psychika
Zdravím všechny, potřebovala bych pomoct, je to trochu divné, ale s hlavou. Od srpna loňského roku se snažíme o miminko, letos v lednu jsem prodělala samovolný potrat. Od té doby se snažíme zas, ale stále nic. Myslíte že mám ještě čas? Že po tom potratu mám ještě vyčkat...? Vím, že to je všechno v hlavě, s potratem jsem se už smířila, věřím že to jednou přijde, nejsem ve stresu, když se "to" zrovna nepovede nebo se zrovna nechce, když opět dostanu menstruaci tak z toho nejsem smutná, nešílím, prostě se snažím, ale myšlenky na miminko a ten chtíč mám v hlavě hodně často a nedokážu se toho zbavit. Je to normální, máte s tím někdo zkušenosti? Nemáte nějaké rady co s tím, nebo jak toto řešíte vy, nebo řešili jste... Uvítám cokoli....
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.4.2010 13:36
Píšeš,že jsi potratila v lednu... tak neblázni,vždyť je teprve duben.Já prodělala vloni v dubnu revizi pro zamlklé těhotenství,pak jsme si dali 3 měsíce pauzu a začali jsme to zkoušet v červenci.Otěhotněla jsem znovu až letos začátkem března.Tělo i duše se musí trochu vzpamatovat a musí si odpočinout.Důležité je,že už se Vám to jednou podařilo a když to šlo jednou,půjde to i podruhé.Hlavně na sebe nespěchej.Úplně na to nemyslet asi nejde,ale můžeš se těšit,že se to podaří.Držím palce.
-
28.4.2010 10:47
Ahoj!
Myslím, že to, co popisuješ, má hodně z nás. Sice jsem potrat nezažila, ale ten chtíč znám. Myslet na to budeš často, ale aby to nebylo k zešílení, je třeba se neustále zaměstnávat, abys neměla moc příležitostí se tím trápit. Víš, co pomohlo mě? Pořídit si zvířátko, a to rovnou dvě. Miminko se tím nijak nenahradí (to samozřejmě ani není možné), ale mě to prostě moc pomohlo. Musela jsem místo knih o početí a dítěti číst knihy o výchově koček, když mi bylo smutno, ty dvě slečny se ke mně přitulily, vyžadovaly pozornost apod. Je samozřejmě potřeba zvážit, jaké zvířátko si pořídit, abys pak s příchodem miminka neměla moc potíží, ale třeba by to pomohlo i tobě... -
28.4.2010 11:59
Psychika a myšlenky jsou hrozná věc. Taky na to pořád myslím, to asi každá a vypustit z hlavy to nejde. Ale snažím se zaměstnat myšlenky něčím jiným, potřebuju se doučit angličtinu, chci začít vyšívat, zbudovat zahrádku, navíc předěláváme barák, takže člověk je pořád zaměstnán nějakým výběrem a přemýšlením, co a jak, ale stejně na to myslím, až jednou budou děti, tak aby to pro ně něco nebylo nebezpečné, co jsme v baráčku vymysleli. Prostě myšlenky jsou se mnou všude, na každém kroku, ale snažím se myslet pozitivně. Neříkejte mi, že i těm co se zadařilo třeba za 3 měsíce, že na to nemysleli. Samozřejmě, že mysleli a taky si přáli miminko. Jenže postupem času, pokud se nedaří, tak je to o hodně náročnější. Kočku můžu jen doporučit. Jsou to takový zlatíčka. Mám 2 kocoury a jak píše Simone, vycítí, když je ti smutno a přijdou se pošmudlit a deprese bývá rázem pryč, když se ti stočí na klín a zavrní blahem )) Tak holky, zkusme s myšlenkama zatočit, venku začíná být krásně a deprese na sluníčku nemají místo )) Všude kvetou kytičky, zpívají ptáčci a celý svět se usmívá, tak se taky usmívejte )) Přeju všem ať se brzy zadaří a můžou se usmívat a zářit ještě víc než teď. ))
-
28.4.2010 13:35
Samovolný potrat nebo opožděnou menstruaci s odkrvácením zárodku? Je to velký rozdíl, u toho prvního k tomu dochází do 12.TT a je třeba revize dělohy většinou a abstinence těhotenství 6 měsíců (někdo říká tři, ale 6 je lepší). Pokud by došlo znovu k otěhotnění, sliznice není dostatečně zotavená a na 99% opět potratíš! Nic neuspěchej, záleží která možnost jsi. Při druhé možnosti se můžeš snažit hned! Naději máš a dříve či později to vyjde!