přítel mě opustil v době,kdy jsem byla těhotná a já se bojím, že si nikoho už nenajdu.
Je mi 21, mám dítě (kojence) a jsem na na něj sama. Bylo neplánované, ale určitě ne nechtěné, ex (taktéž 21) si ale to tatínkovství 3 měsíce před porodem rozmyslel. Zhroutila jsem se z toho, skončila v nemocnici s hrozícím předčasným porodem. Ani nenapsal, tvrdí, že za to nemůže a ke všemu si našel 17-letou pipinku, která má IQ pokojové teploty, fotí se ve vycpané podprsence před zrcadlem a za tento rok strašně milovala minimálně dalších 5 kluků... Ano, vím, že je nezodpovědný a nevyzrálý a s odstupem času jsem ráda, že s ním nejsme.
Mám obrovskou podporu rodiny, bydlím u rodičů, protože jinak bych to finančně nezvládala. Kamarádi jsou taktéž super, dokonce se ozvali i bývalí spolužáci z gymplu, přijeli za mnou.
Nejsem žádná hlupka (studuji VŠ- přerušila jsem), o chlapi jsem nikdy neměla nouzi. Strašně se ale bojím, že zůstanu sama. Prostě se nedokážu představit, že by se našel normálně smýšlející nezoufalý chlap, který by chtěl tak mladou holku s dítětem... A samozřejmě měl rád moji malou dcerku. A pokud ano, aby nebyl ve věku mého otce.
Nejde o to, že bych za každou cenu potřebovala chlapa, ale znáte to, ten pocit, že se máte večer ke komu přitulit. Život je ve dvou prostě tak nějak lepší. A když kolem sebe vidím zamilované páry a fungující rodiny s tátou, je mi to všechno strašně líto.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.8.2014 16:49
Ahoj, máš můj obdiv, situace to teda neni jednoduchá, ale buď na sebe pyšná, za to, co jsi dokázala. Spousta holek ve Tvém věku by šla buď na potrat nebo dala dítě k adopci, ale Tys to ustála, to podle mě vyžaduje hodně síly, odhodlání a mateřské lásky.
Člověk, kterej Tě v tom nechal, za to nestojí, ale to už jsi psala sama a je mi jasné, že ať si to člověk opakuje sebevíc, realita stejně bolí.
Je skvělé, že ostatní vztahy fungují a Tvoji rodiče i přátelé Tě podporují. To pro začátek není málo.
O to, jestli přijde nějaký další partner, bych se nebála. Teď budeš mít asi plné ruce práce s miminkem a pak předpokládám i se školou a v současné době je velké množství svobodných nebo rozvedených matek s dětmi, tak bych řekla, že ne každý chlap se dítěte lekne. Vybírej dobře.
Přeju Ti hodně sil a radosti z miminka a hlavně se s tim pořádně poper,
Klára. -
19.8.2014 19:01Napíšu ti ve zkratce svůj příběh :
Bylo mi 19 let, když jsem se prvně vdala, o dva roky později jsem byla hrdou maminkou nádherné holčičky. Když bylo děťátku 21 měsíců, odešla jsem od manžela a měla jsem obr štěstí, že jsem na inzerát našla šikovného muže. O necelé dva měsíce později proběhl rozvod (stání o dítě bylo hotovo před tím, než jsem poznala přítele!!!) a o půl roku později jsem se znova provdala. Narodily se nám další dvě děti, děvčátko a klouček. Dnes mají děti 16 let + 12 let + 8 let a manžel říká, že má 3 děti, nikdo neznalý nepozná, že první dcerka je jeho až od téměř dvou let. Všechny miluje stejně a ony jeho.
Snad ti to trošku pomohlo, nejsem žádná krasavice, ani jsem nebyla nijak finančně zabezpečená, navíc jsem byla 15 let na rodičáku, takže jsem ani domů peníze nenosila, přesto jsme vše zvládli.
