miniinterupce nebo ne :(
ahoj, je mi 19 let a jsem v 6 tt......mam partnera,s kterým jsme uz sestým rokem...tehotenstvi nebylo planovane,otehotnela jsem pres antikoncepci,kdyz jsem brala antibiotika a ted nevim,co delat..partner by me neopustil,ani kdybych si to dite nechala..ale nemame kde bydlet,bydlime u rodicu.a penize taky nemame.ja mam akorat sporeni,kde jsou nejake penize pro zacatek..ale nemam zadnou praxi,ani zadnou praci...pro zacatek je to sporeni na miminko,ale po materske se bojim,ze by me nikam nevzali..protoze s ditetem a bez praxe se prace shani tezko..ale to miminko uz ted miluju a nevim,zda dokazu ho dat pryc..a ted bychom s detatkem museli litat po pronajmech,protoze pritel ma nejakou pujcku a hypoteku na byt by mu nedali.nechci dite privest do tehle podminek,chci,at se ma me miminko dobre a at ma spousty hracek..ted mu to nebudu moct dat.ale opravdu ho miluju
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.4.2011 18:39
Pokud miminko již teď miluješ, tak to neřeš a užij si těhotenství! Rodiče taky určitě pomohou. Spoustu hraček mohou donést kamarádky jako dárečky. Sehnat práci je poblém tak jako tak, peníze budou chybět taky pořád Pokud si nejsi jistá, že miniinterupci podstoupit chceš, můžeš si to pak docela dlouho vyčítat. Jiné by bylo, pokud by jsi mimi opravdu nechtěla a věděla bys, že miminko by vyrůstalo bez lásky. Ale rozhodnutí je na Tobě.
-
4.4.2011 18:08
Nezáleží na materiálních hodnotách, ale na lásce k dítěti. Pokud ho miluješ už teď, tak si ho nech. Navíc..jste spolu už dlouho a on s tebou zůstane. Já bych byt nebo podnájem neřešila..pokud bych byla těhotná, tak bych si to nechala. Taky teď nemám byt nebo barák...ani v blízké době mít nebudu...teď také bydlím u rodičů. Jsem po škole a bez praxe a když otěhotním, tak si ho nechám. Myslím, že se miminko bude mít dobře, když bude mít Vás.
-
4.4.2011 18:12
Já jsem 8tt. přibližně mám podobné podmínky, plus do toho jsem teprve 3 rok na SŠ vše mám domluvené, rodiče z obou stran pomůžou, partner si bude dodělávat školu a zároven mít brigádu. Bude to těžké vím, ale za ten malý uzlíček štěstí to stojí. Později kdyby byla interupce, můžou být výčitky pokud se nebude dařit mít mimino, můžou být, klidně i rok traumata, noční můry, nebo nemusí být mimčo vůbec. Není to lehké to lehké rozhodnutí sama to vím, musíš zvážit pro a proti. Určitě budou lidé kteří ti pomůžou, pokud partner chce mimčo tak hlavně on. Zvaž každé pro a proti, vzít si drobečka není vytrhnutí zubu, které přestane jen tak bolet. Nejhorší je že ho se nikdo zeptat nemůže. J se nakonec, za podpory mamči a přítele rozhodla nechat. A nelituju toho a vím že toho nikdy litovat nebudu. Termín interupce jsem měla domluvený, nakonec jsem přišla za doktorem s tím že potrat nebude a ted mám podporu dokonce i v něm. Hlavně vše dobře uvaž s partnerem. Nenechejte se nikým ovlivnovat Doufám že jsem aspon trochu pomohla.
-
4.4.2011 18:29
Souhlasím s vámi. Miminko je nádherný dar. Je to nový život, který stojí za to, aby žil! Není důležité, v jak bohatém prostředí se narodí, ale na tom, zda ho rodiče milují a zda jim stojí za to, aby si ho nechali. Finančního zabezpečení se neboj, můžeš využít finanční podpory v mateřství (jako soc. podpora od státu - protože jsi nezaopatřená). Až skončíš mateřskou práci si určitě ňákou najdeš. Možná to nebude kdo ví jak úžasná práce, ale přece alespoň něco. Jak je vidět, už to, jak přemýšlíš o tobě vypovídá, že jsi velice zodpovědná a milující maminka. Potrat je jednoznačně zabití nevinného miminka a to si uvědom. Není to legrace. Myslím, že každý má právo žít a my bychom o tom neměli rozhodovat.
