nový začátek
Ahoj
prožívám teď těžké období po rozchodu,budu muset začít žít sama úplně od začátku.Nemám bydlení,přítele,peníze a rodina se brzo odstěhuje 100 km ode mě..Je mi 30 let.Mám z toho všeho strach...
V kolika letech jste se musely znovu postavit na vlastní nohy a začít žít znovu?Mám pocit že mi ujíždí vlak.Je to jen strach z neznáma?Jak se s tím vším poprat?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.1.2011 6:41Ahoj já jsem začala znova od začátku v 36 letech.Rozvedená a bezdětná.Je pravda,že jsem měla vlastní byt,auto a slušnou práci.Ale poprvé v životě jsem bydlela sama.Je důležité mít kolem sebe lidi,kterým na tobě záleží a když na tebe padne depka tak můžeš někoho zavolat o pomoc.Všechno chce svůj čas a všechno přebolí.Najdi si koníčka ať zaplácneš volný čas,choď mezi lidi a ono to bude každý den lepší a lepší
-
17.1.2011 6:29Ahoj.
Je to strach z neznáma, určitě... Neboj a věř si. Já začínala taky sama a po rozchodu, který mě dostal úplně na dno.
Pomaličku pokousíčku... jednoduchý to nebylo, ale teď jsem na sebe opravdu pyšná. Co jsem všechno dokázala vybudovat, že jsem to zvládla SAMA. Za rok a půl je to takový úžasný obrat.
Takže vydrž kočko... zatni zuby a řekni všem, že to dokážeš, že se nedáš!
Držím palečky. -
17.1.2011 10:19ahoj, jsem stará jako ty a není to zase tak dlouho (nějaké dva měsíce zpět), kdy jsem si procházela něčím podobným. Žila jsem s přítelem, čekali jsme miminko. Měsíc před porodem jsem přišla na partnerovu nevěru, kterou mi přiznal a ještě se mi kvůli tomu vysmál, že je to normální. Začal mi vyhrožovat jak mi dítě po narození sebere a bude ho mít u sebe. Já sebrala veškerou sílu a v poslední chvíli se 3 týdny před porodem odstěhovala k rodičům 50 km daleko a nachystala si věci pro malého, kdyby chtěl přijít na svět o něco dřív. Téměř až do porodu mi ex zpestřoval život urážlivými smskami a mejly. Do porodnice mě odvezla moje rodina, porod jsem zvládla i bez něj a teď mám doma nádherného chlapečka, na krku soud s jeho otcem (pořád by mi chtěl malého vzít), ale mám pro co bojovat.
Ženská dokáže být strašně silná, dej si čas na uklidnění a regeneraci a věř, že toho pravého teprve potkáš a zase bude život krásný. Teprve takové situace prověří pravé kamarády od známých, uvidíš, že najdeš pomocnou ruku tam, kde bys to ani nečekala. Hledej na tom všem i něco pozitivního. -
17.1.2011 9:07
Ahojky, to zvládneš, já kdysi taky začla a to mi bylo jen necelých 22 let. Nyní mi bude 28 a mám přítele, sice bydlení nic moc, ale čekáme mimčo a nelituji toho, že kdysi jsem se musela sama o sebe postarat, jíst suché rohlíky, vydělat si na žití v jednom pokoji.... Držím pěstičky
