desim se spolecneho bydleni s tchyni a tchanem
holky ja vím že to tu už bylo hodně krát ale me to asi už neda spat,mame se ze stoly přestehovat k manželovym rodičum do jejich baraku..jenže věc se ma tak že mam strach ze společnych prostor.sice ted jakžtakž stchiní vychzíme ,ale začína mi vadit že mi keca do toho jakl se staram o malou..ale manžel rohlodl ža tam pujdem ..máme mit celi vršet tj 2mistnosti stim že by sme meli obívak a pokoj ..ale společna kuchym me děsí má ji kupovat tchine a ja proste nevím.kdykoliv se snažím manželovy říst že to neni moc dobrý napad že tchámn bude dělat zle ..že se neshodnem.s tchánem nevychazí níkdo pokud neni jen pojeho..takže maam proste strach co bude dal manžel se nenencha přem,luvit ...a ja amam pocit že mu na mém nazoru vubec nezaleží..vím že to dopadne blbě radši bych odešla do nového a a do vlastního jenže jak mu to vysvetlit že s rodiči tzo nidky neklapne kor jeho tata je uplnej podej a ze všeho děla hrozný zle..jak mu otevřít oči ..on ma tatu rad i když děla takové špatnosti
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.2.2015 20:39taky sem zatím nepročetla vše, ale byla bych mírně řečeno véélmi obezřetná.
zažila sem bydlení s tchnánovci a jediné co mohu říct - již nikdy více. a obvzlášt pokud ej chlap na jejich straně - začne ti pak peklo na zemi, protože at ty řekneš cokoliv bdueš jena pouze ty ta špatná. a myslím, že maminka nebo tatínek mu náležitě barvitě vylíčí vše co jsi celý den dělala a jak jsi byla nemožná. že jsi půl dne okupovala kuchyn a ona nemohla uvařit, nebo naopak jsi pro prcka neuvařila ... ještě horší varianta je - uvaří tchýně, blbá varianta - uvaříš ty pro tchánovce. výsledek bdue na stejno... vždy bude někdo nas..nej protože to nebude přesně podle jeho gusta.
zažila sem tchánovce v jednom bytě - každý sme měli vlastní pokoj a společnou kuchyn, i tchánovce o patro níž, kdy sme měli komplet svoje zázemí i svoje dveře a i to bylo málo a vznikaly problémy se společnými prostorami i tím, že tchýně si k nám došla kdykoliv se jí zamanulo, klidně bez klepání. a ještě měla blbý kecy ... pokud není manžel na Tvé straně 100%, tak toto odmítni protože to může ohrozit hlavně vztah vás dvou - vaši rodinu. on proti rodičům asi mco enpůjde
-
9.2.2015 20:49Já bych asi riskla pořádnou hádku s manželem. Bydlení je vaše společná věc a když ty nejsi spokojená. .. Jinak jsem na tvé straně, taky bych do společného bydlení s rodiči nešla. Stůj si za svým! Nebude to dobré!
-
9.2.2015 20:07Nečetla jsem předchozí komentáře, ale za sebe Tě velmi důrazně varuju. Pokud máme sebemenší možnost bydlet jinde, tak za to bojuj. Společné bydlení opravdu nebude dělat dobrotu a společná kuchyň to je peklo. Bydlíme ve vícegeneračním domku s našima, máme samostatné celé byty a rodinu si důsledně chráním, naši jsou super, ale i tak to občas zaskřípe..Společnou kuchyň jsme měli když jsme byli ještě s manželem na škole a byla to jedním slovem hrůza..