Přeji tobě i tvému miminku hodně lásky a trpělivosti. -
4.4.2011 20:17
Nechci být nějak rejpavá, ale proč teda chceš radu, když jseš už skoro rozhodnutá.? Nebo mi to alespoň přijde. Holky mají pravdu. Miminko nepotřebuje plno hraček a různých hloupostí, které nejsou potřeba. Záleží na Tobě, jak se rozhodneš, ale zvládli to jiní, tak proč ne Ty? Vždycky se najde možnost, jak si přivydělat. Ikdyž bys byla na mateřské, tak přece můžeš dělat nějakou brigádu, třeba z domova. Stačí jen chtít. Máš podporu rodičů i partnera, tak co chtít víc. Myslím, že je tu plno holek, které tohle vůbec nemají a řeší stejný problém, ale jsou na tom hůř. Nemají podporu rodičů ani partnera, tak ty se bojí právem. Každopádně Ti přeji ať se rozhodneš co nejlépe, jak pro Tebe tak pro mimčo.
-
5.4.2011 15:46
Holky už všechno napsaly, tak jen připíšu za sebe: mně je 28 let, jsem vdaná, těhotná, šťastná, mám dostudovanou výšku a pár let odpracováno, ale do kapsy máme taky hluboko. Ani jeden z nás nevydělává moc, já jsem státní zaměstnanec, platy mizerné, na hypotéku nemáme, bydlíme v podnájmu, kde mimčo taky nebude mít svůj pokojíček nebo fůru hraček. Vůbec toto nepovažuju za problém, jsou důležitější věci v životě. Jen jsem ti to chtěla napsat, že teď v 19 letech si představuješ, že jednou bude situace pro dítě příhodnější, ale život není vždycky tak růžový, jak si člověk v devatenácti představuje. Za deset let na tom můžeš být finančně dost podobně, jako jsi teď a nemá cenu ty děti odkládat do padesáti, že jo.
-
5.4.2011 10:41
Miminko si určitě nech... Chápu, že máš v hlavě zmatek a přemýšlíš, co by bylo nejlepší pro vás všechny. Pokud nehrozí v důsledku užívání antibiotik miminku nějaké komplikace (nevím o jaká ATB šlo), jakože většinou nehrozí, protože oplodněné vajíčko v té době existuje jako samostatná "jednotka", tak bych si miminko nechala. Určitě není nikdo, kdo by se na Tebe vykašlal nebo Ti házel klacky pod nohy...Pokud to je tak jak říkáš, že miminko už teď miluješ, tak bych se zamyslela nad tím, jak se vidíš za pět deset let...Je velmi pravděpodobné, že si budeš nenarození miminka, které jsi milovala, už když jsi se o něm dozvěděla, vyčítat...
Samozřejmě je rozhodnutí na Tobě. Nikdo Ti nebude kázat, co máš dělat. Je Ti 19 a jsi už zodpovědná sama za sebe, tudíž jen Ty můžeš to rozhodnutí, spolu s partnerem, udělat....Taky s přítelem žijeme u rodičů a to pouze v jedné místnosti, zbylé máme ke společnému užívání...taky nemáme kde bydlet. HAK neberu, takže to, že se nám mimi povede, je velmi pravděpodobné, ale už teď dopředu víme, že ať by se dělo cokoliv, tak mimi chceme, protože to bude náš malý Hrášek, vyklubaný z naší lásky
Důkladně si to ještě promysli...interupce nemá klávesu ESCAPE, to co uděláš, už nevrátíš... -
5.4.2011 14:37