Manžela moc miluju, je to životní láska, je to prostě moje druhá půlka -
19.8.2014 16:53Hele, moje ségra měla dvě děti, pak si našla chlapa přes inzerát, vzali se, má s ním kluka, a ač toho chlapa nemusím, musím uznat, že si nemohla vybrat líp. Ona se má jako princezna, a mezi detma nedělá rozdíly.
A dítě je víc než nějaký chlap. Buď ráda, že máš možnost být matkou, chlapa si určitě najdeš. -
19.8.2014 16:39Myslím si, že vek hrá v tvoj prospech. Časom si určite niekoho nájdeš. Ja si skôr neviem predstaviť seba v tvojej situácii s mojimi 31. Určite teraz na to nemysli, užívaj si tehotenstvo a to všetko príde samo. Jediné čo ti môžem poradiť čo som postrehla že muži neznášajú, myslím keď bude dieťa väčšie byť na tretej koľaji s pocitom že musí bojovať o tvoju priazeň s dieťaťom. Sú ženy ktoré nemajú problém s mužmi aj s dvomi deťmi. Len to musí žena vedieť rozdeliť. A Ak mu dáš možno aj nejaké práva vo východe, tak nebudeš mať problém. Veľa šťastia.
-
19.8.2014 17:18To, že čas od času prožíváš krizovku, je normální, pochybnosti k životu patří. Ale opravdu bych se nebála. Vybrala sis tu náročnější cestu a nebude to jednoduché, ale už z toho, jak píšeš, je vidět, že to máš srovnané. Určitě narazíš v životě na pár pitomců, co by z případného vztahu vycouvali proto, že jsi máma, ale většina chlapů to nevidí jako problém. Pokud budou chtít být s tebou, budou chtít být i s tvým dítětem, protože je jednoduše tvojí součástí. Sama jsem jednou dělala průzkum mezi muži (25-35let, většinou vysokoškolsky vzdělaní) v mém okolí a jediný neřekl, že by bylo nevlastní dítě problém. Naopak, spíš se podivovali, že mě to napadlo. Hlavu vzhůru, netlač na pilu a on ti někdo do života vstoupí, neboj.
-
19.8.2014 17:25
Moje známá (dcera se jí narodila v 18 letech) se takhle rozešla s otcem svého dítěte, na svůj věk (a že byl starší než ten tvůj) byl strašně nezodpovědný. Malá neměla ani půl roku, když našla fajn chlapa, jen o pár let staršího, než je ona sama. Slečna oslavila první rok a rodiče chystají svatbu a skvěle jim to klape, nepoznala bys, že ta holčička není jeho. Takže neboj, dobře to dopadne, ty jsi mladá a určitě se najde nějaký chlap, který vás bude chtít oba
-
19.8.2014 20:53
rozvedla sme se, když mi bylo 29. v té době měla dcera 5 let. měla sem podobný strach, jako máš ty, navíc sem se musela vrátit k rodičům, protože sme byla totálně bez peněz. na druhou stranu - chlapů sem měla v danou dobu "po krk" a na nového nemyslela. až za pěkných pár let sem si řekla, že přeci jen to přitulení chybí. když sme se se současným manželem poznali, bylo dceři 9 let. tedka mám prima chlapa, s ním dalšího prcka a moji dceru má rád a ona jeho (dokonce někdy sama říká, že je to její táta i když nevlastní a to už jí je 14).
takže se opravdu neboj. chlap se najde třeba ve chvíli, kdy to budeš nejméně čekat. jsi mladá a to je tvojí výhodou. navíc pokud nebdueš vyloženě trvat na tom, aby to byl vrstevník, ale klidně o 5-10 let starší, tak je šance ještě vyšší -
19.8.2014 21:10
Známá otěhotněla v zahraničí s cizincem (selhala jin antiko) a myslím, že malé nebylo ani půl roku a už měla jiného kluka
malá ho oslovuje "táta". Takže to jde... Občas mám pocit, že bych odešla od manžela, ale mám stejné obavy, pořád si ale říkám, že to ještě zkusíme nějak překonat... Když to nevyjde, tak nebudu ani první, ani poslední. Je mi 24 a mám 10m dceru a taky studuju VŠ, ale nepřerušila jsem, v září mám státnice 
