když se hádám s přítelem, tak mě vyhazuje z bytu
Ahojky holky,
mám přítele se kterým mám 8 měsíční miminko, bydlíme v rodinném domě (u jeho rodičů) my máme vršek a oni mají spodek., vše máme oddělené, vztahy sou ok...
Ale trápímě to, že když je nějaká menší hádka , tak mě vyhazuje ať se sbalím a odejdu k mamce. Bohužel už dávno bych to udělala, ale nejde to . Mamka je stará a už chce mít taky svůj klid, takže tam jezdím s malým na návštěvu nebo max na jedno přespání.
Vůbec nevím co mám dělat, cítím se tu hrozně, představa to, že jednou kdyby šlo opravdu do tuhého, tak si sbalím pár švestek a du. Chápu není to můj RD, ale chtěla sem mít domov a né se cítit jako na návštěvě.
Děkuju za radu .
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.12.2013 15:21A nedalo by se třeba jen na pár dní uchýlit k nějaké kamarádce? Ukázat, že se o sebe dokážu postarat sama a nemusím být závislá na přítelovi a jeho rodičích. Nějak jsem nepochopila, zda tě vyhazuje přítel, či jeho rodiče, nebo úplně všichni. Ale v každém případě bych šla radši třeba do azylového domu, než žít v neustálém strachu, jestli mě někdo nevyhodí.
Já bydlím v domě, který je manželův, taky už jsem párkrát zaslechla, že se mám vrátit k rodičům, ale vím, že by mě odejít nenechal. Pokud ty ten pocit nemáš, odejdi raději hned. Třeba do nějaké garsonky za pár korun.
A Anonymní uživatelko 104697, určitě si sem šla tazatelka pro takovouhle "radu". Myslím si, že o moralizování zrovna nestojí. I o mě se teď stará stát, když jsem na MD, studovala jsem do 25, takže jsem něco státu odváděla pouze 3 roky, a mám se za to stydět?? Chápu váš názor, ale je trochu zbytečný. -
14.12.2013 15:25normální toto rozhodně není, ale bohužel to často přichází ve vztazích, kde jeden má bydlení svoje a druháý je vlastně na podnájmu. proto i drobná malichernost přeroste ve výhrůžku vyhazovu z domu.
existují azylové domy pro maminky s dětmi v podobné situaci, a rozhodně by ti tam bylo lépe, než u nich. a třeba by přišel k rozumu. nemyslím si, že se toto zlepší, pokud už něco podobného někomu jednou provedli, klidně to udělají znovu. budeš mít nárok na alimenty na prcka, na výživné pro sebe, nějaké přídavky na dítě, eventuelně příspěvky na bydlení a sociální příspěvek. to by ti mohlo pomoci dostat se z nejhoršího. -
14.12.2013 18:16
u nás je tomu taky tak, ale vím, že můj manžel to nemyslí vážně... myslíš, že to myslí opravdu vážně, nebo to říká v afektu? zkus mu říct, že tě to bolí, když to říká a že to nemá dělat.. nevím, jaký teda máte vztah, jestli máte krizi, protože každý se někdy pohádá....
-
14.12.2013 12:22Být tebou tak si o tom sněmy narovinu promluvím. Není fér, aby tě neustále vyhazovali při malých hádkách, tady to se nedělá.
-
14.12.2013 23:54tak to bych si líbit nenechala. my bydlíme v bytě, který je mojí mamky a nikdy bych tohle partnerovi neřekla.
někdy mimo hádku bych mu řekla, že jestli opravdu stojí o to s Tebou žít, at Ti to už nikdy neříká. je to nefér. měl by si vážit toho, že bydlíš u jeho rodičů. můj přítel by si to přál, abysme se odstěhovali do jejich domku, ale já řekla že ne, že chci, abysme bydleli sami, i kdyby v podnájmu, a to mám jeho rodinu ráda. -
17.12.2013 22:13Ahoj všem...co by jste poradili mě... nastěhovala jsem se k příteli že si to on sám hodně přál a já si přála mít rodinu... před dvěmi lety..máme syna bydlíme u něj v rodinném domě s firmou... ted už v krátké době podruhé mi řekl at vypadnu...Já to velmi špatně nesu...přála jsem si mít rodinu a muže udělala bych pro to vše... mám i vlastní příjem bez práce...to mi neustále vyčítá...že já nemusím vstávat do práce a honit se jak....on.. nejezdíme ani na dovolenou na své dvě malé děti z předchozího manželství platí měsíčně 18000. a mě řekne pro vás nemám...pochop... dyt ty máš.....velmi těžce to nesu přes to vše ho moc miluji a on to ví....jsem neštastná a relativně mám vše....mám odejít....? děkuji za názory