Ahojky četla jsem snad všechny rady , libosti i nelibosti které se tu rozběhly .. na tohle téma , nebo spíše na otazku nakterou chce někdo poradit , je odpověď dost složitá... četla jsem že veškeré příspěvky jsou pro aby jsis nechala miminko a nikde jsem nenašla žádný zápor pro to říci ne... Je ti 19 let to jsou v dnešní době léta kdy už není brzo na přemyšlení o tom zda chtít miminko či ne , a pokud je to tak jako v tvojí situaci že jsi v 6tt. měla by jsi asi sama už rozhodnout co a jak. JENŽE ONO JE TO TEŽKÉ... vím o čem mluvíš , stejně jako ostatní děvčata , buducí maminy nebo už maminy.. které tu zkušenost mají...oni ti pomůžou pouze poradit říci ti jejich zkušenosti , čím si prošly a podobně.. ale jen ty sama víš , co máš před sebou.. asi na tvém místě bych si sedla s rodiči , jak s tvými tak rodči tvého partnera a promluvila bych si ze všemi společně , když už máš takoví strach co bude potom. Protože jedině v tomto připadě , budou oni kteří ti budou na blízku.. poté bych se asi rozhodla jak dal.. Hodně štěstíčka
-
5.4.2011 20:58
Ahoj, bohužel je jedna pravda, že za svoji nezodpovědnost musíš nést následky. Všude píšeš jenom jedno, že nechceš přivést dítě do prázdnoty, ale je hodně lidí, které toho moc nemají a jejich děti jsou šťastnější než děti bohatých. Nejsme na tom sice jako ty, ale taky bydlíme v podnájmu a čekáme miminko. Vždycky se nejvíce dětí rodilo v rodinách chudých. Ono opravdu peníze nejsou všechno, i když jsou samozřejmě důležitý. Ale to už tady psalo hodně holek. Spíš bych se být tebou zamyslela, protože to rozhodnutí je zásadní, abys toho jednou nelitovala. I když myslím, že jsi rozhodnutá, tady jsi chtěla své rozhodnutí jenom potvrdit. Zažila jsem lidi, co čekali na miminko roky a prostě to nešlo. Kdyby ses rozhodla, pro to miminko, tak by to bylo náročné a nebyl by to ten studenský život. Musela bys hodně obětovat a dítě by ti toho hodně vrátilo. I ta škola by možná šla vystudovat. Možná se bojíš té zodpovědnosti, třeba na ni nejsi zralá. No rozhodnutí bude na tobě, tak se rozhodni tak, abys toho jednou nelitovala. Hlavně bys neměla urážet holku, která sice asi taky mimčo neplánovala, ale rozhodla se pro něj a rozhodně si myslím, že zrovna to má srovnané a uživí ho. Možná máš jiné životní hodnoty.
-
6.4.2011 14:05
Bramburko, jak tak čtu pořád to samé dokola, jak od holek, tak pořád omílání toho samého od Tebe, začíná mi to tady připomínat nekonečný příběh až únavnou frašku. To nejmoudřejší, co teď můžeš udělat, je vykašlat se na to, co jsme Ti tady napsaly - názory lidí, jichž se Tvůj problém netýká, znáš. Mnohem důležitější je obrátit se svým problémem na rodinu a lidi, kterých by se Tvé rozhodnutí dotklo nejvíc - Tvůj přítel, rodina. Jsou to oni, kdo následky ponesou s Tebou - byť se pro dítě rozhodneš nebo nikoliv. Tak si, proboha, sedni s nima, a prober s nima vše pro i proti. Nemyslím to nijak špatně, ale nakonec nám všem tady může být šumák, jestli si to dítě necháš nebo ne. Konečné rozhodnutí opravdu zbyde na Tobě. Celé tohle tady mi jenom přijde jako oddalování kroku, který budeš muset dřív nebo později tak jako tak udělat. Čím dřív, tím líp!
-
4.4.2011 18:40
na podnajmu neni nic spatnyho, spousta lidi tak žije třeba celej život, ptz nechteji být připoutaní k jednomu místu. pokud máš školu hotovou, tak ted řešit jestli za tři roky najdeš praci je poněkud předčasné. jsem hodne proti potratum a pokud miminko je zdrave, tak si zaslouzi se o zivot tady aspon pokusit, ale musis si uvedomit ty ceho vseho se vzdas kdyz se rozhodnes mít dite takhle brzy. je to rozhodnutí jenom na tobe, ale pokud uz ted to embryo v tobe mas rada, tak když ho das pryč můžeš si to taky do smrti vyčítat.
