matka
asi se potřebuju vypovídat a nějak už nemám komu.bydlíme u rodičů.ze začátku to bylo všechno fajn jenže postupně jsem si uvědomovala že chci víc samostatný život,že chci žít s manželem a dětmi a že matka mi přece nemusí řídit všechno a v tu chvíli nastal problém.vím že jsem to měla řešit dřív.matka je neskutečný manipulátor a citový vyděrač.brácha pochopil jak nás matka manipuluje ve 30,sestra v 33 a já v 22 takže na tom nejsem až tak zle
mamka má názor že nedokážu dát dětem dostatek lásky (to si myslí i o švagrový) a při každý příležitosti si je chce brát aby byly děcka s ní a ne s nama a mě to vadí.dělala nám ze života jeden čas takový peklo že jsem se chtěla zabít (nakonec jsem utekla a pak jsem měla ještě dlouho období kdy jsem měla obrovskou nutkavou potřebu jít do kuchyně a vrazit si nůž do srdce ale slíbila jsem "dětem" že to neudělám).něco se změnilo,spousta věcí ne ale já už dneska mám problém snést chování matky i to co je "normální (jak se chová většina matek k dospělým dětem).pořád se nám všem snaží řídit život a nikdy toho nenechá!já si doslova přeju aby umřela. řídí život i sestře a bratrovi a jeho rodině přestože bydlí daleko (sestra i švagrová kvůli mojí matce skončily u psychiatra! sestra brala antidepresiva a švagrová nevím).já nevím co dělat.....odstěhovat se nemá smysl to vidím u sourozenců.jedině bych jí zakázala překročit prah našeho novýho bydlení a nemluvila s ní vůbec ale přece jen je to moje matka a já s ní nechci úplně nemluvit. jsem na tom teď tak že když odjedou na dovolenou nebo i na jeden den pryč a já vím že ted den tu nebude tak najednou mi není špatně od žaludku,nezvracím,neomdlívám....mám pocit že můžu dýchat a nemusím se bát s čím zase příjde že je špatně,z čeho zase bude chtít vyvolat hádku,nemusím se bát že se otočím a bude mi stát za zadkem a brát děti
a pro šťouralky-celý dětství jsem poslouchala jak jí (mojí mamce) tchýně ubližovala a nevím co všechno a teď to stejný dělá ona nám svým dětem a k tomu navíc doslova psychologický peklo.jsem si vědomá že teď už jí neumím odpustit ani její dobrou vůli ale ona z dobrý vůle dělá i peklo.doslova peklo (jednou se se mnou přímo porvala o mýho prvorozenýho kluka protože jsem řekla že půjdu domů pěšky a ona mi poručila jet s klukem autem tak ho chytla do náruče a nechtěla mi ho dát.....).já mám prostě nervy v prdeli a nevím,nevím jak dál.sestře řídila život i v zahraničí (1500km od domova) a když ji sestra vymezila tak ji matka začala citově vydírat takže zase začala poslouchat. děkuju za každý povzbuzení
holky moc děkuju.vím že odstěhovat se by pomohlo jen když by to bylo daleko abych měla jistotu že nepřijede a telefon zvedat nemusím.máte pravdu že el. a vodu asi můžu prostě jen odhlásit (děkuju,mě to nenapadlo,v tom stresu někdy člověk neuvažuje).zatím mi zbývá jen psycholog.snad najdu nějakýho dobrýho.jeslti o nějakým dobrým víte třeba někde v Brně tak budu ráda za doporučení ještě jednou moc děkuju
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.9.2013 8:08podle toho co pises to neni jen nejake "nedorozumeni" A byt na tvem miste a delat mi takove psycho,ze zvracim, je mi denne blbe a mit stav se zabit,tak hned odchazim. Vzdyt v tom vyrustaji vase deti!!! A co na to vse rika manzel??? Zachran svou rodinu, zacatek bude urcite tezky,ale pak se vam vsem ulevi a budete mit stastnou rodinu a to prece chces ne? Mit neco jineho nez mate doma ted. Ja teda bydlela s babi a narvala tam spoustu penez,ano,byli neshody,hadky,ale toto je moc co pises ty. Ja odesla po peti letech,protoze jsme chteli mit svoje a klid a pro sve ted uz dve deti svou rodinu,Nacpala jsem tam půl milionu a narak na me neni prepsany a asi je uz nikdy neuvidim,ale mame svoje, nikdo mi nerika koho si muzu dovest na navstevu, vysavat kdy chci, no proste by jste to meli s manzelem probrat co chcete od zivota pro sebe a sve deti,.....chapu, ze nemate tedka penize na nove,ale pokud uz mate barak na sebe napsany,tak ten uz tedka nikdo nevezme. A energie si odhlasite a ze matka si je neprihlasi,to uz bude jen a jen jeji problem.
