prazdniny s kojencem
ahoj,chtela bych vedet,jestli memu 11.mesicnimu synovi nebude nejak vadit,ze bysme jeli na 2 tydny k nasim.resim to,jestli nebude vadit zmena prostredi atd.diky za nazory
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
20.7.2011 20:30Říká se, že děti v tomhle věku jsou na změnu citlivé. Ale popravdě, já bych to neřešila a klidně bych jela.
-
20.7.2011 20:34
Ahoj, mám 3 děti narozené v létě, ale vždy, okolo 1. narozenin jsme někam vyrazili, teď poprvé vyrazíme s 14ti měsíční a to víš, že z toho mám obavy, ač ze zkušenosti vím, že to vždy nakonec bylo v pohodě-ale režim se naruší (už tou většinou dlouhou cestou) a já jsem nějak zpohodlněla, či co. Vyhovuje mi mít svůj klid s vědomím, že vím, že teď bude spát a vím, jak dlouho a td. Na dovolené je to většinou jinak, bude chybět i místo, kde je zvyklá spát, ale většinou trvá jen 1-2 dny, než si zvyknete a pak už je to v pohodě a po návratu bych dala max den-dva, než opět naběhnete na půvopdní režim, někdy ani to ne. Myslím, že pro dítě je prospěšné jednou za čas zažít nestabdartní situace a dovolená mimo domov je super příležitost, protože je tam i čas na aklimatizaci, narozdíl od velkých výletů, atk směle do toho
-
20.7.2011 21:15Byli jsme loni se desetiměsíčním synem na dovolené týden na chatě a bylo to v pohodě
Ani neměl nijak výrazné problémy s usínáním. Je to hodně i o miminku, jaké je Ale to nejdůležitější bude mít s sebou, mámu, tak to určitě zvládnete )) -
20.7.2011 22:25Ahoj, taky mám rodinu daleko, takže přesně vím, co řešíš. Prvně jsem byla s dcerou u našich nadýl (1 týden), když jí bylo 10M. Pak o měsíc později na 2 týdny. Trauma z toho dcera neměla žádné - má tam taky normální postýlku, spím s ní ve svém bývalém pokoji. Je na mě hodně fixovaná, takže mi přijde, že když jsem s ní někde já, tak je to v pohodě a zvykne si rychle, hlavně aby tam byla máma.
Ze změny prostředí žádný šok neměla, zvykla si prakticky hned (je hodně zvídavá, takže zvídavost rychle zvítězila nad strachem). V těch 10M to byla pohoda, teprv začínala lézt, takže v podstatě nic moc nehrozilo. Navíc mi přišlo, že nové prostředí a spousta nových stimulů v tom ne úplně známém prostředí ji rychleji zase v hodně věcech posunula dopředu, a tedy jí to hodně prospělo. Před 1.narozeninami na ty 2 týdny to byl už ale docela mazec - dítě všude, doma nebydlím už dlouho, takže sama nevím, kde mají naši co postrkané a tedy kdy může dítě narazit na něco potenciálně nebezpečné. Ve srovnání s každodenní situací doma ve známém prostředí, kde prakticky celý byt máme přizpůsobený neustále všude šmejdícímu dítěti, to bylo u našich dost vyčerpávající. Navíc jak mají naši již všechno zautomatizovaný a běžně nemusí hlídat, že tam je někdo malý, občas - zejména ze začátku - se stávalo, že třeba někam na i pro dítě dostupné místo položili něco, co by v dětských rukou mohlo nadělat pěknou paseku. Takže nejenom že jsem hlídala dítě, ale ještě i rodiče. Takže v tomto věku docela záhul. Na druhou stranu, máš-li možnost být u rodičů místo v bytě v domečku a tedy zejména hlavně na zahrádce, je to paráda. Takže dá se říci, že změnu prostředí jsem daleko hůř nesla já než dcera. Po návratu domů pohoda, dítě úplně v normálu a já si docela vydechla. )) -
20.7.2011 22:28
mám půlročního syna a po tom co měl tři měsíce jsem s ním často jezdila na víkend pryč a nebyl problém. Jsme pořád spolu, jen jsme někde u známých, kamarádů, prostě tam, kde nás mají rádi a to on pozná, jak se k němu kdo chová. Beru mu s sebou jeho hračky a věci co od nás z domu zná a je mu dost jedno kde jinde spí, hlavně když tam má maminku, zadeček v suchu a má co jíst. Rád se vrací domů, ale i na návštěvách je v pohodě spokojené mimčo, zas je to i pro něho něco nového a zajímavého. Teď pořád něco objevuje a je zvědavý jako opička.
Ale to je dítě od dítěte. -
21.7.2011 8:46
Ahoj, myslím, že to chce zkusit, protože každé dítko je jiné. Já jedu teď na týden k mamce a to má dcerka 3 týdny ...
