, který by se perfektně staral a kterého by dcera považovala za otce, byla bych asi hodně tvrdá a biologického otce bych poslala do háje. Ale to už pak záleží jen na Tobě. Teď opravdu doporučuju zkusit mu odpustit a začít žít a nezabývat se tolik bývalým, který si to ani nezaslouží. Moc držím palce, ať jte obě i s dcerou v pořádku.
-
10.6.2014 8:48napadlo tě že dostal doma "nůž na krk"? já si neumím představit že by mi chlap byl nevěrnej, já na to přišla a nechala ať se dál vídá s tou druhou a zároven mu odpustila a žila s ním dál. že ona na tebe hází za všechno vinu..... myslím že je pro ni snazší takhle chlapovi odpustit než si přiznat že on byl hajzl a lhal Tobě i jí. zkus se vžít do její situace. dokázala bys s takovým chlapem zůstat a ještě ho nechat ať se vídá se svou milenkou s kterou má dítě?? je mi líto žes takhle naletěla ale naprosto souhlasím s nicolletta30, odpust mu to a jdi dál. nech je žít jejich život a ty si žij ten svůj, nic jinýho ti ani nezbývá pokud chceš najít trochu klidu a šťastnější život. a moc držím palečky ať se brzo uzdravíš, věř že všechno bude dobrý
-
10.6.2014 7:31
víš, já bych se na něho vykašlala a klidně s ním i utnula kontakt. Teď tě mrzí, že o malou nejeví zájem, daleko víc by tě mrzelo, kdyby jevil až takový zájem, že by ti malou chtěl sebrat do své péče. I takový případ bohužel znám a já sama s bývalým řeším taky celkem nechutné soudy o jeho synka, o kterého první rok nejevil zájem vůbec žádný. Docela mi ty tahanice s ex komplikují další život a možné vztahy.
-
10.6.2014 12:26Pokud to správně chápu, tak ty už o partnerovi žádné iluze nemáš a jediné, co po něm chceš je, aby se v nejhorším (ani nemyslet) postaral o malou. Spoléhat na to bohužel nelze. Člověk, který tě takhle odkopl v době, kdy potřebuješ psychickou podporu a k maličké si vztah nebuduje na to moc nevypadá. Těžko radit, tohle je opravdu těžká situace. Jak je to s kamarádkami, co už třeba mají děti. Dříve tuto nelehkou roli zajišťovali kmotr a kmotra. Může se stát, že budeš muset na pár dní do nemocnice a někoho k malé budeš potřebovat. Co se porozhlédnout po nějaké neziskovce, třeba najdeš aspoň nějaké spřízněné duše. S tetou a babičkou bych i tak raději promluvila, třeba se budeš divit, jak ochotně ti pomohou, abys měla aspoň klid na to bojovat s nemocí. Moc moc držím palce, jsi velmi statečná.
