manžel nechce 3 dítě.

Otázku položila: Anonymní uživatelka #207092 23.4.2014 20:06

Zdravím všechny, chci se zeptat jak jste řešili problém když manžel nechce další dítě? Mě je 32 let a máme 2 kluky - 7 a 3 roky. Já bych si moc přála ještě jedno miminko - holčičku, ale kluk by také vůbec nevadil. Bohužel manžel je rezolutně proti, když jsme to před asi 7 měsíci nadhodila tak jsme se strašně pohádali a od té doby o tom raději nemluvím protože by to zase skončilo hádkou. Antikoncepci sice neberu, ale on si dává pěkný pozor Já se tím, ale celkem užírám a pořád na to myslím. Manželovi to v duchu dost zazlívám a fakt mě tím zklamal. Je mi z toho opravdu smutno, vím že toho jednou budu litovat.....

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Martasek8923.4.2014 20:12

    Sedli jste si někdy a probrali jste to? Proč dítě chcete či nechcete další? Bez diskuze k ničemu nedojdete. Na druhou stranu, máte dost financí na to, abyste utáhli 3 děti, atd? Je třeba řešit toto všechno.

  • Je to tvůj partner a tohle je opravdu velká věc, má právo rozhodnout se stejně jako ty. Ty říkáš, že cítíš křivdu, že dítě nechce, on to může cítit přesně tak, jen proto, že ty ho do toho nutíš. Asi je potřeba si vyříkat, proč je tak rezolutně proti, to, že reagoval tak negativně, že jste se dokonce pohádali, musí mít nějakou příčinu a může za tím být hlubší problém. Je to jen na vás a na vaší komunikaci. Ale jak jsem psala, jste na to dva a nakonec budeš muset respektovat jeho rozhodnutí...

  • ono to s 3ma dětma není snadný. kamoška mají 3 děti a její manžel váhal u té třetí, zda ještě do mimča jít. je to jak psaly holky zátěž nejen pro rozpočet okamžitý, ale i do budoucna. auto aby ste se všichni vešli, bydlení, aby holka měla v budoucnu vlastní pokoj a nemusela být s klukama (v pubertě prostě už chtějí soukromí), dovolená - další zátěž. a asi si moc dobře vzpomíná i na ty probdělé noci s druhým dítětem, na to, že s Tebou možná nebylo zase až tak ideálně k vydržení vlivem hormonů, a i trochu jeho pohodlí, kdy tedka s dětma už se něco podniknout dá,m ale s miminkem ste zase zpátky a je to omezením i pro ty starší.
    opravdu nezbyde nic než prodebatovat v klidu a vyslechnout si všechno. nemusí to být jen o pocitech (které nedokáže vyjádřit jak říkáš), ale prostě praktické záležitosti - napoř. aby jsi nastoupila do zaměstnání a přišla na jiné myšlenky než jsou děti. i práce s ehledá s narůstajícím počtem dětí hůř. a zůstat příliš dlouho doma je také vzhledem k zaměstnatelnosti nevýhodné.

  • pokud je proti neuděláš s tím, ale vůbec NIC.

  • možná si není jistý, jak byste další hladový krk uživili, možná už chce mít klid od plínek, brečení a toho všeho kolem malého miminka. Docela se nedivím, že v dnešní době třetí dítě nechce. Jak už tu holky psaly, je problém s cestováním, vstupným, těžko si všechny 3 děti budou moct užívat vše současně, takže pořád budete muset program někomu přizpůsobovat. Já si nedovedu představit, že bych měla 3 děti a měla pořizovat 3x boty, 3x platit věci do školy/školky, to se fakt strašně navyšuje. řekla bych, že právě u malého dítka jsou ty výdaje ještě docela dobré, ale čím je starší, tím je to finančně horší, přijdou koníčky dětí, školní akce a peníze jen lítají.

  • Jak už tu bylo psáno...opravdu to vyřešíte jen spolu. Pokud má problém o tom mluvit nebo máš strach,že bude výbuch,zkus mu to napsat...důvody proč ano - ale bez výčitek,nálehání...možná když bude mít svůj prostor a přečte si to, tak se k tomu pak nějakým způsobem vyjádří...miminko by opravdu měli chtít oba...nebo alespoň jeden ano a druhý neutrál..ale ano a ne dohromady nejde :-( bohužel...

