manžel mamánek

Ahoj, mam prosbu na někoho kdo třeba zažil podobnou situaci a pořídil si s ní nějak poradit. S manželem žiju už 8 let a máme spolu 5-ti letého syna. Seznámili jsme se v práci, a jelikož moji rodiče byli trošku zvláštní a s tím abych měla přítele v mejch 21 letech nesouhlasili, odstěhovala jsem se k mému v té době ještě příteli. Žil v tu dobu u rodičů v tří generačním domě. Žil tam i jeho bratr se svou přítelkyní, ale ty se po nějaké době odstěhovali. Žili jsme v dolním patře, rodiče nad náma. Na tom aby u nich nějaký z kluků bydlel trvali, jelikož jim to v pubertě když dům koupili prý slíbili, platili jim půlku veškerých účtů kolem domů a energií ) Jenomže manželův otec je alkoholik který matku bil, v době kdy byli kluci malí, hodně chodili po hospodách, kluci hlídali jeden druhého, dle mně bití a chlast není valná výchova....no to je jedno. Tchýně k nám hodně chodila na návštěvy, často bez klepání, brala si co je třeba a co chtěla, pouze oznamovala, přišla nám klidně až do ložnice oba nás vzbudila jen proto, aby jí šel manžel otevřít schránku, pomoci s mražákem, v létě jsem někdy spala bez pyžama, nad ránem třeba odkopaná a koukám tchýně nademnou ....každý den byla nějaká záminka. Do toho se manželův otec opíjel a nastali i útoky z jeho strany. Nechala jsem si to líbit ( přez veškeré dusno ) až do narození syna, pak jsem po prvním jeho útoku začala prohledávat inzeráty, vzali jsme hypotéku a pořídili jsme domek ( 5 minut cesty autem od rodičů ). Dokud jsem byla na mateřské šlo to, návštěvy k rodičům byli častější a delší než jsem chtěla, ale měli jsme svůj domek a nebylo to tak hrozné. Minulý rok jsem se s tchánem pohádala, sprostě na mně vylítl protože jsem dle něj vychovávala kluka špatně neb s výchovou bez bití nesouhlasí a zdálo se mu že jsem měla 3 letého kluka místo domluvy ztlouct.....rok jsem se s ním nestýkala, nakonec na naléhání manžela jsem tam jela a děláme všichni že se nic neděje....ale co mně vadí víc.....mometálně je klukoj 5, chodí do školky, my oba do práce....manžel na 3 směny ( stejná směna s rodiči ) a já na jednu kvůli malému. No jenomže, poslední dobou, když má manžel třeba odpolední tráví všechen čas s rodiči, doma to zůstane tak jak ráno odejdu, není zatopeno, připraveno.....prostě nic, pytle se dřevem jsem tahala já, neb manžel neměl čas....( byl u rodičů ), když mu volám nevědomky že tam je, telefon nikdy nezvedne protože mu jeho otec řekl, že nemá koule, když telefon zvedá....chová se když je s otcem jinak. Když si s ním chci promluvit na téma rodiče, končí to vyskenejma dveřma a nenechá si na ně sáhnout....neřvu, nenadávám....jen si třeba rýpnu, že mohl zatopit než jel k mamce, nebo podobně.....nezakazuji mu rodinu a nikdy bych to nedělala, jen mně tohle už přijde trochu moc, mrzí mně že je vždy na straně rodičů anižby mně nechal domluvit....( jednou vzteky skoro rozbil auto ) a pár dní na to uznal že jsem měla pravdu, ale když na tu stejnou situaci přijde znova, opět mít pravdu nebudu K malému je úžasný, chodí do práce, a jinak máme hezkej vztah, nelíbí se mně že v dnešní době většina lidí raději vše vyřeší rozchodem, já si chci náš vztah udržet, jen kdyby třeba někdo věděl, jak se bez hádek dostat ,,výš´´ než jeho matka.....aby bral spiš mně jako rodinu, než stále ve 30 tolik lpět na rodičích a bratrovi, který se rozvedl a potom co jsme se odstěhovali se nastěhoval po nás.