-
4.4.2011 19:33
Za sebe říkám, miminko si nech. Když už teď k němu cítíš lásku, půjdeš-li na potrat, bude tě to užírat celý život. Podívej se do knížky Proč pláčeš, Miriam? Vypráví tam ženy své příběhy, jak se pro ně potrat stal noční můrou. Potrat, který často ony samy nechtěly a dohnalo je k němu okolí. Pokud budete mít po narození mimča kam složit hlavu a přítel bude mít nějakou práci, tři roky utečou jako voda a ty půjdeš do práce. Nemyslím si, že tě nikde nezaměstnají. Vždy se dá vzít zatím horší práce a hledat si novu, lepší. Když se dívám na toho svého blonďatého andílka, neumím si představit, že bych se třeba v druhém měsíci těhu rozhodla, že ho nechci a šla na potrat. Srdce by mi navždy krvácelo pro mé nenarozené dítě.
-
5.4.2011 18:13
A nechceš se vzpamatovat třeba???!!! tvrdit že je nezodpovědné mít v 17 děcko??!!! Máš přítele máš, je schopný makat je, tak si snad najde brigádu nebo práci a bude přispívat ne? Ted si mě dost vytočila. Jako co si o sobě myslíš? že když si to nenecháš budeš nezodpovědná? Nebo co? Ty my přijdeš nezodpovědná a ještě pubertálně hloupočká ještě ted a to jsem o 2 roky mladší a musím říct že chováním jsem na tom lépe a vyzraleji. Fakt že jo pouvažuj nad sebou seznam se se slovem antikoncepce. Jako nevím o co ti tu jde jsi očividně rozhonduná že to mimčo nechceš, to čemu ty říkáš milování to asi nebude. Přestan tu moralizovat a zauvažuj nad sebou hlavně!!! Rodiče máme od toho aby nám pomohli, jo budu na nich závislá, ale přítel se do toho taky zapojí a bude si dodělávat školu a zároven makat. Fakt nevím proč tu píšeš, když jsi už rozhodnuta a než něco napíšeš zauvažuj nad tím laskavě!!!!!
-
5.4.2011 21:36
Měla by sis pospíšit. A jelikož tady házíš materiálními statky, tak Ti sem hodim pár faktů..
Miniinterupce stojí 3000,-Kč.
Popis zákroku: Miniinterrupce (vakuumaspirace a kyretáž) se provádí do 8. týdne těhotenství. Původně se prováděla pouze vakuumaspirace, ale protože nenarozené dítě v děloze zákrok někdy přežilo a hlavně v děloze zůstávaly zbytky dítěte, provádí se následně ještě kyretáž. Přes roztažené děložní hrdlo se do dělohy vsune plastická trubička s ostrým hrotem. Je připojena na silnou vývěvu, podobnou vysavači, ale s 29krát silnějším účinkem. Vývěva roztrhá dítě na kousky a vysaje jej do nádoby. Poté se do dělohy vsune kyreta (ocelový nůž zakulaceného tvaru), aby se vyškrábla placenta a zbytky dítěte. -
7.4.2011 11:04
Gratuluji ke správnému rozhodnutí a jistě budeme všechny moc rády, když nám sem občas napíšeš jak se máte, jak miminko roste a jak jsi šťastná, až přijde den : a ty jej budeš mít v náručí.... Tak krásné a bezproblémové těhotenství!!!
-
7.4.2011 11:46
Gratuluji k rozhodnutí Pořádně si to užij!!! Přeji hlavně pevné zdraví!!! A ještě všechna výbavička se dá koupit za dobré peníze od maminek, co mají již větší dědičky. Já to taky tak řeším, a když jsme to udělali tak, že každý měsíc (asi od 4.měsíce těhotenství) jsme kupovali něco tak není to až taková zátěž
-
4.4.2011 19:31
Ahojky ja uz jedno mimco mam bylo 18 a deset mesicu co se malej narodil a byl tim nekrasnejsi darek vanocum co jsem mohla kdy dostat,kdyz jsem to zjistila ze jsem tehotna tak jsem myslela ze mi vsechno skonci ale ba naopak rodice mi moc pomohli a jsem jim moc vdecna...jsi sice jeste mlada ale urcite si miminko nech,uzi si toho ze nosis pod svym srdickem neco nadhernyho a ze v tobe roste novy zivot na ktery budes moooc pysna az bude treba chodit do skolky a rekne ti prvni basnicku jako me muj syn....Ted je malymu 5 let je to teda rostak ale miluju ho,je to muj zivot....A neboj pomuzou ti i ostatni...