-
9.2.2015 18:44
Probrat to s ním ještě. Probrat finance, jak byste to zvládali sami, atd. My říkali rovnou, že s rodiči prostě ne (ani jedna strana). Jen přechodně, kdyby něco, ael ne pořád. Bysme se brzo z toho všichni zbláznili
-
9.2.2015 19:00
Pokud to vidíte jako dočasné řešení, tak klidně, tomu bych se nebránila. Ale z toho, že tchýně má kupovat kuchyň jsem pochopila, že to je asi na delší dobu, tak to bych určitě zvažovala. Mezigenerační problém jsou skoro všude a to i když bydlí jen v 1 domě, ale s vlastními vchody, natož ve společné domácnosti. Podle mě budou dělat problémy i maličkosti, jako lednice, kdo to koupil a co je moje a co jejich. A minimum soukromí. Takže za mě ne, snažila bych se nějak s manželem promluvit.
-
10.2.2015 8:26Holka, to bude průser
Už teď to cítíš. My bydleli s tchánovci dva roky. Ještě bez dětí, málem jsme se rozešli. A to jsme měli samostatný byt ve velkým baráku. Žádné společné prostory, jen chodbu. Oni bydleli v jiném patře, barák byl jejich. Stejně, denodenně hádky, nejdřív jsem se snažila k nim být slušná, teď máme tak pokažený vztah, že už se to nespraví a servítky si s nimi neberu. Byla jsem blbá, že jsem na to přistoupila. A to stál chlap celou dobu za mnou!!! Teď bydlíme 30km od nich a furt mám pocit, že je to málo, ale aspoň jsme ve vlastním. I kdyby jste měli být v garsonce, bude vám líp. A jestli tě chlap nerespektuje, tak máš problém větší, co do budoucna? To bude vše jen po jeho? Jsi snad stejně důležitá jako on, tak ať si to laskavě uvědomí!!! Seber síly. -
9.2.2015 18:48
Ahoj, nevím sice co ti poradit aby přítel změnil názor.. sama doma mám to stejné, zatím bydlíme sami v nájmu, ale jednou by se mělo stěhovat společně s jeho rodiči do domu, který má dvě bytové jednotky kde oni budou mít 2+1 a my 1+1 a celou půdu na podkroví.. Z jedné stránky se těším na naše bydlení ale na druhou stranu mám taky strach jak to vše bude fungovat a to budeme mít vlastně každý své bydlení, jen společnou zahradu.. jeho táta je taky něco podobného jak tvůj tchán, takhle s nimi tak nějak problém nemám ale to je možná proto že s nimi nebydlíme a vidíme se tak 1-2x týdně! Taky jsem se zlobila, že bychom měli být spíš sami, třeba si postavit domeček dle svých představ což přítel by byl pro ale pořád se ohrazuje tím, že je jedináček a že ten dům musí využít, že stejně bude jednou jeho apodobně. už jsem si na tu myšlenku že tam budeme zvykla jen nesmím přemýšlet kde všude ho jeho táta bude tahat a on s námi nebude doma, už teď mu volá skrz každou hloupost a já zatím těhotná jsem doma sama, nevím zda se to změní až se to mimčo narodí, ale doufám moc že vše bude v pohodě!
-
9.2.2015 18:59My už jsme dva a půl roku u manželových rodičů, dítě teprve čekáme, ale ještě než se narodí, budeme se stěhovat do nového domu - cca za tři měsíce.Samozřejmě jsme jim vdeční, že tu můžeme být a vlastně ani nic neplatíme (ale nákupy samozřejmě platíme, takže to vychází, jako by jsme tu platili nájem). S tchýní i s tchánem vycházím dobře, ale už bych tu nechtěla být dýl jak ty tři měsíce
Tchán po sobě nic neuklidí, věčně na sebe s tchýní hulákají (křičí, i když se baví normálně, uráží se a tak...já to prostě nemám ráda...a do toho se ani v té kuchyni necítím dobře, když mám něco vařit nebo dělat společně s tchýní...Nejsem zas tak dobrá kuchařka a pak chci něco dělat jinak než tchýně. Prostě už se těším, až sem budeme chodit jen na návštěvu na kafe... A to je jen dočasně nebo natrvalo?
