jak přesvědčit naše rodiče, aby nám umožnili se vídat ?
Ahoj, koukala jsem že je tu hodně lidí ochotných pomoci. Také mám jeden problém, ale tedy jedná se o kluka. Nevím jestli se budete smát, ale prostě věc se má takto:
Před 3 lety jsem se seznámila s jedním klukem- tenkrát nám bylo asi 11 nebo 12 
Ale už v tne moment jsme se k sobě nějak přitahovali, první rok jsme si psaly (vlastně pul rok) pak v lete jsme se trošku víc dali dohromady no a loni jsme spolu začali chodit. Dnes je nám 15, prostě pubertální láska, která je už trošku delšího trvání. Chci zdůraznit že se máme opravdu rádi atd. A není to žádné takové "chození" jakože některé spolužačky napíšou klukovi- líbíš se mi budeš se mnou chodit? A chodí spolu tejden a ani se neznají. Možná to zní hezky/ směšně ale má to háček 
Bydlíme od sebe 150 km daleko. Vídáme se jednou na táboře a loni před Vánoci byl u nás- mé babičky u K. Varů. Podotýkám, že nemáme ani příbuzné ve stejných- nebo sobě blízkých městech (nejblíže 50 km, příbuzní na Karlovarsku), ale dospělí- rodiče se nám jen smějou, moje mamka říká že je ráda že je daleko, ona možná! Já ne Podle mne by se neměla jen smát, už jen to je docela zraňující- smát se vlastní zamilované dceři. Ani jedni rodiče, nejsou ochotni nám pomoci nalézt nějaké řešení, udělat s námi kompromis, pomoci nám... Jasně že se asi smějete také, ale kdybych byla vaše dcera co byste udělali? Myslíte že to má cenu? Jsme spolu už dlouho, jsme oba takoví ti divní "šprti" z gymplu, docela slušně vychovaní- žádní grázlové s cígem v hubě. Nějakých sexuálních zkušeností bych se také být mojí mamkou od nás nebála... Tak jak jí to mám vysvětlit? Už opravdu nevím... Předem děkuji, všem co mě berou alespoň trošičku vážně a pomůžou 
Děkuji!
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.5.2014 7:33ahoj, segra to mela podobne, i kdyz byla asi trosku starsi. nasim se to taky moc nelibilo, obzvlast potom, co toho kluka videli
kazdopadne ale segre dovolili, aby se ho privedla k nam domu treba na prodlouzeny vikend, nebo tak. segra spala v jednom pokoji, kluk v pokojicku na pude. kluk dojel sam. neslo by to tak treba i u tebe? proste si s rodicema sednout, vysvetlit jim to, navrhnout, ze byste jeli na vylet, ze je treba seznamis, sednete si do cukrarny nebo neco, pak se oni pujdou projit a ty budes s pritelem, prip. navrhnout, ze tam na vikend pojedes sama, za sve kapesne? -
14.5.2014 22:03Ahoj. Mám stejnou zkušenost, taky jsem měla vztah na dálku s jedním klukem Vydrželo nám to asi 4 roky a potom jsme si každý našli partnery blízko u sebe. Doteď jsme skvělými kamarády a neustále v kontaktu. Nikdy jsme se během našeho "vztahu" neviděli. Až teď před půl rokem po tom, co se 7let známe. Bylo to velice zvláštní setkání. Upřímně, já jsem o takovém vztahu ani rodičům neřekla, protože bych věděla, že se mi také vysmějí. Starší generace asi pro tohle nemá pochopení. Nevím jak ti poradit
-
14.5.2014 22:11Tvoje mamče nebo teda vlastně vaši rodiče to jistě nemyslí zle, jen prostě už zapomněli jaké to je být mladý a zamilovaný. Mně osobně to rozhodně nepřipadá vtipné ani směšné, náhodou znám docela dost lidi/páru co jsou spolu už od "mala" - jedni známí spolu začali chodit snad ještě na prvním stupni, dneska jim je přes 30 a mají krásnou holčičku
Já nevím, za sebe si myslím, že by bylo dobré si s rodiči promluvit, teda aby ty jsi si promluvila s mamkou a tatkou najednou a on taky...aby jste jim na začátku rozhovoru řekli/požádali aby to co jim budete říkat brali vážně a nesmáli se, také by bylo dobré zmínit to, že jejich postoj - konkrétně třeba tvojí mamči, tebe/vás zraňuje, protože i když je ti pouhých 15let, tak, že to zatím myslíš vážně a že po nich samozřejmě nechceš aby se sbalili a přestěhovali někam blíž tomu tvému....Já kdybych byla v situaci tvých rodičů, tak bych se třeba pokusila o kompromis ve smyslu - domluvit se s jeho rodičema a naplánovat společnou dovolenou.... Jinak nevím, nic mně nenapadá, každopádně by si z tebe rodiče neměli dělat legraci 
-
15.5.2014 9:18
A co se s tvými rodiči domluvit, že by za tebou na víkend přijel? Nebo ho rodiče vlakem/autobusem nepustí? Vím, 15 je ještě docela málo. Ale existuje aspon mezi vámi přímé spojení, nebo je tam hodně přestupů? Spousta lidí bydlí už na střední na intru, tak jim vysvětlit, že byste za sebou tu cestu nějak zvládli. Jediný co bys po rodičích chtěla, by bylo ubytování, ať už ty u nich, nebo on u vás...
-
15.5.2014 10:07Já bych si v první chvíli promluvila s maminkou, a řekla jí přesně to, co jsi tady moc hezky napsala. Že tě to zraňuje, když se ti směje. Ono by tě to taky časem mohlo pěkně odradit od toho se jí svěřovat. A to by si určitě nepřála ani jedna z vás. Ve druhé fázi bych ji zase podobně jako to píšeš řekla, co tě ve vztahu s partnerem trápí, že to není žádná dětská láska a tak. Třeba se rozhodnou vám nějak vyjít vstříc. Pustí Vás trávit spolu celý den, třeba i přespat, co já vím. Klidně odděleně, kdyby měli strach, protože na "to" si můžete klidně ještě počkat. O to hezčí to bude a takovéto oďobkávání je skoro hezčí. Přijde mi to jako pěkná láska a píšeš hodně vyzrále, maminka může být pyšná.
-
14.5.2014 21:52
Ahoj a mohla bych se zeptat, jakou pomoc od rodičů si představuješ?
