máma....
Ahoj.. nevíte nejakou radu?.. mam mámu, která se hrozne rozciluje.. a hlavne k vuli mým známkám ve skole.. pred 3 dny jsem dostala 3.. vysilovala jak nevim co.. a ted mam jeste ktomu za 4.. a nevím jak jí to vklidu ríct... hrozne se po tom rozcílí a zacne po me kricet.. 
..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.9.2010 13:48já teda s mysici nesouhlasim, znám rodiče, které sami nemají maturitu a děti trápí k co nejlepším výsledkům, protože chtějí, aby jejich děti nedopadly jako oni a měli se lépe - ano je to sice jen a jen pro jejich dobro, ale někdy se s tím nic neudělá, i kdyby se člověk postavil na hlavu. Navíc nepříčetným chováním dítě tak akorát o to víc přejde chuť něco dělat... možná více pochopení vůči dětem .... já sama sem s mámou problém neměla - maturitu nedodělala, dodnes toho lituje, ale za špatné známky mi nenadávala. A já sama jsem měla snahu se lepšit - ne vždy to ale přišlo. Ade - zkus si s maminkou promluvit, pokud si si 100% jistá, že děláš co je v tvých silách tak jí to řekni... ona by si měla uvědomit že tímhle nikam nedojde..
-
18.9.2010 18:01Já taky nesouhlasím, podle mého názoru jsou známky něco naprosto nepodstatného. Sama jsem na gymplu měla čtyřky, moje maminka byla v tomhle suprová, sama s vysokou, věděla, že známky nemají s inteligencí moc společného. Teď jsem učitelka, vystudovaná VŠ na poprvé, bez odkladů a průtahů a během celého studia na vysoké jen jedna trojka, jinak pár dvojek a většina jedniček (protože tam už to mělo nějaký význam, na rozdíl od základky a gymplu). Ani teď jako učitelka si nemyslím, že známky jsou něco důležitého, vidím spoustu dětí, které mají špatné známky jen proto, že učitelé nevědí co s nima, jak je motivovat a tak dále, přitom hlavu mají dobrou.
Ale k tvému problému - zkusila bych s maminkou udělat nějakou dohodu. Zkus jí vysvětlit, že křikem a vztekem už nic nevrátí a v podstatě ani ničemu nepomůže. Možná by bylo nejlepší zeptat se jí, jestli by ti nepomohla si tu známku opravit (říct, že jsi to fakt zkazila a že potřebuješ její pomoc). Většinou rodiče, když pochopí, že děti neodmlouvají a nedělají to naschvál, jen by rádi, aby se jim někdo věnoval a mají vůli to napravit, jsou pak mírnější a tomu křiku a vyšilování se předejde. Nebo se jí zkus zeptat, proč je pro ní tak důležité, abys měla jedničky, vždyť trojka je pořád "dobře", není na ní nic špatného. Jaké známky měla ona ve tvém věku? Samé jedničky uričtě ne.
A možná by stálo za to jí taky naznačit, že prostě nemáš hlavu na to být ve všem nejlepší a když na tebe bude křičet, tak to nezmění. Hlavně to chce klid a pokusit se s ní rozumně promluvit. Hodně štěstí. -
19.9.2010 10:13Tak tohle si ještě moc dobře pamatuji, nemusí to být tak jednoduché jak se zdá... Samozřejmě že neznám Adeinu situaci, ale špatná známka nemusí hned znamenat, že je dítě lajdák nebo že mu učení nejde!!!
Mě máma nikdy nepochválila, jedničky byli samozřejmostí, za dvojku jsem dostala vynadáno, za trojku byl doma křik a trest, horší známka neexistovala, to jsem si vůbec nemohla "dovolit" přinést domů ... Podotýkám, že jsem vždy byla premiant třídy. Učení mi šlo samo a co nešlo, to jsem se snažila našprtat. Přesto jsem doma poslouchala, jak jsem blbá a neučím se, sebevědomí jsem měla hluboko pod bodem mrazu... Školu jsem jinak měla ráda, ale právě přístup mámy a představa co bude doma, když náhodou dostanu "horší" známku, mě dokázal tak vystresovat, že jsem v momentě kdy mě kantor vyvolal k tabuli všechno zapomněla... Až na střední škole jsem potkala skvělého učitele, který mi strašně pomohl nabít potřebné sebevědomí a nebát se dostat dvojku nebo trojku
Ade, zkus si o tom s mámou promluvit, řekni jí co ti nejde a jak se cítíš když na tebe řve. Snaž se známku si opravit, ale nestresuj se, když to hned nepůjde. ZNÁMKY OPRAVDU NEJSOU VŠECHNO.. ale ono se strašně špatně radí, když člověk tvou mámu ani tebe nezná...
Mám teď doma prvňáčka, ještě je ze školy nadšený a já se budu snažit, aby mu to nadšení vydrželo, i kdyby náhodou známky nebyli přesně podle mých představ... -
18.9.2010 13:30
Ani se jí nedivím, taky by mě to zlobilo, zvlášť pokud bych věděla, že má mé dítě na víc. Takže pokud máš, co se třeba začít učit a pokud ti to nejde, tak si o tom promluvte...
