nevěřím příteli, že když je s kamarády že nehulí trávu...
Dobrý den, píšu sem a prosím o radu, protože ještě nedokážu sebrat odvahu a jít k doktoru chocholouškovi 
Jde o tohle: Je mi 17, s přítelem chodíme asi rok a půl. Od loňska, kdy odmaturoval, začal s kamarády kouřit trávu. Dost jsme se kvůli tomu hádali a asi před týdnem jsem mu řekla, že už toho mám plný zuby, ať si vybere - buď já a nebo tráva. Tak si vybral mě. Ale jde o to, že jak mě už v tomhle kolikrát zklamal, už víckrát mi sliboval že nebude a pak si dal, tak už mě naštvou a rozruší úplný hlouposti. Třeba vím, že vždycky, když si šel marjánku koupit, bral si s sebou batoh, aby to rodiče neviděli (bydlí s nima a je mu 20). A i teď, když jsem mu řekla že jestli mu na to ještě jednou přijdu bude zle, tak když vidím, že jde s klukama ven - skoro se rozbrečím a nedokážu se na nic soustředit, tím spíš když ho vidím jak jde s batohem. Nejhorší je, že bydlíme hned naproti, takže mám krásně přehled o tom, v kolik odchází a často sedím u okna, čelo přilepené na sklo, a čekám, dokud se nevrátí domů, a teprve potom se jakž takž uklidním. A taky mám heslo na jeho facebook, o tom samozřejmě neví... Zakázala jsem mu, aby chodil na víkendy spát ke klukům, protože tam prostě jednoduše nemám přehled o tom, co dělá a jestli náhodou zase nekouří trávu. Tak ubohá jsem. A teď mi oznámil, že příští víkend s těma klukama jede na Votvírák. A já zase horko těžko zadržovala slzy a byla jsem okamžitě vzteklá.
Dřív jsem chodila s feťákem a dost hulil, takže vím, co to s člověkem dokáže udělat, ale myslím, že v tuhle chvíli jsem už naprosto závislá pouze na tom, že potřebuju mít nad ním kontrolu a pořád ho v něčem usvědčovat. Vím, že ho strašně moc miluju, protože jinak je uplně milionovej. Říkám si, že tohle stačí vydržet ještě třeba 2-3 roky, než dodělám školu a trošku si vydělám a začnem spolu bydlet, že pak už budu víc v klidu když ho budu mít stále na očích. Nepřijdu si jak 17tka, cítím se tak na 40, jsem už z toho pěkně unavená. Jediné co vím je, že o něj naprosto určitě nechci přijít. Nedokážu se ale ovládat a pořád se musím koukat z okna, jestli se u něj svítí, a několikrát denně se mu koukám na facebook, co si s kým píše a jestli náhodou zase nechce čadit 
A to i přesto, že jsem tam viděla, jak si píše s kamarádem, "že už si nedá, že mladá mu dala na výběr".
Prosím, poraďte mi, co mám dělat, protože já jsem už v koncích.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.6.2014 23:05Najdi si jiné koníčky. Takhle opravdu brzy skončíš, jak ty říkáš, u Chocholouška
Přestaň ho sledovat, přestaň mu chodit na FB. Co je to za vztah, když v něm není důvěra? Dej mu volnost, nech mu soukromí.
Když jsi chodila s feťákem, tak chápu tvé obavy, ale tráva a tvrdý fet je velký rozdíl, takže zas tak moc se nestresuj. Čím víc mu budeš šlapat na paty, snažit se ho omezovat, dávat mu ultimáta, tím víc ho budeš ztrácet. A pokud se sám nechce změnit, tak s tím nic neuděláš. Můžeš mu dát na jevo, jak tě jeho chování trápí, ale to je tak všechno. Zbytek už je na něm. Dej si oddych, choď ven s kamarádkama, vypni,...
Vím, že se to snadno mluví a hůř dělá, ale takhle se zblázníš. -
5.6.2014 7:57
to znám,měla jsem období, kdy mě to s*alo moc a pořád , potom jsem se s tím snažila smířit, což moc dobře nešlo, hádali jsme se kvůli tomu pravidelně a často, že mu nevěříš, se ti nedivím....závěr:uplynulo 7 let,než po vzájemné domluvě přestal,dá si jenom velmi vyjímečně při zvláštní příležitosti,vždycky mi to řekne, věřím mu, a i kdyby semtam ujel,nedělala bych z toho už takovou vědu, je to v porovnání s minulostí zanedbatelné... otázkou je, jestli budeš mít tolik trpělivosti a víry v lepší zítřky. Ale úplně ti rozumím, není to lehké a mnohokrát jsem uvažovala o rozchodu.
-
5.6.2014 0:05
Mám spolužáky, co hulí trávu a jsou v pořádku. Tím nechci říct, že to schvaluju, já sama jsem si nikdy nedala a nehodlám, ale měla by sis uvědomit, že je to jeho život, jeho zdraví, jeho tělo. On ti nepatří, není tvůj majetek, abys ho pořád hlídala a nakazovala mu, co má nebo nemá dělat. To by sis měla uvědomit, protože jinak si neumím představit, jak by váš vztah vydržel. To mi fakt přijde docela dost chorobný, kdyby se o tohle můj kluk snažil, tak bych ho poslala do háje. Na druhou stranu tě chápu. Já bych s člověkem, co hulí chodit nemohla, ať už trávu nebo normální cigarety. A taky ti na něm samozřejmě záleží. Jenže člověka nezměníš, pokud to on sám nebude chtít.
Přijde mi, že se víc než jako jeho dívka, chováš jako jeho matka. To je jak stihoman.
Měla by ses od něj odpoutat, sama víš, že to není v pořádku. Začni se zabývat sama sebou a přestaň ho brát jako středobod svýho života. Najdi si koníčky, kamarády, buď víc se svojí rodinou, venku... -
5.6.2014 6:50Když to tak čtu, tak to na mne dělá dojem, že ta tráva už je jen zástupný problém nebo spouštěč tvé žarlivosti. Je dobře, že si uvědomuješ, že to úplně normální není. Zkus to, co radí holky, jinak ho ztratíš. On je ještě mladý nastoupí do práce, školy, příležitostí bude k hulení stále míň. K žárlení, ale ne.
