strach ze sexu
Zdravím, omlouvám se za anonymitu, ale stálo mě hodně přemlouvání,než jsem se odhodlala, že se se svým problémem svěřím. Týká se mého sexuálního života, který vlastně neexistuje. Protože mám ze sexu strach. Nejsem panna, neměla jsem to takhle vždycky a ani to není strach z nečeho konkrétního (jako otěhotnění, bolest a tak). Prostě jakmile mám pocit, že by k "tomu" mohlo dojít, zachvátí mě panika, začnu se třást a pak brečet. Předehra může být jakkoliv skvělá, kluk může být jakkoliv něžný a hodný, ale jakmile mám pocit, že to směřuje k něčemu sexuálnímu ( ne jenom sex, stačí jeho ruka přibližující se k mým kalhotkám, když to řeknu takhle) tak je konec.
Tak nějak mě děsí už jen ta představa, že bychom měli něco takovýho dělat. Příjdu si jako magor, ale nejhorší je, že přesně nevím, proč mám v hlavě takový psychický blok. Možná to souvisí s tím že si nepřijdu dospělá, takže všechno co se týká sexu mě děsí, ale to nemůže být jenom to, letos mi bude 22, takhle to dál nejde. Přitom bych to chtěla, opravdu.
Teď jsem se začala víc vídat s jedním klukem, hrozně hodný, milý, mám ho ráda. párkrát jsem u něj spala, naposledy ve čtvrtek, právě v ten večer jsem dostala zase ten záchvat paniky a začala mu tam brečet, bojím jsem, že jsem ho tím vyděsila a že to skončí dřív než to začalo, nevím co s tím mám dělat. A moje neschopnost mluvit o sexu s kýmkoliv (myslím tím fakt neschopnost, než jsem mu řekla, že je to tím že se bojím mi trvalo několik minut).
Neměli byste nějakou radu, jak se toho zbavit, hrozně mě to trápí, bojím se, že kvůli tomu, že nemám ráda sex (často mívám názor, že je to akorát způsob na plození dětí) nedokážu navázat žádný vztah.
Děkuju za každou reakci, musela jsem to napsat, i když je to tak dlouhý a zmatený.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.4.2016 11:47Buď to může být jak píše Pennya, že jsi ještě nepotkala toho, kdo by ti opravdu seděl, nebo mě taky napadlo jestli bys třeba nemohla být asexuální. Každopádně jestli máš takhle silný blok a záchvaty paniky, tak bych nezavrhovala ani konzultaci s psychologem.
-
30.4.2016 11:25třeba jen potřebuješ počkat na toho pravýho a počkat si až to ty sama budeš chtít. jaký máš interval mezi poznáním kluka a tím sexem? jakože poznáš ho bavíte se a sex měl přijít kdy? týden dva, měsíc , tři měsíce? já když začala chodit se svým nynějším, nechala jsem ho čekat 2,5 měsíce, mazlili jsme se,později rukou jsem teda trochu dovolila,ale jinak jsem víc nechtěla a pak to přišlo, sama povídám už můžem, a on: tak začni
a to mě teprve polil pot, protože pro mě poprvé nevěděla jsem co mám dělat, ale zvládla jsem to. další překvápko pro mě bylo když z něj po půl roce vylezla věta jakože nemůže toho mýho byvalýho ani videt při představě že jsme spolu too..a ja coo? my spolu nic, ty seš první! světe div se on to na mě při tom našem prvním sexu nepoznal jinak k tomu klukovi co jsem mela před ním, kluk chtěl uz tak dva tydny po seznámení, já ne, a dalšího půr roku ne, tak čekal, chtěl mě, ale nakonec jsem se snim rozešla, nic nebylo, teprve až smým nynějším 
takže moje rada kdo si počká ten se dočká, poznávej zatím sama sebe a jděte na to pomaloučku , nesmíš se dot toho nutit jen kvůli tomu ze je ti 22, musíš ty sama chtít, jinak si to neužiješ -
30.4.2016 11:48
Vypadá to na nějaký blok v podvědomí. Zkusila bych najít psychologa nebo i léčitelku,kterỳ umí s podvědomím pracovat. Něco to muselo způsobit a těžko najít co,když sama nevíš. Mám s tím zkušenost v jiné oblasti. Odblokovali mi myšlenku,kterou jsem si neuvědomovala,ale blokovala mě.Obávám se,že sebelepší kluk si s tím neporadí.
-
2.5.2016 6:46Mě se docela důležité zdá, žes to tak neměla vždycky. Zamyslela bych se, co se v té době stalo - jestli tu nechuť spustilo něco konkrétního nebo ses k ní propracovala postupně, nebo kombinace obojího... Jinak těžko ti někdo dá nějakou konkrétní radu kromě návštěvy odborníka. Možná bych zkusila nastudovat něco o sebepoznávání.. existují i online kurzy - trochu jsem zagooglila a namátkou našla např. web www.zenskecykly.cz nebo zenyzenam.cz