-
4.4.2011 19:54
Určitě si miminko nech. Uvidíš až budeš držet toho krásného uzlíčka v ruce, tak budeš ráda, že ho máš. já se už o mimi snažím pár let a nejde to. Rodiče a známí až budou vědět,že čekáte miminko a pak ho uvidí, rádi pomůžou. Vždy se najdou oblečky po starších dětech. Hraček budeš mít miliony od známých. I po pracovní stránce to pak bude lepší, doopravdy si ho nech. Mohla by jsi být pak do konce života smutná, že ho nemáš Držím palečky ať dobře roste a chci vidět fotečky s tvým krásným bříškem.
Uvidíš budete šťastná, krásná a milující rodina
ahoj Petra -
4.4.2011 20:21
Upřímně i my bydlíme u rodičů, peněz taky moc nemáme, dluhy máme taky, a je mi 22 let, takže mezi námi není takový problém...Ze začátku jsem se taky rozhodovala, bála jsem se, že to nezvládnu....a teď si neumím ani představit, kdyby se mému miláčkovi mělo něco stát....
K čemu mu bude plno hraček? Stejně si bude hrát s jednou... A vlastní pokojíček mu taky časem zařídíte, a dokud je to malej piňda, stejně bys ho měl pořád u sebe. -
4.4.2011 20:26
Ahoj, mluvím z vlastní zkušenosti. Nech si ho. Jinak budeš litovat, po interupci budeš plakat a může se stát, že budeš mít komplikace s dalším miminkem. Já jsem momentálně v 35 tt a doufám, že bude vše v pořádku, protože už chci jednou zapomenout na moje nejhorší rozhodnutí. I rodiče, co si myslí, že nemají dostatek financí na zabezpečení potomka a dobré zázemí, to zvládnou a je důležité, že mu budou dávat svojí lásku. Chápu ale tvé přemýšlení, já jsem ráda, že teď bude mít naše holčička krásný pokojíček a všechny potřebné věci, hračky, atd...
-
7.4.2011 22:10
Tak to ti moc gratuluji k miminku, že si ho necháš. Uvidíš bude už jen dobře zasnoubená, miminko na cestě co více si přát. moc ti přeji zdravíčko celé tvé rodine a ať je mimi v pořádku. Krásně si užívej těhotenství, protože to straaaašně rychle uteče a pak už budeš mít ten nejkrásnější dáreček pod sluncem.
-
5.4.2011 20:45
Je vidět,že uvažuješ normálně, já jsem otěhotnela v 16ti a podstoupila miniinterupci a měla jsem na to stejný názor jako ty, za prvý hrozně mladá,v takovym veku neni žádná připravená byt matkouškolu bych neměla žádnou i byt to,že mam jen vyuční list,ale lepší než jen základka,přítel si to chtěl nechat,ale v žádnym případe a to být závisla na rodičích a jak tady někdo píše,rodiče jsou od toho aby pomáhali,ano pomoct prosim,ale ne to brát jako samozřejmost a já bych se styděla za to nechat se živit od rodiču,jen proto abych měla mimčo,nechápu jak takhle může někdo přemýšlet,že jsem podstoupila miniinterupci nelituji ani nebudu,když jsme se s manželem snažili o mimčo,tak to naschval neslo,ale ja mela jiny problemy,ale jsou tu holky co se umí navážet a přikládají to k miniinterupci,což je totální KRAVINA! ale líbí se mi jak přemýšliš,prostě stalo se stalo a bud si díte nechas nebo ne,je to tvoje vec jak se rozhodneš! já chtela dodelat skolu,jít pracovat,najít si pritele,zajistit bydleni,mít nejaky penize,vdát se a až pak deti a taky se mi to povedlo, kdybych si tehdal dite nechala,buhvi kde bych skoncila a mela bych to vsechno omnoho mnoho težší i kdyz někdo tvrdí,že to neni pravda,tak kecá,je to težší všechno s dítetem...ted uz nam chybi jen to dite,ale zákon schválnosti,když to nechceš,otěhotniš ani nevíš jak a když je ten tvuj správny cas,tak to nejde ani za boha! tak a ted jsem zvědavá, kdo se zase bude chtít hádat