mám deprese , že se nám nepodaří počít dítě
Ahoj ženy, chtěla bych se vyzpovídat ze svých trápení... Je mi cerstve 30 a asi z toho mam depresi..Mam pritele 3 roky, posledni mesice jsme se porad hadali (hlavne asi ja), prestala jsem mit chut na sex a vlastně mi milování moc neříká..za prvé je to už asi i tím že s partnerem jsme dlouho(první měsíce byly celkem ok- bylo to něco nového), mám náročnou práci(stres, únava) a pak taky se snažíme o dítě..nejhorší je že milování beru psychicky jako"nutne zlo". Pred par mesici jsem se dozvedela od Dr.že mám polycysticky vajecnik (dle dr druhý vaječník je schopny) a přítel má málo pohyblivých spermií..takze se to mozna nikdy nepovede..Tak jsem z toho vlastně nešťastná..ve 30 už jsem dávno chtěla být vdaná(přítel se do toho nemá-upozorneni ze nechci byt vrascita stara nevesta nezabraly) a mít dítě a ono nic.. Možná ve srovnání s problémy jiných je to sobecké, ale mám pocit marnosti že sebe... Pokud jste některá měla něco podobného budu rada za názor...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.1.2015 10:34
Šance na otěhotnění určitě máš, stačí přečíst pár příběhů, jež se tady objevují - u všech těch "zaručeně neplodných párů", které do toho vlítly ani nevědí jak. U Vás je šance "jen snížená", ale v otěhotnění často statistiky nehrají takovou roli...spousta žen je zdravotně zcela Ok a marně se snaží roky, jiné mají problémy a otěhotní - v nemocnici se mnou ležela paní, které řekli, že nikdy nebude mít děti a hle - otěhotněla třikrát, potřetí dokonce nechtěně - chránila se. Podle toho co píšeš mi ale připadá, že těhotenství by mohla blokovat spíš psychika. To co popisuješ o partnerově vztahu k práci, financím a závazkům jsou podle mě závažné problémy, které se s příchodem dítěte ještě prohloubí - vždyť na mateřské bys na něm byla zcela závislá. Asi bych spíš popřemýšlela o tom, jestli je toto opravdu muž, kterého si vedle sebe představuješ. 30 není pozdě na změnu, já potkala manžela ve 29 letech a kdybych zůstala s bývalým, byla bych teď velmi nešťastná.
-
4.1.2015 7:38
Chapu te, mne je 32, mam teda manzela i vic jak dvoulety dite, ale od 16ti ksem zila s chlapem, se kterym to nikdy nemelo budoucnost, celych 10 ztracenych let. Ted by jsme s manzelem chteli druhe a uz vic jak rok to nejde, k tomu musime bydlet u rodicu od kterych jsem v tech 16ti utekla. Takze i ja jsem ve stadiu, kdy vim, ze takhle jsem to mikdy nechtela a prijde mi ze cas strasne leti a ja uz to nikdy nedohonim.
-
4.1.2015 10:27
Manžel měl spermiogram dost špatnej, můj gynekolog to dokonce viděl na dárcovský sperma...ale po návštěvě CARu pan doktor říkal, že to vidí nadějně. Ale k tomu ani nedošlo, protože jsem ještě před tím otěhotněla. Teď jsem ve 13tt. Taky to ale není ideální, občas se hádáme a starosti s domem, který stavíme...no ale tím chci říct, že hlavně nesmíš myslet na to, že to nevyjde, vždycky je ta šance, že ano jen to chce změnu. U mě to bylo to, že jsem věřila panu doktorovi, že na Vánoce budu těhotná a že to prostě vyjde. A nějak jsem se vnitřně uklidnila a přestala na to myslet...vím, že to říká každej, že největší vliv má psychika, ale je to tak, mám to vyzkoušený Zkus nějakou změnu, aby ses ty cítila líp a vyrovnaně. Třeba jen cvičení nebo tak. Sice teď do kostela nechodím, ale věřící rodina jsme, ale to nám nebránilo, abysme nechtěli jít na umělko. Prostě tady tohle neberu. Ale i při IVF jsou metody, kdy třeba uzraje jen jedno vajíčko, které ti zavedou a žádná se nemusí "ničit". Právě tady tohle je největší problém, ne? Nebo jak to má přítel, proč tam přesně nechce? Však by jste to nikomu říkat nemuseli....
-
4.1.2015 15:38
taky se mi zdá, že spíš chceš slyšet, že se s ním máš rozejít pokud ti přijde, že tři roky vztahu už jsou dlouho a proto nemáš chuť na sex, co teprve po 10, 20 letech? řekla bych že z tvé strany je konec, hledáš na něm chyby a jedno se nabaluje na druhé. a přesně jak říká anonymka, pokud už teď to finančně táhneš ty, jak to budete dělat, až budeš na mateřské a peněz razantně ubyde?