problémový vztah a komunikace mezi rodiči
Ahoj, potřebovala bych se poradit, jak pomoci mamce a taťkovi. Od jisté doby, kdy přišel taťka z práce domů naštvaný (nejspíš hádka se šéfem), tak s mamkou vůbec nemluvil, potom do toho přišly problémy ve vztahu (taťkovi vadí, že mamka je plnoštíhlá, že se nehýbá a neustále konzumuje sladké), nemají společné koníčky, nic, takže s mamkou vůbec nekomunikuje, nanejvýš řekne ano, ne, nevím. Mamka se snaží s taťkou komunikovat, ptá se ho, mluví na něj, ale on jí odsekává. Když jsme se spolu s taťkou bavili, tak řekl, že by to nejradši ukončil, ale že neví, jak to má mamce naznačit. Že kdyby se změnila, tak by ten vztah možná šel ještě zachránit, jenže je tu problém. Mamka je ochotná se změnit, když se v něčem změní i taťka a ten řekl, že je takový, jaký je, že se měnit nebude. Mamka už je z toho všeho na nervy, i když ví, že je částečně chyba i na její straně (byla doba, kdy slibovala, že bude s taťkou trávit volný čas a tak podobně, sešlo z toho, protože se prý ,,změnily okolnosti"). Jenže teď se to na ni všechno sype. Zatímco taťka to už hodil za hlavu, neřeší to a mamku prostě ignoruje, mamka to nezvládá, má depresivní nálady, občas mi večer píše smsky, že mi přeje dobrou noc a že mě miluje, ať se děje cokoliv (takže se člověk oprávněně vyděsí, jestli se nechystá provést nějakou pitomost - ona ta smska vyzní, jako že se se mnou mamka loučí). Hrozně ráda bych jim (mamce asi víc) nějak pomohla, ale nevím jak, bylo mi řečeno, abych to neřešila, že je to jejich věc, jenže jak to má člověk neřešit, když mu jeden z rodičů brečí do telefonu? Kdyby to bylo na mně, přerušila bych školu a byla s nimi doma a zkusila to s nimi vyřešit, ale za to přerušení školy by mi dost vynadali. Co mám dělat? Už jsem z toho taky trochu zdeptaná. Děkuju všem za rady.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.4.2014 7:22
maminka by si měla najít kamarádku a plakat na jejím rameni a ne na tvém. Chyby by se určitě našly na obou stranách, jen ten přístup, který kdo z nich zvolí je jen na nich. Rozhodně bych ti nedoporučovala lítat mezi rodičema a pokoušet se cokoliv urovnávat, nakonec to nejvíc odskáčeš ty sama. Tohle by si měli vyřešit sami. Kolik je tvým rodičům let a máš nějaké sourozence?
-
14.4.2014 23:18
no tipycky chlap,ja se menit nebudu,ale zenska azt se zmeni.Pokud tatka nema zajem,mamka s tim stejne nic nezmuze,clovek by se mel menit a zahranovat neco kdyz on sam chce.Takze pomoc tezka,kort kdyz tatka chce zmenu po mamce,ale sam se menit nebude.Na to nema cenu nic rict.
-
14.4.2014 23:28Ahoj, radu Ti asi nedám, spíše jen napíšu svůj názor. Chápu, že máš ráda oba rodiče a chceš, aby byli spolu, ale asi se v tom vztahu oba trápí. Maminka musí být se sebevědomím na bodu mrazu, když jí muž, kterého si vzala a dala mu dítě začne po x letech vyčítat, že má pár kil navíc. Já si to nedokážu představit - je to hrozná podpásovka. Třeba už si připadá natolik hrozně a nepěkně, že nemá do sportování chuť a řeší to právě "obalováním nervů". Na druhou stranu, pokud měl táta snahu mamku občas někde vytáhnout a ona neměla opakovaně zájem, tak to taky není dobrý. Ale i tak nemá právo takhle mamku trápit a ponižovat. On asi taky nebude žádný kulturista. .těžko soudit, jak to mezi sebou mají, ale někdy je asi lepší jít od sebe, než se trápit navzájem. Bohužel Ty s tím asi moc nenaděláš. Můžeš zkusit pohrozit přerušením školy (ale jen pohrozit, jinak o tom ani neuvažuj), třeba je to donutí hledat řešení..S maminkou si zkus promluvit o tom, jak jí je, řekni jí, že jí máš ráda a že jsi ráda, že jí máš. Nemůže s ní promluvit i nějáká babička, teta, kamarádka. .? Asi by to potřebovala. Přeji Tobě i Tvé rodině, aby to vše dopadlo co nejlépe a rychle se to uklidnilo.
-
15.4.2014 6:06Promluv si s oběma, řekni jim, že tě to trápí, ráda bys jim pomohla, ale nevíš, zda o to vůbec stojí. Mohou také navštívit manželskou poradnu. Důležité je, že musí chtít oba vztah zachránit. Chyba je na obou stranách a to si musí přiznat. Jinak ať jdou od sebe, protože toto je setrvávání v agónii. V takovém případě buď oporou hlavně mamince, která se s tím asi bude rovnat hůř. Řekni jim, že nehodláš být štít ani jednoho a pro tebe stále zůstanou rodiči a máš je ráda, navzdory tomu co se stalo. Školu nepřerujuš, ani nevyhrožuj, tím jim nepomůžeš, spíš naopak. Držím palce, ať k sobě najdou cestu
-
15.4.2014 10:31ovečko,
ale rodiče si musí vztah řešit mezi sebou, tobě do jejich vztahu nic není !!!
věřím, že tě to trápí, ale děti by neměli "žehlit" vztah mezi rodiči.... -
15.4.2014 12:29
Chápu že tě to trápí, prožila jsem se svými rodiči něco podobného, ale ty jim nepomůžeš. Můžeš jim maximálně říct, že se ti nelíbí ta jejich situace, ať to zkusí nějak probrat, nebo nabídnout se, že jim pohlídáš byt, ať jedou na dovolenou, nebo jen na víkend. Změna prostředí občas dělá divy. Ale pokud to otec řešit nechce, tak s tím nic neuděláš. Můj táta to dohnal tak daleko, že si našel bokovku, holku mladší než jsem já s dítětem a skoro si ji nastěhoval k nám domů. Přišlo mu to tehdy naprosto normální. Když jsem viděla jak se oba k sobě chovají, říkala jsem mámě, proč se nerozvede, měla by klid, a mohla si žít podle svého, ale nechtěla, že je na to už stará, a že to prostě řešit nebude.
