problem s matkou
Dobry den.
Jsem si vedoma, ze tento prispevek sem asi nepatri, ale uz nevim, kam se obratit. Je mi 22 let.
Posledni rok, mam vztahove problemy s matkou.
Tvrdi, ze jsem nedokonala, nic neumim, brigadu nemam, pritele a kamarady taky ne, at se podivam na ondru od jeji kamaradky evy, johanku od vedle, atd.
"Chovas se jak babacka, jses protivna, a zkoncis sama, nikdo te nema rad, podivej se kolik mas kamaradu, a kolik jich mam ja, ondra od evy"
"S tvou povahou zustanes sama, nikdo nechce takovou protivnou, osklivou, holku. Koukni na odru, ten se narodil eve, aby ji delal radost, ty ses narodila proto, abys prinasela smulu a utrpeni"
Uznavam ze kamarady tady, v praze, nemam, mam je u babicky kam jezdim o vikednu a chodim do sportovniho klubu. Kdyz tohle pouziji na svoji obranu, slysim jen " Jo, kamarady, stary dedky, sportovce"
Vcera to jeste vylepsila tim,ze mi rekla, ze mi neveri, protoze jsem ji nekolikrat zklamala - rekla mi at neco udelam, odpovedela jsem ze to udelam pozdeji, vim o tom a urcite to udelam, za 5 minut,vdim, ja danou vec dela a u toho histericky kricela, ze jsem flink, ktery nemuze udelet, nic o co ho pozada. Pak dodala, ze uz mi neveri, ze neco udelam, ze jsem si zklamala. Snazila jsem se branit, ale nebylo to nic platne.
Brigadu si hledam uz aktivne 1/2 roku, vse co se namane, ale zkoubit neco se studiem na VS je tezke. K tomu mama take rekla "Chces to slyset, s tou tvoji brigadou. Tebe nikdo nezamestna" ted to vypada nadejne, tak snad to klapne, uz jen proto ze aspon bude o jednu bodavou poznamku mene.
Pritele jsem mela, byl o 8 let starsi nez ja, kdyz nekdy byl svedkem takove hadanice, zastal se me, pak kdyz jsem brecela, tak me utesoval. Bohuzel, osud tomu chtel jinak, pred 6 mesici, mel autonehodu, za kterou nemohl, a neprezil. Tata, ten se zastava, kdyz je doma, mamy, a nevari se ze by se me chtel zastat.
K psycholozce chodit nemuzu, protoze za to byl taky kartac stylem "Stoji to jen prachy, stejne ti to nepomuze, podivej se na ondru, johanku, me, ti psychologa nepotrebuji. A proc, protoze nemaj takovou hnusnou povahu. Stejne ti to nepomuze, jen z tehle psychologickejch zvastu blbnes"
Priznam se ze se sebevedomim jsem na tom hoodne spatne, a obcas si rikam, ze kdyz si uvazu masli, tak tim nic nezkazim, aspon neco se mi povede, kdyz podle mamy nic neumim.
Zajimalo by me cim je to zpusobeno? Muze za to mamino, z meho pohledu, toxicka kamaradka, nizke sebevodomi, nebo nedostatek seberealizace ?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.2.2023 13:43
nejlepší rada - odstěhovat se. i když by to bylo složité, tak nějaké spolubydlení s někým ze spolužáků by ti hodně pomohlo.
nemyslím si, že by jsi potřebovala psychologa, to je jen o tom pocitu, který v tobě máma vzbuzuje. pocit méněcennosti, malosti, atd.
ad brigáda - spousta věcí jde skloubit a i kdyby jsi dělala jen v obchodě cokoliv, tak tam jsou mnohdy rádi za každou pomocnou ruku. a tobě by to pomohlo. zase trošku výmluva v Praze, že je těžké najít brigádu, kterou by jsi skloubila se studiem, hlavně pokud nemáš přítele, je pro mně taktéž ne moc akceptovatelná.
já sama chodila na brigádu brzy ráno do obchodu před otevírací dobou (v 7h v práci) a pak od tam do školy. -
1.2.2023 12:33
Ahoj, tyto pocity moc dobře znám, doma jsem slyšela podobné. Tvoje matka zní jako toxický člověk a to se může na člověku podepsat, mít takového rodiče. Ale i kdyby jsi takového rodiče neměla, tak to s přítelem, je opravdu tragédie a moc mě to mrzí. Na matku kašli, nemusíš ji říkat, že chodíš k psychologovi, žádná ostuda to není. Někteří psychologové jsou i na pojišťovnu, takže nic bys platit nemusela.