-
19.9.2013 9:13
Zajdi za psychologem, ten ti pomůže, můžeš se vypovídat a dá ti i radu. Může si třeba tvoji matku zavolat a promluvit si o dané situaci. Možná tvoje matka pochopí, když uslyší od nezávislého pozorovatele a od doktora, že něco dělá špatně. Zkusit to můžeš. Nebo si s matkou o tom promluvit osobně, tak aby u toho byl tvůj partner, otec atd.
-
18.9.2013 23:08
jedina rada,sbalit se a odejit,clovek kdyz nechce nemusi si nechat ridit zivot,proste nereagovat,nenavstevovat,konec,jinak si to takovy clovek neuvedomi a to jestli vubec,je to sice matka,ale je porad nejaka hranice a co z toho,kdyz vy vsichni zdravotne budete v pr...! sama pises ze takova je,kdyz tam zustanete nic se nezmeni,ale musis si uvedomit jestli chces s rodinou mit klid nebo vse tolerovat jen proto,ze to je tvoje matka.Spis se divim,ze kdyz vite jaka je,ze jste sli takto vubec bydlet,protoze takovy clovek musel byt ne ze najednou vstal a byl jiny.
-
19.9.2013 9:54Já na tvém místě bych buď odešla, ale jelikož vím jaké je nemít peníze, tak bych jí na nějaký čas ignorovala. Nepozštěla bych jí přez práh, nedovolila, aby na tvoje děti sáhla a pokud by tě citově vydírala, tak jí nech. IGNORUJ! Pokud by si chtěla něco udělat, tak by to už udělala. Navíc jak píšeš, tak kdyby si udělala, tak by se ti u levilo. Zavři se doma, promluv o tom s manželem, že ven byste chodili jen spolu, aby kdyžtak zasáhl on. Kdyby to nešlo, volala bych policajty. Tohle není normální!! Já bych teda taky nejradši odešla (být tebou), ale když to nemá smysl, tak to zkus řešit jinak. Hlavně se nenič, děti to poznají a vycítí. Lásku jim dáš takovou, jakou potřebujou. Matku prostě ignoruj, tohle není matka, ale terorista!!
-
19.9.2013 10:00
nejdem tu pisat, co uz zienky popisali, maju 100%-nu pravdu, ved tu ide o zdravie vas vsetkych..... dokedy to bydete schopni tolerovat? kym sa nestanie nieco vazne? Suhlasim s anonymkou 10394, skus vyhladat pomoc psychologa, ten Ti urcite bude vediet pomoct. Ako vychodisko vidim len sa odstahovat, a dohodnut sa s ostatnymi clenimi rodini (sestra, brat, svagrovia) nech sa nekontaktuju s mamou, nech jej nedvyhaju telefon, proste vobec ziaden kontakt..... a este nieco, na ziadnu vrazdu, ci dokonca samovrazdu viac ani nepomysli, to by situaciu vobec nevyriesilo, len by sa vsetko skomplikovalo a to urcite nepotrebujes.
-
19.9.2013 11:40Určitě bych hned odešla.
Pokud se tvá matka chová tak jak píšeš , ani by mi nevadilo se s matkou nestýkat.
Měla jsem něco podobného, když mě matka nechala . 10 let jsem ji já ani sestra nézajímali. Adresu, číslo vše, kde by nás mohla kontaktovat věděla a i tak ji to bylo jedno.
Celá rodina ji zato nesnášela , ale já ji měla pořád za tu moji skvělou maminku , která prostě udělala chybu. V 17ti letech jsem se ji rozhodla najít. Bydlela v Praze. Odjela jsem k ní bydlet stím že si dodělám školu a podobně. Pak začli pekla, skončilo to tak, že jsem chodila do práce (brigáda) hodinu jsem dojíždila . Pracovala jsem v baru od 18:00- 5:00 než jsem dojela domů , provedla hygienu a podobně bylo acc 7 ráno a teprve jsem šla spát, stím že před 5hodinou odpoledne jsem zase šla do práce. Po čase mě nenechala ani vyspat, budila mě po 3 hodinách spánku, at jdu okamžitě uklízet, vařit a podobně. Jo a to jsem j ty peníze odevzdávala. Pak už mě nenechala sledovat ani televizi , v práci mi dali volno, že vypadám hrozně ( bledá, ve stresu , nevyspalá ) . Hádky se stupnovali tak, že už jsme si nadávali sprostě . Po čase jsem to nevydžela a odstěhovala se od ní .Sem tam jsem ji zavolala jak se má a podobně, zájem u ní aby si semnou řekla pár slovíček byl téměř nulový . Řeknu ti, bylo to těžký ze začátku, ale po čase jsem si tak oddychla a řeknu ti taková máma mi to teď nechybí. ( už je to třičtvrtě roku, co jsme se neviděli . ) Je mi ted mnohem a mnohem líp . Takže hlavu vzhůru, s manželem vše promyslet , odstěhovat se, začít žít normální život. Taková máma ti je totiž k h***u
