pořád se bojím že těhotenská vyšetření budou špatná
jsem cerstve tehotna asi tak tyden po vynechani menstruace a dneska rano jsem se vzbudila se strasnym strachem nedokazu se radovat z pocinajiciho tehotenstvi a porad se bojim, ze neco neni dobre. za tyden me ceka ultrazvuk a ja se nedokazu zbavit toho pocitu strachu, ze lekra nic neuvidi, nebo jen prazdny vacek. porad jenom brecim a nevim, jak se uklidnit. zkousela jsem se zabavit, porad neco delam, ale stejen tu ten strach je. poradi mi nekdo, kdo prozival totez? dekuji vsem!!
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.2.2013 11:03
já to měla (a mám) stejné! teda až od té doby, co jsem byla poprvé na gyndě a dr opravdu ještě nic neviděla, protože bylo brzy. a nakonec to bylo v pořádku. pak jsem šla na kontrolu, když mělo už být vidět srdíčko, zase jsem se hrozně bála, že tam nebude. a krásně tlouklo od té doby jsem na gyndě nebyla a jdu až zítra (ve 12. týdnu) a zase mám strach, jestli bude miminko v pořádku. navíc mi volali, že mám něco špatně s močí, takže to mi moc nepřidalo.
nevím co Ti poradit, ale snad Ti pomůže aspoň to, že v tom nejsi sama
někde jsem četla článek o tom, že dřív se říkalo, že žena je v naději, protože těhotenství je naděje a prý to snad bylo lepší, že to tak ženy tehdy braly. dneska jsme závislé na ultrazvucích a jak miminko nevidíme, zmatkujeme. to dřív vůbec nebylo.
A i když to nemusí dobře dopadnout, je to dar a štěstí a minimálně víme, že je u nás všechno v pořádku a můžeme počít dětátko, to se spoustě párů dneska nedaří a je to zázrak. říkám si, že i kdyby se teď miminku něco stalo, byla bych vděčná za to, že jsem ho v sobě mohla nosit, protože je to nádhernej pocit. ale věřím, že bude v pořádku.
Doufám, že jsem Tě ještě víc neviděsila, neboj, všechno bude dobrý, přece pořád je největší pravděpodobnost, že donosíme zdravé miminko
a taky zkus myslet na to, že stres miminku nepřidá a snaž se být trochu veselá -
17.2.2013 12:00
Já jsem sice neměla až tak strašný strach, ale před vstupním vyšetřením jsem se trochu bála toho, aby bylo miminko tam, kde má být a další dva týdny jsem čekala na další kontrolu, jestli budeme mít srdíčko. Souhlasím s Kateri, jsme teď všechny na ultrazvuku závislé a hlavně, při tom, co slyšíme pořád kolem sebe o mimoděložních a zamlklých těhotenstvích, tak si ty obavy v sobě živíme. Ale, hlavní je, abys ty myslela pozitivně, to je pro miminko moc důležitý a věř tomu, že bude všechno tak, jak má být Na strach je vždycky času dost.. Já jsem takhle na začátku taky vůbec nic na sobě necítila, je to normální, a teď jsem ve 32tt a věřím stále, že až do porodu bude vše v pořádku
-
17.2.2013 12:01
Prostě je to asi přirozené,hlavně pokud po mimču toužíš,ale na druhou stranu v přírodě je to zařízené,že pokud je něco špatně,vyjít to nemusí.Skrytě s tím musíš počítat.Jak psala kateri máme dneska tolik vymožeností a péče.Dřív nic takovýho nebylo a ženský makaly třeba na poli až do konce.Pokud se víc bojíš,šetři se,odpočívej a mysli pozitivně.Nemyslím to na tebe,ale určitě stres není dobrý pro potomka a rozhodně ne ani pro okolí.Těhotná stresující ženská...to partnera a okolí většinou moc nebaví.
Já teda vždycky počítám i s tou horší variantou,srovnám se s tím a ono to vždycky nakonec dobře dopadne.Jsem v pátym měsíci,dělám co mě baví a napadne,asi i věci co se úplně nemají,jízda na sáňkařský dráze,tobogánu,jsem spokojená a věřím že tím pádem i ten prcek. a bude se tam držet zuby nehty.