  • Já bych ještě dodala, že naše společnost rodinám se třemi dětmi moc nenahrává. Moc to nechápu, ale je to tak. Rodinné vstupné se zpravidla vztahuje jen na dva dospělé a dvě děti. Do běžných osobáků se nevejdou tři autosedačky (i když u vás už by ten rozdíl byl větší, takže staršímu by možná stačil podsedák). Já jsem si taky tři děti uměla představit, ale partner to bere čistě prakticky a tedy ne. Já to respektuju i díky tomu, že už by mi u třetího bylo blízko 40 nebo i po ní. Bylo by ale dobré si o tom v klidu promluvit. Ne se hádat, ale argumentovat. Kámoška řešila stejný problém, ale u rozhodnutí mít / nemít druhé dítě. Přítel se vždy hádal, že by pak nikam nemohli, peníze bla bla a když nevěděl kudy kam, tak se urazil a mlčel. Na jedné akci na to došla řeč, schylovalo se ke stejnému scénáři, kamarádka šla s brekem spát a její kamarádka se s ním o tom začala bavit. Hádat se si nedovolil, urazit taky nešlo, takže musel argumentovat. Argumenty rychle došly (nemají hypotéku jako většina mladých rodin, oba slušně zajištění, pomoc z rodiny na dnešní poměry velká, měli dvouleté dítě a podívali se do exotické země) a nakonec si sám musel říci, že jeho pohled byl přinejmenším alibistický, ne-li dokonce sobecký. Uvědomil si, že si jeho přítelkyně druhé dítě moc přeje a on vlastně taky není proti. Výsledek? Rok se s rokem sešel a před pár dny si nesli z porodnice nový uzlíček a oba jsou šťastní. Takže to ještě můžeš zkusit takto.

  • alespoň jedna poitivní věc na tom je, že ty sama se nemusíš chránit a brát antikoncepci vlastně proti své vůli (a tak to podle mě má být, je to takový kompromis) a ochranu zajišt´uje manžel..Stále také nic není definitivní a nic není stoprocentní, ale je těžké se spoléhat na takovou náhodu...Náhody se totiž většinoustávají, když to nikdo nečeká. ..Zatím bych to nevzdávala, ještě máš přeci jen trochu času,navíc sama jsem si přinejmenším procházela tím, jak je tělo navyklé v jistém intervalu toužit po dítěti, nejprve, když si uvědomí, že už nemá doma miminko, a pak, když už máš doma 2, tak ti přijde, jako bys měla zopakovat ten interval, připomínáš si, jaké to bylo a svádí tě to k dalšímu dítěti, aniž bys po něm třeba vyloženě hned ted´toužila (alespoň tak to já vnímám u sebe) a co pak teprve, když jsemš v mysli dalšímu dítěti otevřená.....Prostě my ženy to bereme hodně citově, ale chlap není očarován těma různýma hormonama a má tendenci to vnímat hlavně z toho praktického hlediska, ale možná jen potřebuje trochu více času, přeci jen, tys sotva stěží vypadla z toho koloběhu...
    Každopádně soucítím, já tedy nemám problém s partnerem, ale dost jsem v sobě bojovala proti názoru hlavně nejbližší rodiny, která neustále měla narážky, že to už stačí, že už 2 děti jsou až moc a pod...Opravdu jsem měla strach někomu oznámit, že jsem potřetí těhotná, a když se tak stalo, ovace jsem podle očekávání nesklidila..jenže jsem také věděla, že bych litovala, kdybych 3.tí miminko neměla...

  • Taky si myslím, že v dnešní době už jsou 3 děti moc... Můj táta pochází z 9 dětí :-D ale předtímn byla jiná doba :-D :) já sice dítě ještě nemám, ale už se snažíme. A radši už šetřím dopředu, ať nežijeme, jak už tady někdo psal z ruky do huby :) takže jsme si řekli, že ZATÍM jedno dítě bude stačit a potom se uvidí...max 2 a končím :-D :) ale když si to někdo může dovolit, tak to už je potom jiná :)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 464 otázek, kterým se dostalo 272 343 odpovědí a 410 238 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist