jak být spontánní?
Ahoj holky, když jsem začala chodit se svým přítelem, bylo mi 15 a jemu 18, vždycky mi říkával, jak se mu líbí a imponuje mu, že jsem na rozdíl od všech ostatních holek taková jiná, dospělá, prostě že nejsem tak puberťácká. Jenže teď, po 7 letech mi vlastně řekl, že jsem taková moc zodpovědná a vážná, jako by mi bylo 40 a ne 22, že prostě všechno moc řeším a že mu to přijde nudné. Ale já to prostě jinak neumím, už v těch 15 jsem to neuměla, prostě to co řešily holky kolem mě mi přišlo trapný, možná je to tím, že mám 4 mladší sourozence a já jsem nejstarší a vždycky jsem byla vedená k zodpovědnosti a na nějaký "hlouposti" nebyl čas...A hlavně se ani neumím projevovat nějak spontánně, mám docela nízké sebevědomí a přijde mi, např. když vidím někoho jak přehnaně gestikuluje při řeči nebo se někdo předvádí a dělá ze sebe jako by "blázna" apod. tak mi přijde, že kdybych to dělala takhle já, tak by to všem přišlo trapný, nebo v určitých situacích (např. jít se koupat v noci do bazénu nahá apod.) se prostě neumím odvázat nebo jak to říct no...já prostě ani nevím, CO vlastně mám dělat a jak to správně dělat, neumím si to představit, nevíte jak to změnit? Na jednu stranu mě to samotnou taky štve, protože když jsem taková teď, tak jaká budu až mi bude opravdu těch 40?? Já jsem přítelovi říkala, že se s tím asi nedá nic dělat, protože to prostě neumím a asi to bude muset teda zkusit s nějakou jinou, ale to mi řekl, že mu to nevadí tak moc, že by chtěl být s jinou... Díky za názory 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.2.2013 19:22
Já si myslím, že se to nenaučíš. Mluvím z vlastní zkušenosti. Jediná doba, kdy to dokážu je s dobrými přáteli, když je dobrá nálada, ale jinak ne. A pokusy o napravení valně neskončili. Mě třeba dělá i celý život problém seznámení s novými lidmi, nevím o čem s nimi jen tak nezávazně mluvit, neumím jen tak s někým promluvit ve vlaku nebo podobně. Kupodivu mě to naučil až syn, kdy mi došlo, že pokud s ostatními maminkami nepromluvím, budu za chvilku u kočárku trpět samomluvou. Učit se to "násilím" mi nikdy nešlo. Já myslím, že bys měla zůstat svá. Nejsi přece špatný člověk, není to žádná špatná vlastnost, tak se tím netrap.
-
17.2.2013 17:30Ahojky, ten konec jsem nepochopila, že mu to moc nevadí a že by chtěl být s jinou???? Každý je nějaký a rozhodně bych se neměnila, bud sama sebou a nedělej ze sebe něco , co nejsi . To je můj názor, měl by tě mít rád a brát tě takovou jaká jsi a pokud to tak není, tak to je smutné a asi mu něco chybí. Do Vašeho vztahu nevidím, takže moc mluvit nemohu, ale možná to není tvoje chyba, možná je chyba v něm.
-
17.2.2013 17:53no já jsem taky docela zodpovědná, ale v určitejch situacích se spontánně chovam, třeba když jedeme na dovolenou, jezdíme většinou na měsíc do odlehlejch krajin, tak tam se chovám spontánně a nic moc neřeším. a doma jsem pak zase zodpovědná
určitě taky najdeš nějakou situaci, při který se budeš cítit uvolněná. u mě je to to cestování a dovolená -
17.2.2013 22:29Jsi prostě jaká jsi a rozhodně by jsi neměla na to nic měnit, povahu se nemůžeš naučit... a vsadím se, žže kdyby jsi se opravdu změnila a byla z tebe "dračice" tak by to nakonec tvému příteli vadilo
nemusíš se bát jaká budeš ve 40, myslím, že to té doby naopak vyzraješ, budeš mít větší sebevědomí a třeba se i odvážeš 
